Jméno: Dramatizace básně Král Lávra
Zařazení: Vlastní tvorba
Přidal(a): Mikeš Sýkora
Jedná se o dramatizaci slavné básně Karla Havlíčka Borovského Král Lávra, má sloužit k inspiraci pro studenty, jak vypadá taková amatérská divadelní hra
Borovský -> Hra
- kladné postavy: modré/světlé kalhoty + bílé tričko
- záporné postavy: černé/modré kalhoty + černé tričko
Úvod
Narození, Praha, Rusko
Scéna 1 – Rusko + epigramy
Petr – Karel Havlíček Borovský
Luky a Maky – vypravěči – průvodci
Epigramy: církvi: Martin, Nevolníci – Anička a Tomáš, pán – Michal
Scéna 2 – Návrat do Čech + epigram vlasti + Revoluce – stěhování
vlastenci – Martin, Tomáš, Anička
vojáci, tajná policie – Michal, Vojta + porážka revoluce (vlastenci poraženi)
Zhasne se – Noc – borovský odvlečen do Brixenu
Brixen – nemoc + KRÁL LÁVRA
Návrat do Čech
Smrt jeho ženy – lllllllllllllllllllll; poté umře on
přátelé se obrací zády – Tomáš, Vojta
Němcová (Anička), Němec (Michal), Frič (Martin) – Božena mu položí věnec na hlavu
Úvod
Markéta: …přiblížíme vám život autora Karla Havlíčka. Dodnes je velkou inspirací a to nejen Českým novinářům a spisovatelům. Narodil se ve vesnici Borová, nedaleko od Litomyšle a později si právě název rodné vesnice přidal to jména, pod kterým psal svá díla. Dnes ho všichni známe s jeho přízviskem Borovský. Jako mladík se přestěhoval do Prahy, kde studoval a se seznámil s ostatními vlastenci. Jeho snem bylo se podívat do Ruska, kam ve svých 20 letech odjíždí.
Petr: Několik let čekání je za mnou a konečně jsem zde. Rusko země nejkrásnější.
Martin – Církev: Zdráv buď synu a napij se synu vína se mnou, to nejlepší dovezeno až z daleké Francie.
Petr: Dobrý den, otče. Dnes je přece neděle neměl byste být v kostele?
Martin: Škytne, dneska není středa? AHHH, Už je skoro devět hodin ráno to by ani nemělo cenu. Půjdu příště, však ono se to tam beze mě obejde.
Petr s údivem odchází a začíná psát epigramy církvi:
Jde za stůl, buď rukou, nebo na psacím stroj píše– články rozdáváme publiku – Petr je čte
Ach ta církev ta mě sere,
nic nedělá a jen bere.
Vládnout by chtěli tihle kněží,
ani netuší, jak život běží.
Pupky mají nacpané,
jak k tomu přijdou měšťané.
Chápete, co vám líčím,
církev nám není dobrá ničím.
jde opět do ulic – mění se pozadí a naráží na nevolnictví
Petr přijde a podává ovoce pracujícímu
Petr: na dej si to, dá ti to hodně vitamínů, je to zdraví.
Přiběhne Wajnos: Co to máš? Dej to se. Vyplivne kousek ovoce. Fuj to je hnusný jablko.
Petr: To je citrón.
Wajnos: No, se mi zdál nějaký malý
Petr: Hlavně žlutý
Petr: Vysvětlíte mi, co dělá ROBOTA ZDE?? Robota? Tady?. Myslel jsem si, že vy jste ti, kteří jste dál, ti kteří jdou zbytku světa příkladem, ti kteří….
Michal: Tak to by stačilo. Nekřičte nám tady nebo vás také zpráskám – Wajnos se směje, ostatní ne. Tak dost bylo srandy a teď běžte pryč, za chvíli má tahle lůza pauzu na vodu a pak je čeká ještě pět hodin krásného trápení. HAHAHA
Petr: Se nestydíte ubližovat takhle lidem
Wajnos: Ne a vlastně mě to docela baví HAHAHA. Švihne Petra.
Robota by neměla být v této zemi slavné,
námitky jsou ale marné.
Chudáci se ještě chudší zdají,
hlavně že bohatí plné kapsy mají
Dřou zde z lidí maso kůži,
a nejsou tady pouze muži.
Ženy děti trápí stejně,
na očím všem.
Takhle veřejně.
Opět jde do ,,ulic´´ lidé se zde perou Tomáš x Vojta, Martin pije a káže, Wajnos tam stojí a směje se….. Dostává se do potyčky a je zbit a okraden připlazí se ke stolu a začíná psát.
Ohromen já byl tím vším,
teď ale mou chybu zřím / jsem si jistý pochybením mým
Rusko to je strašná zem
na dně teď já jsem.
Bída, strach to vše je ve mě navždy skryto,
proč já je si zvolil kroky tyto, kroky do Ruska.
Dost já viděl v téhle zemi,
prosím lidi pomozte mi
Zhasne se na scénu vypravěči: Jak jste sami viděli v geniálním pojetí Petra, Karel Havlíček nebyl v Rusku šťastný, a proto se vydal zpět do Prahy, v tu dobu byla revoluce a tak se k ní přidal. On i všichni jeho byly poraženi, pronásledováni a zatýkáni. — během vyprávění probíhá ukázka revoluce.
