Popis díla:
Román Obraz Doriana Graye napsal irský spisovatel Oscar Wilde. Poprvé vyšel v roce 1890 v časopise Lippincott’s Monthly Magazine a v roce 1891 byl vydán v přepracované a rozšířené knižní podobě. Dílo patří k estetismu a dekadenci a obsahuje prvky gotického románu a filozofické prózy. Zabývá se krásou, mládím, morálkou, svědomím a důsledky lidských činů. Hlavním tématem je touha po věčném mládí a kráse, která vede člověka k morálnímu úpadku.
Děj se odehrává v Anglii, především v Londýně, na konci 19. století. Hlavní postavou je mladý a mimořádně krásný muž Dorian Gray, jehož vzhled okouzluje všechny v jeho okolí. Zpočátku je nezkažený, citlivý a naivní. Svou výjimečnou krásu si příliš neuvědomuje a snadno podléhá vlivu ostatních.
Důležitou postavou je malíř Basil Hallward, kterého Dorianova krása a osobnost hluboce fascinují. Namaluje jeho portrét, který považuje za své nejlepší umělecké dílo. Basil má Doriana velmi rád, věří v jeho dobrou povahu a snaží se ho chránit před špatnými vlivy.
Další významnou postavou je lord Henry Wotton, Basilův přítel. Je to inteligentní, bohatý a výřečný muž, který zastává názor, že nejdůležitější v životě jsou krása, mládí, potěšení a osobní svoboda. Podle něj by měl člověk naplňovat své touhy a nenechat se příliš omezovat morálními pravidly. Jeho názory začnou Doriana výrazně ovlivňovat.
Lord Henry Dorianovi vysvětluje, že jeho největším bohatstvím je krása a mládí, které však jednou pominou. Dorian si uvědomí, že bude stárnout a jeho vzhled se změní. Při pohledu na svůj portrét proto vysloví přání, aby zůstal navždy mladý a místo něj stárnul obraz. Za splnění tohoto přání by byl ochoten obětovat i vlastní duši.
Jeho přání se skutečně splní. Dorian si zachovává mladistvý vzhled, zatímco portrét postupně zachycuje jeho stárnutí i následky špatných činů. Obraz se tak stává odrazem jeho skutečného charakteru, svědomí a morálního stavu.
Dorian se později zamiluje do mladé herečky Sibyl Vaneové, kterou pozná v malém divadle. Sibyl pochází z chudých poměrů a je velmi talentovaná. Dorian obdivuje její krásu i herecké schopnosti. Sibyl se do něj také zamiluje a začne věřit, že s ním prožije šťastný život.
Když však Sibyl pozná skutečnou lásku, ztratí zájem o herectví. Už nedokáže přesvědčivě předstírat city na jevišti, protože skutečné emoce jsou pro ni důležitější. Když ji Dorian jednoho večera vidí hrát špatně, je hluboce zklamaný. Zamiloval se totiž především do jejího umění a představy dokonalé ženy. Proto ji krutě odmítne a opustí.
Po návratu domů si Dorian všimne, že se na jeho portrétu objevila první změna. Výraz namalované tváře je krutější než dříve. Uvědomí si, že obraz může odrážet jeho chování, a rozhodne se Sibyl své jednání vynahradit. Následující den se však dozví, že ještě téže noci spáchala sebevraždu. Zpočátku cítí lítost, ale lord Henry ho přesvědčí, aby její smrt vnímal jako tragický příběh a pokračoval v životě.
Od této chvíle se Dorian stále více oddává požitkům, luxusu a nezodpovědnému životu. Zajímá se o umění, hudbu, vzácné předměty a společenské zábavy. Pod vlivem lorda Henryho postupně přijímá názor, že nejdůležitější je vlastní potěšení. Navenek však stále působí jako krásný a nevinný mladík, takže nikdo netuší, jaké tajemství skrývá.
Jeho charakter se postupně mění. Stává se sobeckým, bezcitným a manipulativním. Využívá ostatní lidi a nezajímá se o následky svého jednání. Mezi lidmi se začínají šířit zprávy o jeho špatné pověsti, ale mnozí odmítají uvěřit, že by někdo tak krásný mohl být skutečně zlý.
Portrét mezitím stále více oškliví. Na namalované tváři se objevují známky krutosti, stáří a morálního úpadku. Dorian ho proto ukryje v zamčeném bývalém školním pokoji v horním patře svého domu, aby ho nikdo nemohl spatřit. Obraz se pro něj stává připomínkou všech jeho hříchů a důkazem skutečné podoby jeho duše.
