Král Lávra – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Král Lávra

Autor: Karel Havlíček Borovský

Přidal(a): Andrea

 

 

Rok vydání a nakladatelství: 1960, Československý spisovatel

Literární druh: epicko – lyrická báseň

Téma: lidská hloupost

 

Postavy:

  • Král Lávra – hodný, dobromyslný, nechce ukázat světu své oslí uši, aby se nesnížil, přihlouplý
  • Kukulín – čestný, spravedlivý, diskrétní

 

Zařazení: realismus

Prostředí:Irsko

Jazyk: mnoho hovorových výrazů, metonymie a personifikace

 

Král Lávra byl irský král, nebyl zlý, lidé ho měli rádi. Jen mu nemohli odpustit jednu slabost. Jednou do roka se nechával holit a stříhat, odplatou holičovi však byla poprava. Král totiž tajil oslí uši. Jednoho dne připadl los na mladého Kukulína. V poslední chvíli, když už ho chtěli popravit, přiběhla jeho matka a uprosila ho, aby syna nechal žít. Král se slitoval a povýšil ho na královského holiče, když slíbil, že nikomu nepoví, že má král oslí uši. Tajemství jej velmi tížilo, a tak ho vyšeptal do staré vrby, jak mu poradil jeden poustevník. Náhodou procházeli kolem vrby čeští muzikanti, a protože pan Červíček ztratil z basy kolíček, vyřezal si z vrby nový. Když na ni hrál, basa hrála, že má král oslí uši. K žádné katastrofě nedošlo, neboť lidé krále ujistili, že ho mají rádi a že jim jeho dlouhé oslí uši nevadí.

 

A) Literární teorie

I.) Forma

  • 1. Obecná charakteristika díla
    • Literární druh -epika
    • 1 Literární žánr – satirická veršovaná skladba (35 slok)
    • Literární směr/sloh – Národní obrození
  • 2. Organizace jazykových prostředků
    • Próza
      • Stylistická charakteristika textu –  Veršovaná skladba, sloka: 3 verše; rým ABCBDDB. Personifikace, ironie, alegorie.
      • Slovní zásoba – český, veršovaný,, spisovná čeština, místy hovorová, personifikace.

 

II.) Obsah

  • 3. Tématická výstavba (téma)
    • Epika

 

Vypravěč:

  • Psáno er-formou. Vypravěč zpívá svým blízkým píseň o králi Lávrovi.

 

Postavy:

  • Král Lávra – dobrotivý i krutý, omezený hlupák – nelítostné, brutální činy
  • Holič Kukulín – mladičký holič, bojácný, upovídaný, neschopný udržet tajemství
  • Basista Červíček – typ českého muzikanta

 

Kompozice:

  • Báseň není rozdělena na více částí

 

Prostor: Irsko

Čas: doba neurčena

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka)

Satira na “laskavého” panovníka.
Autor se snaží ukázat, jak si panovník může dělat, co se mu zlíbí. Ukazuje ho jako milého a hodného a mluví jen o jeho jedné malé slabůstce (popravách), čímž samozřejmě říká, že zabíjet lidi je neodpustitelné, i kdyby byl “sebehodnější”.

Báseň vypadá jako pohádka (dobrý konec, poučení, pohádková slova – Byltě jednou jeden, devatery hory…), ale pod tímto povrchem se snaží zesměšnit panovníka a ukázat jeho neomezenou moc.

 

B) Literární historie (zařazení do literárněhistorického kontextu)

 

Společensko-historické pozadí (charakteristika doby vzniku díla)

Národní obrození – je uměle a dodatečně vytvořený pojem. Označuje složitý historický proces, při němž došlo k zastavení jazykového úpadku češtiny, k vytvoření nového spisovného jazyka. Je rozděleno do 4. etap:

1.etapa =etapa obranná     

  • -spjata s osvícenstvím, měla vědecký charakter a klíčovou roli hrála jazykověda. Cílem bylo zachování existence českého jazyka
  • -rysem vlastenců byla zaměření na českou minulost, vyzdvihovali její velikost a slávu.
  • -Josef Dobrovský, Václav Matěj Kramerius, Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebestián Hněvkovský

