Kniha: Soběslav, Veselohra na mostě
Autor: Václav Kliment Klicpera
Přidal(a): bz
Václav Kliment Klicpera
- Spisovatel a dramatik, považován za zakladatele českého dramatu
- 1792 (Chlumec nad Cidlinou) – 1859 (Praha)
- Autor veseloher, historických povídek a deklamovánek (báseň určená k hlasitému přednesu (deklamaci); oblíbena v českém národním obrození ve 2. čtvrtině 19. stol. (F. J. Rubeš, K. Tyl, V. K. Klicpera). Deklamovánka je útvar druhově smíšený (obsahuje lyrické, epické i dramatické prvky), tematicky zaměřený na vlastenectví, idylické popsání rodinného života nebo humorné zachycení dobových nešvarů.)
- Studoval medicínu, v roce 1818 přešel na humanitní studia pod vedením J. Jungmanna
- Vyučoval na gymnáziu v Hradci Králové (jeho žáky byli např. J. J. Langer, K. J. Erben a J. K. Tyl a na pražském Akademickém gymnáziu
- Vedl v Hradci Králové ochotnické divadlo (dnešní Klicperovo divadlo – později pojmenované právě po V. K. Klicperovi)
- Do roku 1846 stál v popředí národně obrozeneckého života
- Zlom v tvorbě- rivalita se Štěpánkem, který vedl Stavovské divadlo, vzdálenost od Prahy, nástup mladších autorů (Erben, Mácha, Rubeš, Tyl, Čelakovský)
- Citát: ,,Mně jest celý svět dramatická báseň! Ze všeho, co čtu, ze všeho, co vidím, bezvolně scény sepřádám a osnuju.”
- Napsal více než 50 her, které byly většinou dramaticky původní (Tyl, Thám a Štěpánek spíše upravovali, překládali cizí díla)
Inspirace a motivy k jeho tvorbě:
- zkušenost z řeznického učednictví (navštívil Olomouc, Brno, Jihlavu)
- zážitky z dětství a mládí – lidové sousedské divadlo
- gymnázium- zde poznal německé divadlo
Tvorba:
- 1813 – Blaník – národní báchorka, historický námět, sympatická postava, vlastenecká tendence spojená se satirickým odstupem
- 1817 – Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý, Hadrián z Římsů, Lhář a jeho rod,
- 1820 –1822 – edice Divadlo Klicperovo
- 1825-1830 – šest Klicperových Almanachů divadelních her (patnáct dramatů a dvě povídky – Točník a Vítek Vítkovič)
- Soběslav- pokus o vytvoření velké historické tragédie (vzor u Shakespeara)
- Veselohra na mostě, Tři hrabata
- Točník, Jelen
Přínos:
- Veliká jevištní fantazie, radost z vymýšlení
- Dobře odposlouchával lidový dialog, charakterotvorný smysl
- Využití více zápletek
Rozbor: Soběslav (1824/1826)
Základní charakteristika:
- Celý název: Soběslav, kníže selské: Historická hra o 5 jednáních
- Literární druh: Drama
- Literární žánr: Historická tragédie (truchlohra) – historická hra s politickým podtextem.
- Literární forma: Poezie (veršované drama) – psáno vysokým stylem.
- Téma: Boj o český trůn, konflikt mezi právem a mocí, vlastenectví, zrada. Specifickým tématem je vztah panovníka k prostému lidu (odtud název „selský kníže“).
Kompozice:
- Rozsah: Pět jednání (klasické schéma velké tragédie).
- Struktura děje: Odpovídá klasickému dramatu:
- Expozice (návrat Soběslava z vězení).
- Kolize (konflikt s králem Vladislavem a Bedřichem).
- Krize (bitva, Soběslavovo krátké vítězství).
- Peripetie (zrada šlechty, obrat štěstěny).
- Katastrofa (Soběslavův pád).
- Chronologický postup: Děj plyne v čase kupředu, zahrnuje delší časový úsek (několik let zhuštěných do děje).
Jazyk a styl:
- Verš: Hra je psána blankversem (nerýmovaný pětistopý jamb). To byl v té době znak „vysokého umění“ (snaha napodobit Shakespeara nebo Schillera).
- Archaizace a patos: Jazyk je vznešený, květnatý, plný metafor a řečnických figur. Působí mnohem uměleji než ve Veselohře na mostě.
