Kniha: Drácula (Dracula)
Autor: Bram Stoker
Přidal(a): pes
O autorovi: Bram Stoker
- Země, město původu – Irsko, Dublin
- Doba, kdy žil – * 8/11/1847 † 20/4/1912
Stručný životopis – Narodil se do rodiny jako třetí dítě, měl dalších 6 sourozenců. Jako dítě churavěl až do 8 let zatím neidentifikovanou chorobou (nemohl chodit…). Matka s ním soucítila a zlehčovala jeho hoře vyprávěním keltských mýtů a bájí – obojí, nemoc i vyprávění ho inspirovalo v budoucích dílech.
Z nemoci se dostal a dokonce začal sportovat.
Studoval na dublinské univerzitě Trinity college fyziku, historii a literaturu.
Dále pracoval jako úředník na dublinském hradě a poté jako novinář a divadelní kritik. Roku 1878 si vzal za ženu Florencii Balcombeovou, jež předtím byla partnerkou Oscara Wilda. S ní se později přestěhoval do Londýna, kde počali syna a díky někdejší známosti s Henrym Irvingem se Stoker dostal do vyšší anglické společnosti. V tomto období vydal nejvíce svých děl.
Umírá roku 1912.
Příklady dalších autorových románů:
- The Primrose Path, 1875
- The Jewel of Seven Stars, 1903
- The Man, 1905
- Lair of the White Worm, 1911
- A další…
Rozbor díla: Drácula
Základní bibliografické údaje:
Název knihy: Drácula (původní název Dracula)
Místo a rok vydání výtisku: Praha, 1970
Překlad výtisku: Tomáš Korbař
Nakladatelství a počet stran: Odeon, 365 stran
O díle:
Literární druh: Epika
Literární žánr: Román (psaný formou deníků a dopisů)
Téma: Boj „křehké“ lidské bytosti s nadpřirozeným zlem, osamělost v boji proti tomu čemu nikdo nevěří…
Hlavní myšlenka díla: Autor chtěl nepochybně u lidí obnovit mýty o vampirismu a ukázat, že dobro nad zlem vítězí…
Fakta o díle:
Stoker se nechal inspirovat postavou středověkého knížete Valašska (Rumunsko) Vlada III. Draculy „napichovače“, který byl velmi krutý a připisuje se mu až 100 000 lidských životů. Je však nutno poznamenat, že Stoker o knížeti mnoho nevěděl. Například území, kde by měl ležet pravý hrad Drákuly to potvrzuje – žádný hrad zde nestál…
Děj:
Mladý angličanJonathan Harker přijíždí za hrabětem Drákulou do Transylvánie za obchodním jednáním, kde se ovšem od místních obyvatel dozvídá, že s hrabětem není něco v pořádku.
Pomocí dostavníku hraběte se dostane na jeho zámek, kde ovšem mimo Drákuly nežije (Jonathan o tom zatím neví). Je vroucně přijat a hrabě se o něho „stará“ a Jonathan mu popisuje Londýn, možnosti koupě domu ve městě atd.
Během pobytu na zámku Jonathan zjišťuje, že něco zde nehraje. V jedné zaprášené místnosti ho totiž navštíví 3 upírky, které s ho chtějí zmocnit. Svého záměru však nedosáhnou – zakročil hrabě se slovy „Ten je můj“ a upírkám dá jako oběť dítě.
Jonathanovi pomalu dochází, že je zde vlastně vězněn pro Drákulovy temné plány, s nimiž mu nevědomky pomáhal. Snaží se odesílat tajně dopisy přes cikány, kteří však dopisy dají hraběti…
Harker později vypozoruje i Drákulovu oblíbenou metodu slézání zdiva a sám ji použije jakožto poslední možnou šanci k útěku a zastavení hraběte. Doleze do kaple, kde najde drákulu v bedně s hlínou připravenou k exportu do Anglie. Hraběte zraní, ale ne smrtelně. Následně se snaží sešplhat po zdi dolů a utéct…
Mezitím v Anglii si Lucy a Mina, Jonathanova přítelkyně, užívají společně volného času. Nicméně Lucy trpí somnabulismem a chodí na večerní pochůzky. Když se hrabě dostane lodí do Anglie, zjistí, že Lucy by mohla být snadnou kořistí. Postupně z ní vysává krev a energii. Mina jí však nepomůže – musí odjet za Jonathanem, o kterém se dověděla, že je v nemocnici.
Lucy má i šlechtického snoubence Artura, který se ji však nemůže na 100% věnovat, kvůli chorobě, kterou trpí jeho otec – musí být s ním.
