Kniha: Babičky
Autor: Petr Šabach
Přidal(a): Ivak1
Autor knihy: Petr Šabach
- Narozen 23.8.1951 v Praze
- Vystudoval Filozofickou fakultu UK
- Od roku 2001 spisovatelem na volné noze
- V současnosti vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii v Praze
Významná díla:
- 1986-Jak potopit Austrálii
- 1993-Šakalí léta
- 1994-Hovno hoří
- 1998-Babičky
- 2001-Opilé banány
- 2003-Čtyři muži na vodě
- 2006-Občanský průkaz
- 2012-Máslem dolů
Jeho díla patří mezi soubory povídek nebo novely s autobiografickými prvky. V kontextu české literatury navazuje Petr Šabach na tvorbu Jaroslava Haška, Bohumila Hrabala, Zdeňka Jirotky či Josefa Škvoreckého. Tvorba Petra Šabacha bývá však nejčastěji porovnávána s tvorbou jeho současníka Michala Viewegha. Oba určitou část svého díla věnovali problematice dospívání v období komunismu
Rozbor díla: Babičky
- Příběh je vyprávěn v er-formě
- Kompozice: chronologická
- Literární druh a žánr: próza, román, humoristická povídka
- Jazyk: spisovný i nespisovný, hovorový, vulgarismy, cizojazyčné výrazy
Hlavní postavy
Hlavní hrdina Matěj
- není charakterizován žádným zvláštním nadáním, jako malý chlapec je vždy spíše účastníkem různých dobrodružných příhod než jejich iniciátorem. Velmi jeho vývoj ovlivní uvědomění si významu obou charakterově velmi rozdílných babiček na jeho život.
Alenka
- Matějova první láska, její postava není příliš složitá, charakterizuje ji především vztah k hlavnímu aktérovi. Později se seznamuje s bohatým Němcem Franzem a přestože miluje Matěje, dává přednost perspektivnějšímu životu s Franzem ve Velké Británii.
Strýček Míla
- představuje postavu typického komunistického fanatika, má ovšem řadu specifických rysů, které ho činí nevšedním například vyprávění historek bez pointy nebo snaha vypěstovat rajčata ve tvaru pěticípé hvězdy. Jeho prvotní víra v komunismus se láme při sledování vývoje událostí roku 1968.
Pan Gruss/Rus
- otec Alenky je typická postava člověka oslabeného totalitním režimem, obávajícího se o budoucnost své rodiny. Jeho vývoj souvisí s velmi specifickým řešením tohoto problému – střídavě si mění jméno z původního Gruss na Rus a obráceně podle toho, jestli u něj převáží právě strach komunistického režimu.
Teta Daniela
- tvrdá odpůrkyně totalitního režimu, podobně jako strýček Míla je i ona charakterizována určitými specifickými vlastnostmi jako je nadváha, neohrabanost, stárnutí a lehčí pomatenost.
Babička Irena
- matka Matějovi maminky a tety Daniely je vzdělaná, laskavá a tolerantní stará dáma, chápající zcestnost a hrůznost totalitního režimu se silným vlivem na hlavního hrdinu.
Babička Marie
- matka Matějova otce a strýčka Míly je zatvrzelá komunistka s velmi jednoduchým myšlením, podobně jako babička Irena má i ona silný vliv na hlavního hrdinu.
Vladimír Gubajev
- třídní sígr a rváč, Matějův dlouholetý spolužák ruského původu.Je to právě Gubajev, kdo je iniciátorem různých dobrodružství, při kterých jak on, tak Matěj získávají první dětské zkušenosti. Po událostech roku 1968 je zdrcen přístupem Sovětského svazu k okupaci .
K hlavním postavám patří také tatínek a maminka hlavního hrdiny, nejsou však důležití pro dějovou linii, ale spoluvytvářejí prostředí, které formuje postavu protagonisty.
Do druhé kategorie spadají postavy obou dědečků hlavního hrdiny, kteří zemřou ještě před jeho narozením. Oba mají specifický přístup k řešení svých zdravotních problémů, netradičně je vylíčena i jejich smrt.
Román se orientuje převážně na události a historky související se vztahy v rodině hlavní postavy. Polovina rodiny, kterou reprezentují především babička Irena a teta Daniela, je zaměřena ostře proti totalitě, druhá polovina tvořená strýčkem Mílou a babičkou Marií je výrazně komunisticky orientována. Přesto spolu obě části rodiny dobře vycházejí a tvoří základy Matějova vnímání světa.
Kniha je rozdělena do čtyř částí a epilogu.
V první části jsou představeni všichni členové rodiny hlavního hrdiny a celková atmosféra prostředí, ve kterém Matěj vyrůstá. Děj knihy začíná narozením Matěje a přejmenováním pana Grusse na Rusa. Vypravěč se také vrací do minulosti, aby představil dědečky hlavního hrdiny a jejich až humorně vylíčenou smrt. Zahrnuje období jeho dětství a několik úsměvných historek ze základní školy jako je výběr sportovního kroužku např. box-zkoušení břišních svalů medicinbalem v leže, ježdění na motocyklu na ploché dráze nebo výuka plavání s nataženou gumou přes celý plavecký bazén. Letecký výlet zorganizovaný strýčkem Mílou pro Matěje, který je zrovna díky babičce Marii v podroušeném stavu.
Druhá část popisuje zážitky aktérů spojené s příjezdem sovětských vojsk do Prahy v roce 1968 a rozpor v chování mezi oběma babičkami, kdy jedna chtěla vařit ruským vojáčkům boršč a druhá se snažila o výrobu trikolór jako protest proti okupaci. Také je zde vylíčen příběh mladého muže zastřeleného Ruským vojákem.
Třetí část je věnována Matějově cestě do Velké Británie umožněné díky žádosti babičky Ireny k její přítelkyni žijící v Anglii, která zaslala zvací dopis pro Matěje, který mu pomohl vycestovat. Zkušenosti Matěje s tvrdou prací v Anglii, učení se cizímu jazyku a seznámení se s novými přáteli Slovákem Lacem a černošskými spolupracovníky Bossem a Samem. Matěj se po čase vydává za Alenkou, která v Anglii pracuje jako au pair, ale zjišťuje že Alenka má již někoho jiného a tak se ze smutku vrací domů.
Ve čtvrté části autor popisuje zkušenosti hlavního hrdiny nabyté v Jugoslávii a Řecku. K této cestě mu pomohl Gubajev. Matěj se seznamuje s Jorgosem který je komunistickým fanatikem, dříve vězněným a mučeným a jako protipólem je zde Kostas což je bratr Jorgose, dobře prosperující kapitalista. Matěj se celou cestu po Řecku snaží Alence koupit talíř se správným počtem sloupů na řeckém pantheonu v naději, že se k němu vrátí. Když je zpátky ze své cesty, čeká na něj ale Alenčino svatební oznámení. Umírá strýček Míla.
Epilog v závěru knihy líčí listopadovou atmosféru roku 1989, kdy vyráží s tetou Danielou do ulic. Ale to už po smrti babičky Ireny, která by se této události ráda dožila.