- Monology: Časté dlouhé monology postav, ve kterých vysvětlují své pocity, politické postoje a morální dilemata.
- Historismy: Používání dobových termínů (kníže, vladyka, sněm) pro navození atmosféry středověku.
Časoprostor
- Děj se odehrává ve 2. polovině 12. století, konkrétně po roce 1174
Postavy
- Soběslav je synovcem Vladislava. Hned po něm je nejstarším z rodu, proto by měl být Vladislavovým následníkem. Po propuštění z vězení se vrací do Prahy. Přichází bos, „v žíněné roucho oděn, bledý, zarostlý až na lícní oblouk“.Na své straně má i rolníky a sedláky, kteří si myslí, že Soběslav by měl být jejich knížetem. Po Vladislavovi je nejstarší z rodu, tudíž trůn podle zákona patří jemu. Po několika letech se Soběslav setkává se svou ženou Eližbětou, která na něj celou dobu čekala. Ta mu pomáhá v boji. Nejdříve bitvy vyhrávají, dostanou se na Vyšehrad, ale nakonec jsou Bedřichem a jeho vojskem poraženi. Soběslav je statečný, spravedlivý a odvážný.
- král Vladislav je bratr Soběslavova otce. Rozhodl se upřednostnit svého syna Bedřicha, kterého dosadil na český trůn. Soběslava poslal do vězení, ze kterého ho nakonec nechal pustit na svobodu. Měl však strach, že se Soběslav přijde pomstít. Ten se však přišel původně jen usmířit. V průběhu hry umírá, ale není zmíněno jak.
- Bedřich je Vladislavovým synem. Vladislav mu přenechal český trůn, což se nelíbí českému lidu. Trůnu se nechce vzdát, a proto o něj se Soběslavem bojuje. Kvůli moci je i ochoten Soběslava zabít. V jednu chvíli přemýšlí, že by se vzdal, aby se nezničila česká země. Po získané podpoře se ale rozhodne bojovat. Zvítězit se mu sice podaří, ale lituje toho, že Soběslav zemřel.
Děj
V prvním dějství se ocitáme na Vyšehradě. Za králem Vladislavem přichází hrabě Rosenberg a oznamuje mu, že jeho synovec Soběslav je v Praze. Zjišťujeme, že Vladislav nechal Soběslava zavřít do vězení, ale před pár měsíci ho pustil na svobodu. Soběslav prý přichází bos. Následuje děj, ve kterém se dostane Soběslav do sporu s Bedřichem kvůli českému trůnu. Soběslav a Bedřich spolu válčí a Soběslav je v boji zavražděn a český trůn získává Bedřich.
Přínos
- Pokus o velké národní drama
- Splnění Jungmannových požadavků na velké drama
Rozbor: Veselohra na mostě (1828)
Základní charakteristika:
- Literární druh: Drama
- Literární žánr: Veselohra (fraška) – jednoaktovka (6 scén)
- Literární forma: Próza (dialogy)
- Téma: Výsměch byrokracii, pedantství a nesmyslnosti vojenských nařízení. Ukazuje, jak absurdní předpisy vítězí nad zdravým rozumem.
Kompozice:
- Rozsah: Jedno jednání (jednoaktovka), dělené na scény (výstupy).
- Jednota místa, času a děje: Hra striktně dodržuje klasickou trojí jednotu.
- Místo: Most (stísněný prostor, odkud není úniku – past).
- Čas: Reálný čas (děj trvá přesně tak dlouho, jak dlouho se hraje na jevišti).
- Děj: Jednoduchá, přímočará zápletka bez odboček (hromadění postav na mostě).
- Princip gradace: Napětí se nezvyšuje velkými zvraty, ale mechanickým hromaděním postav v pasti (Popelka → Bedroň → Sykoš → Eva → Učitel). Každá nová postava přináší další problém.
Jazyk a styl:
- Hovorová čeština: Postavy (kromě učitele) mluví srozumitelným, lidovým jazykem blízkým době vzniku, ale stylizovaným pro jeviště -> dnes stará čeština.
- Stará čeština (an, ouřad, ouroky, vece, kterýžto, infinitivy končíci na -ti – míti, dělati atd.)
- Latinské výrazy – z úst učitele (Tempore Poenorum compescitur ira leonum. Gratias, gratias. Quindi procedam? atd.).
