Kniha: Divotvorný klobouk
Autor: Václav Kliment Klicpera
Přidal(a): Djouhan42
Václav Kliment Klicpera (1753- 1808)
- Český spisovatel, dramatik, učitel a novinář
- Člen skupiny Thámovců – soustředili se kolem Almanachu Básně v řeči vázané, vůdčí skupiny byl Václav Thám
- Používal techniku KUKLEN (postavy předstírají, že jsou někdo jiný)
- Dokázal s humorem vyjádřit popsat různé druhy vlastenectví
- Považován za vynikajícího společníka, který i dobře zpíval
Další díla:
- Hadrián z Římsu, Točník
Rozbor díla: Divotvorný klobouk (1817)
- Literární směr: 1. generace Národního obrození
- Literární druh: Drama
- Literární žánr: Divadelní hra (veselohra)
Hlavní myšlenka: Lakota se nevyplácí. Jak přijít k penězům, které mi po právu náleží.
Námět: touha ušetřit se nevyplácí
Umělecké a kompoziční prostředky:
- situační i jazyková komika
- spisovná i nespisovná čeština
- chronologická posloupnost
- vulgarismy , vnější perspektiva, vnitřní fokalizace, paralela s příběhem Johana a Koudelky
- Divotvorný -> změnil postavy k lepšímu, napravil je
Postavy, charakteristika:
- Barnabáš – hostinský, hledí si na poctivé placení, chudým neodpouští placení, bohatým odpustí i nadměrnou útratu jen pro to, aby se říkalo, že u něj jedli.
- Bětulinka – neteř Barnabáše, obsluhuje v hospodě, je oblétávaná studentem Strnadem a myslivcem Karlem, není moc rozhodnutá, kterého vlastně chce
- Karel – zamilovaný do Běty, nechodí bez své pušky Mařenky, na kterou Běta žárlí, je povýšen na myslivce
- Strnad – student, optimistický, odvážný, chytrý; chce své peníze, na které má nárok
- Křepelka – společník Strnada, jeho opak
- Koliáš – lakomý kupec; dluží lidem peníze, i když jich má dost; lstivý, chce ušetřit, kde se dá
Vedlejší postavy: krejčí, švec, radní, učedník Zvonek, nádeník, Hrabě La Rocca
Časoprostor:
- Hospoda v blíže neurčené vesnici, pravděpodobně během 19. století
Obsah (děj) díla
Dva studenti Strnad a Křepelka pijí v hospodě na dluh, když jejímu majiteli Barnabášovi dojde trpělivost a už jim nechce nalévat. Bětka jim ale občas něco přistrčila. V hospodě je s nimi i hrabě La Rocca, který si dopřává všechno možné a následně odchází bez placení. Barnabášovi to ale nevadí, hrabě zaplatí jindy, nebo se o jeho hospodě aspoň bude mluvit. Během toho přichází nadlesní Karel, který vyznává lásku Bětce, nicméně si ji plete se svojí flintou Mařenkou. Strnad čeká na dědictví po svém dědečkovi, které má každou chvíli přijít. Ohledně dědictví vypráví švec, hrající s radním a krejčím karty, příběh, kterak měli dva muži, Koudelka a Johan, rádi jednu dívčinu. Křepelka se potichu zmiňuje o problémech s dědictvím u svého příbuzného v tom samém městě. Mezitím se Karel pochlubí, že je hajný a Barnabáš Bětku přislíbí Karlovi. Přijíždí dostavník s truhlou, Barnabáš otáčí a přislíbí Bětku Strnadovi. V truhle je ovšem jen třírohý klobouk a dopis, že si Strnad musí zasloužit peníze poctivou prací. Strnada ovšem napadne lest na Koliáše, lakomého strýce Křepelky, který dluží Křepelkovi dědictví 2000 zlatých. S pomocí Barnabáše, krejčího a ševce přesvědčí Koliáše, že kdo má tento klobouk, ten nemusí platit útratu. Strnad hraje bohatého Španěla těsně před smrtí, který má právě ten divotvorný klobouk, který si chce koupit Křepelka, hrající malíře. Koliáš splácí krejčímu a ševcovi dluh, jen aby nezavolali malíře. Pak přichází do hospody, kde vidí, jak Strnad jí a pije zadarmo. Koliáš se ke Strnadovi přitočí a snaží se ho přemluvit, aby slevil z ceny. Strnad neslevuje, Koliáš si ho od něj nakonec koupí. Objedná si hostinu, všechny pozve, nicméně divotvorný klobouk nefunguje. Barnabáš po něm chce platit a z malíře se vyklube Koliášův synovec, kterému nedal dědictví. Koliáš odchází s hanbou z hospody. Úplně v závěru se Bětka s Karlem dávají dohromady.