Po mnoha letech Doriana navštíví Basil Hallward, který slyšel o jeho špatné pověsti a chce zjistit pravdu. Dorian mu ukáže ukrytý portrét. Basil je zděšený jeho podobou a snaží se Doriana přimět k pokání a nápravě. Dorian však jeho slova nesnese, obviní ho ze svého neštěstí a v návalu vzteku ho zavraždí nožem.
Aby odstranil důkazy o vraždě, Dorian vydírá svého bývalého přítele, chemika Alana Campbella. Donutí ho, aby pomocí chemických látek zničil Basilovo tělo. Alan jeho požadavku vyhoví, ale později spáchá sebevraždu. Dorian tak přispěje k neštěstí dalšího člověka, přestože se snaží následkům svého jednání vyhnout.
Další nebezpečí představuje James Vane, bratr zesnulé Sibyl, který se chce pomstít muži odpovědnému za smrt své sestry. Když Doriana dostihne, ten ho přesvědčí, že nemůže být hledaným mužem, protože vypadá příliš mladě. James však později zjistí pravdu a začne ho znovu pronásledovat.
Při jedné lovecké výpravě je James nešťastnou náhodou zastřelen. Dorian si uvědomí, že mu už nehrozí pomsta, ale strachu a výčitek svědomí se nedokáže zbavit. Jeho minulost ho stále pronásleduje a ukrytý portrét mu připomíná všechna provinění.
Dorian se nakonec rozhodne změnit svůj život a začít jednat lépe. Rozhodne se například nezneužít lásku nevinné venkovské dívky Hetty Mertonové a opustí ji, aniž by jí ublížil tak jako jiným. Doufá, že se díky tomuto rozhodnutí zlepší také jeho portrét. Když se však na obraz podívá, zjistí, že je ještě odpornější. Uvědomí si, že ani jeho dobrý skutek nebyl zcela upřímný, protože ho vedla především ješitnost a touha očistit vlastní svědomí.
Dorian už nedokáže snést pohled na obraz, který mu připomíná jeho skutečnou povahu. Rozhodne se proto portrét zničit. Vezme nůž, kterým zavraždil Basila, a probodne jím obraz. V tu chvíli se domem ozve strašlivý výkřik, který probudí služebnictvo.
Když sluhové proniknou do místnosti, spatří na stěně opět krásný a neporušený portrét mladého Doriana Graye. Na podlaze však leží mrtvý starý muž se znetvořenou tváří a nožem v srdci. Podle prstenů na rukou poznají, že jde o Doriana. Jeho tělo tak získalo skutečnou podobu, kterou po celou dobu zachycoval portrét.
Hlavním tématem románu je touha po věčné kráse a mládí. Dorian se nedokáže smířit s pomíjivostí lidského života a přirozeným stárnutím. Kvůli svému vzhledu je ochoten obětovat vlastní morálku i svědomí. Jeho osud ukazuje, že vnější krása nemusí odpovídat vnitřní hodnotě člověka.
Dalším důležitým tématem je rozdíl mezi vnějším vzhledem a skutečnou povahou člověka. Dorian navenek působí jako nevinný mladík, ale uvnitř se stává bezcitným a krutým člověkem. Portrét představuje jeho skutečné nitro, zatímco jeho tvář zůstává krásná. Dílo tak upozorňuje na nebezpečí posuzování lidí pouze podle vzhledu.
Významným motivem je také svědomí a odpovědnost za vlastní činy. Dorian se snaží vyhnout následkům svého jednání, ale nedokáže uniknout vlastnímu svědomí. Portrét mu neustále připomíná jeho provinění a symbolizuje postupný morální úpadek. Jeho pokus obraz zničit nakonec vede k vlastní smrti.
Důležitou roli hraje vliv společnosti a ostatních lidí na člověka. Lord Henry svými názory výrazně ovlivní Dorianovo přemýšlení a přesvědčí ho o důležitosti krásy, mládí a potěšení. Dorian však za své rozhodování a činy nese vlastní odpovědnost. Román tak otevírá otázku, nakolik člověka utváří jeho okolí a nakolik je za svůj osud odpovědný sám.
Dalším tématem je pomíjivost lidského života. Mládí, krása i život jsou dočasné a člověk se s tím musí naučit vyrovnat. Dorian se snaží přirozenému běhu života vzdorovat, ale jeho touha po věčném mládí ho nakonec přivede k tragickému konci.
Obraz Doriana Graye je příběhem o člověku, který se nechá ovládnout touhou po kráse, mládí a potěšení. Oscar Wilde prostřednictvím Dorianova osudu ukazuje rozpor mezi vnější dokonalostí a vnitřní zkažeností i nevyhnutelnost následků lidských činů. Román připomíná, že skutečná hodnota člověka nespočívá pouze v jeho vzhledu, ale především v jeho charakteru, svědomí a vztahu k ostatním lidem.