Havlíček je doma za stolem a píše- pak ulehá
Jednoho večera, když se Havlíček rozhodl napsat další epigram. Tentokrát cílený na krále nevěděl, že za jeho dveřmi čeká tajná policie, která ho ve spánku zatkne a odveze do Brixenu.
Brixen
Vypravěč: Borovský byl přinucen zůstat v Brixenu po dobu 4 let. Brixen je město ve Švýcarsku, kdybyste náhodou nevěděli. Tady také napsal díla Tyrolské elegie a Král Lávra, kterého vám za chvíli zahrajeme. Havlíček, když se vracel zpět do Čech, byl nakažen tuberkulózou a jinými nemoci. Takže asi chápete, že to nebyl úplně ozdravný pobyt ve Švýcarských alpách.
Návrat domů:
Přichází na scénu s kufry, na scéně stojí i vlastenci Tomáš a Vojta. Chce se s nimi přivítat.
Oni se obrací zády
Petr: Přátelé – (kašle) tak rád vás vidím, po takové době
Vlastenci: jdi pryč, jsi náš neka
Smutně odchází domu, kde zjistí, že mu umře žena
Jde psát:
Zemřela už i žena má,
moje žena jediná.
Co mám bez ní dělat,
za nikoho už se nelze schovat
Tuhle tíhu nelze nésti sám,
co já dělat mám?
Cítím, že hodina má se blíž,
jako had se smrt ke mě plíží.
Mějte se tu krásně,
jediné co tu po mě zde zbyde,
jsou tyhle básně
Vyhodí básně nad hlavu a umírá také– zhasne se
Pohřeb na pohřbu přátelé, Božena pokládá trnovou korunu na hlavu
Konec
HRA
Markéta: Během jeho pobytu v Rusku, napsal tzv. epigramy, což jsou krátké básně, které mají směšní způsobem neefektivní věci. Například napsal Epigramy církvi, kde kritizuje její iracionálnost a touhu po majetku. Epigramy králi, kde kritizuje pronásledování reformátorů, úplatkářství a patolízalství.
V této době je na vrcholu své novinářské kariéry.
HRA
Lukáš: Rok 1848 byl rok revoluce. Vznik revoluce bylo zapříčiněno různými důvodu například neúrodou. Ale spousta lidí začala mít více „ušlechtilejší“ cíle, např.: sebeurčení.
Rebelie, ale byla rozdrcena.
Intelektuální třída byla silně pronásledovaná. Karel Havlíček Borovský se měl stát její obětí.
Markéta: Uprostřed jedné noci byl zatčen a odvezen policií do alpského městečka jménem Brixen.
HRA
Ačkoli byl pod tlakem, nemocemi a depresemi, stále psal, například Tyrolské elegie.
Lukáš: Po pár letech se vrátil zpátky do Čech. Díky cenzuře se nesměl nijak vyjadřovat a jeho přátelé se mu obrátili zády.
HRA
Přitom mu jeho žena zemřela na tuberkulózu. Poté zemře i on.
Markéta: Z jeho pohřbu se stala tzv. manifestace národa. Této události se zúčastnilo velké množství lidí. Policie zaznamenala jména jako František Palacký, Karel Jaromír Erben, Josef Němec či jeho manželku Boženu Němcovou, která na jeho hlavu údajně položí trnovou korunu.
HRA
Lukáš: Přestěhoval se do Prahy. Byl oblíbený mezi vlastenci. A nakonec mu jeden z jeho mentorů a přátel sehnal místo vychovatele v Moskvě. Obdivoval Rusko, ale byl zklamán zdejšími poměry, nejvíce zřetelná byla jeho kritika nevolnického systému.
HRA
Markéta: Během jeho pobytu v Rusku, napsal tzv. epigramy, což jsou krátké básně, které mají směšní způsobem neefektivní věci. Například napsal Epigramy církvi, kde kritizuje její iracionálnost a touhu po majetku. Epigramy králi, kde kritizuje pronásledování reformátorů, úplatkářství a patolízalství.
V této době je na vrcholu své novinářské kariéry.
HRA
Lukáš: Rok 1848 byl rok revoluce. Vznik revoluce bylo zapříčiněno různými důvodu například neúrodou. Ale spousta lidí začala mít více „ušlechtilejší“ cíle, např.: sebeurčení.
Rebelie, ale byla rozdrcena.
Intelektuální třída byla silně pronásledovaná. Karel Havlíček Borovský se měl stát její obětí.
Markéta: Uprostřed jedné noci byl zatčen a odvezen policií do alpského městečka jménem Brixen.
HRA
Ačkoli byl pod tlakem, nemocemi a depresemi, stále psal, například Tyrolské elegie.
Lukáš: Po pár letech se vrátil zpátky do Čech. Díky cenzuře se nesměl nijak vyjadřovat a jeho přátelé se mu obrátili zády.
HRA
Přitom mu jeho žena zemřela na tuberkulózu. Poté zemře i on.
Markéta: Z jeho pohřbu se stala tzv. manifestace národa. Této události se zúčastnilo velké množství lidí. Policie zaznamenala jména jako František Palacký, Karel Jaromír Erben, Josef Němec či jeho manželku Boženu Němcovou, která na jeho hlavu údajně položí trnovou korunu.
HRA