Avšak Lucy na to není úplně sama, bývalý Lucyin nápadník Dr. Seward pracující v „blázinci“ za ní dochází a její stav prověřuje. Nutno poznamenat, že Drákula má vliv i na jeho pacienty, obzvláště pak na Renfielda, jehož charakter je velmi spletitý…
Když shledá, že si neví rady, volá přítele a velmi moudrého učence MUDr., PHDr., LITDr. atd. Van Helsinga a žádá ho o pomoc.
Když Helsing přijede, provedou několik transfůzí, které však pomohou jen na krátko, stav se vždy zhorší. Bohužel doktoři nestihnou včas identifikovat hrozbu a když ji zjistí, je už pozdě – Lucy je odsouzena stát se upírem.
Několik dní po pohřbu vysává okolním dětem krev, které ji následně říkají „krvavá dáma“.
Krvavou dámu však společenstvo mužů zastaví (v rakvi ji probodnou srdce kůlem, odříznou hlavu a ústa vyplní česnekem). Lucy konečně umírá.
Artur Holmwood je však poražen na kolena kvůli smrti své snoubenky a i jeho otce, který chorobu nepřekonal.
Společenstvo mezitím pátrá jak zastavit hraběte. Najdou několik jeho skrýší po Londýně, které zlikvidují a Drákula je nucen stáhnout se do Transylvánie. Na jeho cestě domů ho však společenstvo mužů následuje. V Sedmihradsku se konečně společenstvo rozdělí a Van Helsing zabíjí upírky v Drákulově hradu, mezitím Quincey Morris (také bývalý Lucyin nápadník) a Jonathan bojují s cikány, kteří převážejí Drákulu k jeho zámku, o bednu, v níž leží hrabě. Pan Morris je zraněn nožem, avšak proderou se až k víku, kde Drákulu oba usmrtí (Jonathan odřízne hlavu, Morris vrazí nůž do srdce).
Cikáni se rozprchnou a společenstvo vítězí nad zlem. Avšak vítězství mělo i svou daň – Quincey Morris umírá.
Hlavní postavy:
- Hrabě Drákula – silný, demonický, krutý, tajuplný, hrozivě vypadající, vzdělaný a učenlivý upír.
- Jonathan Harker – rozumný, odvážný, dobrodružný avšak velmi citlivý mladík.
- Lucy Westenrová – krásná, nezkušená až naivní, důvěřivá, slabá, citlivá, náměsíčná slečna.
- Krvavá dáma – krutá, silná, ďábelsky krásná, vypočítavá upírka.
- Mina Harkerová – rozumná, odvážná, chytrá, všeumělkyně, zvídavá a milující mladá paní.
- Quincey Morris – šaškovský, vtipný, optimistický, odvážný, poetický nápadník Lucyin.
- Artur Holmwood – aristokratický, odvážný, ustaraný, realistický, smířený, úřednicky zručný šlechtic.
- Dr. Seward – vzdělaný, empatický, moudrý, důsledný muž činu.
- MUDr., PHDr., LITDr. atd. Abraham Van Helsing – superchytrý, vzdělaný, smýšlivý, vždy připravený, pracovitý, odvážný a obětavý pan profesor.
- Renfield – blázen avšak někde v nitru poctivý dobrák.
Klíčové scény:
Odhalení Drákulova pravého já v kapličce na jeho hradě, Lucyina přeměna na upíra, Usmrcení Lucy, Objevení Drákulových skrýší, Zastavení Drákuly a ostatních upírů, Smrt Quincey Morrise.
Způsob vyprávění:
Formou dopisů, novin, telegrafů a deníků. Převažuje tedy Ich forma.
Členění:
Epistolární = psáno formou deníků, chronologicky jdoucích dopisů, novinových článků, telegrafů a fonografických vzkazů.
Další zpracování knihy:
Dílo bylo zpracováno i do filmové podoby a to hned několikrát. Nejznámější filmové zpracování je „Upír Nosferatu“ z roku 1922. Kniha byla přepsána i pro děti do několika dětských verzí. Existuje i několik divadelních her s názvem Drákula.
Dobové a dnešní přijetí díla:
Dobové přijetí díla nebylo nikterak omezováno a navíc nová tematika vampirismu se lidem líbila, dílo se postupně stávalo známějším a známějším.
Dnes je Drákula oblíbenou komerční pomůckou a opět je velmi oblíbený, svědčí o tom množství filmových a jiných zpracování, upomínkové předměty nebo kvantum překladů knihy…