- Postava Učitele je karikaturou vzdělance. Používá latinské citáty a zkomoleniny, kterým ostatní nerozumí (tzv. makarónská latina), což vytváří komický efekt.
- Slovní humor: Klicpera využívá nedorozumění, dvojsmysly a slovní hříčky (např. řešení hádanky).
- Dialogy: Rychlé, úderné, situační (stichomythie – rychlé střídání replik).
Postavy
- Chmelař Damián Bedroň
- Eva – chmelařova žena
- Rybář Sykoš
- Popelka – rybářova nevěsta
- Učitel
- Důstojník přátelský
- Přátelská stráž
- Nepřátelská stráž
- Vojsko přátelské
Děj
Uprostřed krajiny je prudká řeka a přes ni široký most. Je válka a na jedné straně stojí stráž přátelské armády, na druhé straně stráž nepřátelské armády.
Z nepřátelské strany přichází Popelka. Na základě průvodního listu je vpuštěna na most. Přátelský strážný ji ale nechce pustit z mostu na druhou stranu. Popelka se rozhodne vrátit zpět, ale nepřátelský strážný ji rovněž nechce pustit z mostu, neboť průvodní list jí dovoloval vstup na most, ale nikoliv výstup z mostu zpět. Popelka si zoufá, protože ji jistě bude hledat její žárlivý ženich Sykoš, se kterým mají mít za čtyři týdny svatbu.
Z přátelské strany přichází chmelař Bedroň. Je vpuštěn na most, ale není mu dovoleno most opustit. Rozmlouvá s Popelkou, ale ani jeden z nich nechce prozradit pravý důvod návštěvy na druhé straně mostu.
Objevuje se Sykoš a ztropí své nevěstě žárlivý výstup. Z druhé strany přichází Bedroňova manželka Eva a rovněž podezírá manžela z nevěry. Ani jeden z nařčených nechce prozradit pravý důvod své návštěvy na druhé straně. Sykoš se rozhodne zrušit zasnoubení a Eva chce podat na svého manžela žalobu. Tu přichází na most pan učitel. I on je vpuštěn, ale není mu dovoleno most opustit. Eva i Sykoš se na něj obracejí se svými žádostmi. Učitel ale hledá důstojníka, který mu dal hádanku, na kterou nemůže najít odpověď: jelen je v oboře, zeď kolem obory je vysoká a není v ní žádná brána, žádná díra ani žádná strouha. Kudy jelen uteče?
Náhle začne kanonáda. Ani to neoblomí stráže k tomu, aby osoby na mostě propustily. V této těžké situaci, kdy nad hlavami létají kule, se Popelka přiznává, že byla hledat tělo svého padlého bratra. Našla jej, ale bez hlavy. Tělo vlastníma rukama pohřbila. Bedroň se přiznává, že byl prozradit velitelům přátelské armády, jak vyzrát na nepřítele. Oba žárlivé páry se smíří a odpustí si. Pouze pan učitel stále blouzní o své hádance.
Kanonáda ustane a u mostu se objeví důstojník přátelské armády a propouští uvězněné z mostu, neboť tudy potáhne armáda. Potvrzuje slova Popelčina a oznamuje jí, že její bratr ve skutečnosti žije, že pohřbila mrtvolu jiného. Potvrzuje i slova Bedroňova. Panu učiteli prozradí řešení hádanky: jelen nemůže utéci nikudy! Teprve teď je možno volat „Vítězství!“
Přínos
- Milostný žert, hra o žárlivosti
- Vtipné, nadsazené, ironické a zábavné drama
- Baví čtenáře dodnes, pozitivně přijata i kritikou
Zdroje
- KLICPERA, Václav Kliment et al.Hadrián z Římsů a jiné veselohry. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1966. 271 s.
- LEHÁR, Jan et al.Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4.ISBN 978-80-7106-963-8.
- SLACH, Miroslav.Usměvaví rebelanti: [čtení o mládí V.K. Klicpery]. 3. vyd. Praha: Melantrich, 1989. 371 s. Česká próza / Melantrich. ISBN 80-7023-028-2.
- KOVÁŘÍK, Vladimír.Slavní a zapomenutí: čtení o životě a díle našich spisovatelů. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1983. 244 s. Máj / MF, NV, Lid. nakl., Smena; Sv. 411.
