Jméno: Božena Neumannová
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Božena Neumannová, za svobodna Hodačová působila jako redaktorka. Proslavila se zejména jako druhá manželka Stanislava Kostky Neumanna. O vztahu s tímto spisovatelem a kritikem napsala třídílnou autobiografickou trilogii. Třetí díl ale nemohl vyjít z důvodu komunistické recenze.
Život
Božena Neumannová se narodila 12. 1. 1882 v Holešově, městě na Moravě. Zemřela 7. 6. 1967 v Praze. Jako své rodné příjmení uváděla Hodačová – což bylo příjmení tehdejšího přítele matky. Ten si ale matku Neumannové nikdy nevzal za manželku, protože již byl ženatý. Ve věku 42 let začala s žurnalistikou a za studijními účely navštívila i zahraniční země, jako je Itálie a Francie. Svůj první román napsala již za války, pojednával o jejím trvalém bydlišti, kterým bylo městečko Bílovice nad Svitavou u Brna.
Roku 1904 se setkala se Stanislavem Kostkou Neumannem. Poté začala navštěvovat jeho známou vilu v Olšanech, později s ním utekla do Vídně. Stala se jeho druhou manželkou. O svém vztahu s S. K. Neumannem napsala knihu s názvem Byla jsem ženou slavného muže. Přestože kniha mohla být vydána již v průběhu padesátých let, komunistická strana si nemohla dovolit, aby svou deziluzí pošpinila autorka jméno svého muže. Kniha tak mohla vyjít až v devadesátých letech. O vydání této knihy se zasloužil básník Jiří Veselský, který rukopis připravil k edici.
Důvod, proč kniha nemohla být vydána hned je ten, že komunisté nemohli dopustit, aby jejich hrdina, jeden z hlavních představitelů a zakladatelů strany, J.K.Neumann byl představen veřejnosti jako egoista a nevěrný manžel. V knize si navíc můžete přečíst i o jiných představitelích tehdejší české literatury – romantický básník a autor básnické sbírky Měsíc, Karel Toman, rád močil v opilosti na podlahu. Spisovatelka Marie Majerová je zde vylíčena jako nymfomanka a o bratrech Čapkových je odhaleno, že byli součástí bezohledné elbogenfreiheit.
Dílo
Jantarová stezka
Jantarová stezka byla vydána roku 1947, je to kronika o městu Bílovice nad Svitavou, kde tehdy Božena Neumannová žila. Kniha má podtitul Minulost mluví, zpívá a pláče. Autorka v tomto románu líčí vzpomínky ze svého života a své zážitky z mládí. Božena Neumannová žila v rodině národně i společensky uvědomělé, což se odráží v knize. Líči svůj životní úděl, boj proti nepřízni osudu. Jantarová cesta z názvu je jakýmsi symbolem vycházejícím ze starých pověstí – jantarová stezka má vést ke skrytému pokladu.
Jak se dostal S. K. Neumann na Moravu
Kniha byla napsána v roce 1945 a poprvé byla představena na oslavě 70. narozenin Stanislava Kostky Neumanna v Bílovicích nad Svitavou.
Mezi lidmi
V roce 1948 byl napsán tento román.
Pojď se mnou
Jedná se o lyrickou sbírku básní, ve které najdete básně nostalgické, ale něžné a čisté. Vypráví o nekonečném hledání lásky. Knihu ilustrovala Ivona Vlčinská.
Byla jsem ženou slavného muže
Jedná se o asi nejproslulejší knihu autorky, která byla napsána v roce 1948. Vyšla ale až v roce 1998 a autorka v nich vzpomíná na svůj dlouholetý vztah se Stanislavem Kostkou Neumannem, významnou to osobností tehdejší literatury a zakladatele KSČ. V knize najdeme také vzpomínky na rodný Holešov. Protože autorka v knize zmiňuje nepříliš lichotivý obraz svého manžela, nemohla kniha vyjít. Bylo nepřijatelné, aby zakladatel KSČ, vyzdvihovaný národní umělec a jeden z nejslavnějších představitelů tehdejší komunistické strany, podlehl veřejné kritice od své manželky.
V knize není popsán jen S. K.Neumann jako naprostý egoista vědomý si svého talentu, dozvíme se také o jiných osobnostech tehdejší literatury, a to věci naprosto šokující. Autorka psala svou knihu nestranně, bez jakýchkoli vášní či výčitek a nevyhýbá se ani takovým tématům, jako jsou opakované nevěry ze strany svého muže. Právě vila v Olšanech je častou inspirací a místem dějiště nesčetných příběhů, jejichž hlavními postavami jsou slavní čeští spisovatelé a básníci.
