
Kniha: Božská komedie
Autor: Dante Alighieri
Přidal(a): Popcorn
Literárně-historický kontext díla:
Vzniklo pravděpodobně mezi lety 1307 – 1321. V Božské komedii samotné Dante uvádí, že se děj odehrává o Velikonocích roku 1300. Název „Božská komedie“ nemá nic společného s Bohem jako takovým; Dante sám své dílo nazýval pouze „Komedie“, čímž tehdy mínil příběh s dobrým koncem. Přízvisko „Božská“ pochází od komentátora a velkého obdivovatele Dantova díla Giovanniho Boccaccia, a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“. Dante ho psal kvůli své lásce k, podle něj, ideální ženě Beatrici.
Charakteristika díla, žánr:
Rozsáhlé veršované dílo, které se žánrově řadí mezi duchovní eposy či alegorické eposy. Je psáno formou tercín, což je forma, kterou Dante vytvořil pro toto dílo. Originál je psán v jedenáctislabičném verši (endecasillabo), přičemž pětistopý jamb je pouze častým překladatelským ekvivalentem. Schéma rýmu se označuje jako aba, bcb, cdc, ded, … xyx, yzy.
Hlavní postavy:
- Dante – sám autor, který v díle vystupuje jako poutník a zbloudilá duše hledající cestu ke spáse.
- Vergilius – římský básník, autor Aeneidy. Je Dantovým průvodcem Peklem a Očistcem a symbolizuje lidský rozum.
- Beatrice – Dantova zesnulá láska. Je spasenou duší, která ho provází Rájem a symbolizuje božskou milost a zjevenou pravdu.
Děj a kompozice (části):
a) Kompozice:
Dílo se dělí na tři hlavní části (kantiky): Peklo, Očistec a Ráj. Každá část má 33 zpěvů, přičemž Peklo má navíc jeden úvodní zpěv (celkem tedy 100 zpěvů). Celé dílo obsahuje 14 233 veršů. Struktura záhrobí je přísně geometrická: Peklo je tvořeno 9 soustřednými kruhy, Očistec je hora se sedmi terasami a Ráj má 9 nebeských sfér.
b) Děj:
Dante, který sám sebe vidí jako hlavní postavu, se během procházky lesem dostává do potíží a jeho vysněná ideální žena, Beatrice, mu posílá na pomoc básníka Vergilia, aby ho provedl peklem a očistcem k ní do nebe. Vergilius vede Danta k hlubokému zamyšlení se nad vším, co okolo sebe uvidí, a tak se báseň nese na vlnách filozofických rozprav, mnoha otázek a už mnohem méně odpovědí. Básník opouští Danta až na vrcholu hory Očistce, u vstupu do pozemského Ráje. Jako pohan narozený před příchodem Krista totiž nesmí vstoupit do nebeského Ráje. V Ráji se Danta ujímá jeho milovaná Beatrice ve zbožštělé podobě a Beatrice, která je spasenou duší z Ráje, provede Danta až před Boží trůn, kde jeho pouť končí a jeho duše dojde míru a pokoje.
Jazyk a styl:
Dílo bylo napsáno v lidové italštině (konkrétně v toskánském nářečí), nikoliv v tehdy obvyklé latině. Popis o upraveném jazyce, pokřivených slovech a archaismech se týká českých překladů, nikoliv originálu. Je alegorickým zobrazením lidstva a vesmíru, je plná symbolismu, filozofických a historických narážek. Je básnickým vyjádřením obrazu křesťanského středověku, který vytvořili nejvýznamnější scholastičtí myslitelé Albert Veliký a Tomáš Akvinský.
Ohlas díla:
Byla napsána italským (tehdy „lidovým“) jazykem a výrazně přispěla k jeho spisovnému ustálení.
Výrazně ovlivnila evropskou literaturu.
