![]()
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859) byl český spisovatel, dramatik a herec, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav českého divadla v období národního obrození. Proslavil se zejména svými komediemi a fraškami, jako jsou Divotvorný klobouk či Hadrián z Římsů, ale napsal i více než 20 divadelních her různých žánrů včetně rytířských dramat.
Život a divadelní dráha
- Narodil se 23. listopadu 1792 ve Chlumci nad Cidlinou jako mladší syn krejčovského cechmistra Václava Klicpery a Anny, rozené Krejčiříkové.
- Původně se vyučil řezníkem, ale touha po vzdělání ho v roce 1808 přivedla ke studiu na gymnáziu v Praze.
- Následně studoval filozofickou fakultu na Karlově univerzitě, odkud po dvou letech přestoupil na humanitní studia, kde získal aprobaci.
- Do společnosti vlasteneckých studentů a k myšlenkám národního obrození ho přivedl jeho bratr František Klicpera.
- V Praze vstoupil do ochotnické skupiny hrající česky ve Stavovském divadle, což bylo v tehdejší německojazyčné kultuře velmi neobvyklé.
- Ve Stavovském divadle působil nejen jako úspěšný dramatik, ale sám zde také vystupoval jako herec.
- Jeho první manželkou se stala herečka Anna Švamberková (1794–1837), se kterou se seznámil právě ve Stavovském divadle.
- Po smrti první ženy se oženil podruhé s Annou Trnkovou. Z obou manželství vzešlo celkem 12 dětí (10 z prvního).
- Jeho syn Ivan Klicpera se stal rovněž spisovatelem a prozaikem, který se ve svém díle zaměřoval na historickou tematiku.
- V letech 1819 až 1846 žil s rodinou v Hradci Králové, kde společně s manželkou vytvořili významné kulturní a společenské centrum.
- Roku 1846 se natrvalo vrátil do Prahy, kde žil až do konce svého života.
- Zemřel 15. září 1859 v Praze a je pochován na Olšanském hřbitově. Na jeho rodném domě v Chlumci nad Cidlinou je umístěna pamětní deska a ve městě stojí jeho pomník.
Literární styl a metoda kuklení
- Ve své tvorbě se věnoval širokému spektru divadelních žánrů, od lehkých frašek a komedií až po vážné tragédie a hry s rytířskou tematikou.
- Jeho hry se vyznačují živým jazykem, situační komikou a bystrými dialogy, které dokázaly oslovit tehdejší české publikum.
- Proslavil se využíváním takzvané metody kuklení, kterou později ve svých dílech uplatňoval i Josef Kajetán Tyl.
- Podstata kuklení spočívá v tom, že hlavní postavy jsou často zaměňovány s někým jiným, nebo si dobrovolně hrají na něco, co ve skutečnosti nejsou.
- Specifikem Klicperova kuklení je situace, kdy hlavní postava mnohdy ani sama neví, že je okolím zaměněna za někoho jiného (podobný princip se objevuje např. v Gogolově Revizorovi).
Divadelní hry a dramata
Komedie a frašky
- Bělouši (1816) – Úspěšná divadelní komedie z raného období Klicperovy tvorby.
- Divotvorný klobouk (1817) – Nejslavnější Klicperova komedie o dvou chudých studentech a lakomém strýci.
- Hadrián z Římsů (1821) – Známá fraška, ve které je mistrně využita metoda kuklení. Na scéně se objevují celkem tři Hadriáni, přičemž ten pravý je paradoxně považován za nepravého.
Tragédie a historické hry
- Blaník (1816) – Hra s rytířskou tematikou, která se 25. března 1816 stala vůbec první hrou uvedenou v rámci Klicperova působení ve Stavovském divadle.
- Libušin soud (1821) – Divadelní tragédie čerpající z nejstarších českých pověstí.
- Soběslav (1824) – Historická tragédie odehrávající se ve druhé polovině 12. století, která zachycuje mocenský boj Soběslava a Bedřicha o český trůn.
- Svatoslav, poslední Svatoplukovec (rok neuveden) – Další z řady Klicperových divadelních tragédií s historickým námětem.
Děj hry Divotvorný klobouk
- Hlavními hrdiny jsou chudí studenti Strnad a Křepelka, kteří by nejraději trávili veškerý čas vysedáváním v hospodě.
- Jejich rostoucí dluh však způsobí, že jim hostinský odmítne dále nalévat.
- Situace se zdánlivě vyřeší, když se Křepelka dozví, že jeho děda zemřel a zanechal mu dědictví. Místo bohatství však získá jen obyčejný třírohý klobouk.
- Studenti se proto rozhodnou vymyslet lest a ošálit bohatého Koliáše, který je Strnadovým strýcem.
- Jejich plánem je půjčit si od Koliáše peníze pod záminkou koupě zázračného klobouku, jehož majitel prý nemusí v hospodě nikdy nic platit.
- Koliáše tato historka velmi zaujme a trvá na tom, že chce zázračný klobouk vidět na vlastní oči v akci.
- Studenti sehrají v hospodě divadlo: převlečený Strnad si objednává, co hrdlo ráčí, na konci hodování si nasadí klobouk a skutečně nemusí nic platit.
- Ohromený Koliáš se rozhodne, že si tento divotvorný klobouk sám koupí, čímž studentům poskytne peníze na zaplacení jejich skutečného dluhu.
- Koliáš však záhy zjistí, že byl ošizen, a navíc se dozví, že ho okradl jeho vlastní synovec Strnad.
- Rozhodne se celou situaci se studenty rázně vyřídit, ale nakonec jim odpustí a peníze nazpět nepožaduje.
Související autoři
České národní obrození
Josef Kajetán Tyl
- Dramatik a spisovatel, vůdčí osobnost českého divadla.
- Stejně jako Klicpera využíval ve svých hrách metodu kuklení.
- Autor textu české národní hymny Kde domov můj.
- Nejvýznamnější představitel českého romantismu.
- Jako ochotník rovněž působil v českém divadelním prostředí.
- Autor slavné lyrickoepické skladby Máj.
- Český novinář, spisovatel a politik.
- Významný představitel národního obrození a zakladatel české politické žurnalistiky.
- Autor satirických skladeb jako Tyrolské elegie či Král Lávra.
Známé motivy a citáty
Divotvorný klobouk
„Prý kdo jej má na hlavě, nemusí nic platit.“ (Základní premisa slavné komedie)
Hadrián z Římsů
„Tři Hadriáni na jedné scéně, z nichž ten pravý je považován za nepravého.“ (Ukázka mistrovského využití metody kuklení)
Časté otázky k autorovi
Co je to metoda kuklení?
Metoda kuklení je literární a divadelní postup, při kterém jsou postavy zaměňovány s někým jiným, nebo si hrají na někoho, kým nejsou, často aniž by o své záměně samy věděly.
Jaké je nejznámější dílo Václava Klimenta Klicpery?
Jeho nejznámějším dílem je komedie Divotvorný klobouk z roku 1817, která vypráví o dvou studentech a lsti s falešným kouzelným kloboukem.
Kde působil Václav Kliment Klicpera jako dramatik a herec?
Působil především ve Stavovském divadle v Praze, kde se podílel na uvádění českých her v tehdy převážně německojazyčném prostředí.