 

2.etapa                                                                                                                                            

  • -cílem bylo vytvořit základy české vědy a umělecky náročnou literaturu
  • -vlastenci usilovali o rovnoprávné začlenění do české kultury a vědy do evropského kontextu
  • -chtěli dokázat, že český jazyk je schopen se vyrovnat jazykům vyspělých literatur
  • -začal se uplatňovat preromantismus
  • -Josef Jungman, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Ján Kolár, Václav Kliment Klicpera, Jan Nepomuk Štěpánek, František Ladislav Čelakovský

 

3. etapa

  • -byla ustálena norma spisovné češtiny
  • -úsilí spisovatelů směřovalo k vytvoření literatury, která by plně odpovídala soudobým zájmům a potřebám národa
  • -toto období bylo obdobím střetů dvou protichůdných směrů, romantismu a biedermeieru
  • -Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben

 

4. etapa

  • -literatura byla porážkou revoluce těžce postižena, došlo k hlubokému zlomu v dosavadním literárním vývoji
  • -romantický životní pocit byl postupně nahrazován realistickým zobrazováním skutečnosti
  • -Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová                                                                    

 

B) Literární historie (zařazení do literárněhistorického kontextu)

1. SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

1.1 Politická situace

Naše území součástí mnohonárodnostní rakouské monarchie pod nadvládou Habsburků. Postupně se začal potlačovat feudalismus a prosazovalo se nové uspořádání, v němž hlavní místo získalo měšťanstvo. Marie Terezie a Josef II. Se snažili o přebudování habsburského soustátí, aby se vyrovnalo evropským velmocem. Provedli řadu reforem (zrušení jezuitského řádu, všeobecná školská reforma, vydání tolerančního patentu, zrušení nevolnictví, omezení cenzury.)

 

1.2. Základní principy fungování společnosti v dané době (každodenní život)

Lidé se začali stěhovat z venkova za prací a za lepším do měst, která byla převážně německá. To mělo za následek pronikání  češtiny z venkova i do městského prostředí.Stěhování venkovského obyvatelstva za prací a za lepším do měst, která byla už od jejich vzniku převážně německá, měl za následek pronikání češtiny z venkova i do městského prostředí. Rodiče postupem času dávali čím dál tím více děti i na studia a tak se postupem let začíná pomalu vytvářet vrstva české inteligence a buržoazie

 

1.3 Kontext dalších druhů umění

Architektura – Nejznámější klasicistní stavbou je Stavovské divadlo. Na počátku 19. stol. přešel klasicismus v podobný styl – empír. Byly zakládány zahrady, parky,budovaly se hradby, vznikaly první továrny a v Praze i v předměstí.

Hudba – Vrchol klasicismu představuje dílo skladatele Jakuba Jana Ryby (Česká mše vánoční). Představitel hudby je autor symfonií Antonín Rejcha, psal komorní a klavírní skladby. K významným romantickým skladatelům patří Jan Václav Tomášek, autor klavírních skladeb a písní. Známou osobností se stal skladatel a dirigent František Skroup, je autorem první české opery Dráteník, scénické hudby k Tylově hře Fidlovačka s písní Kde domov můj.

 

1.4. Kontext literárního vývoje

V 18. století dosáhlo poněmčování českého obyvatelstva vrcholu. Německy mluvila šlechta i měšťané. Češtinu bylo možné slyšet pouze mezi prostým lidem na vesnicích.

Němčina se po reformě školství stala úředním jazykem, taktéž se v ní vyučovalo i na školách (ústup latiny). Čeština zůstala pouze na školách pro nejnižší vrstvy. Kdo chtěl vykonávat jakoukoliv řemeslnickou činnost a obchodovat, musel ovládat němčinu.

Protože však v roce 1781 došlo k zrušení nevolnictví, podařilo se úpadek poněkud zastavit, protože do měst se stěhoval lid z vesnic, který hovořil česky.

Avšak celkovou odpovědí na germanizaci bylo Národní obrození. Národní obrození je chápáno jako proces, jehož cílem bylo:

  • zastavení úpadku češtiny
  • vytvoření nové spisovné normy jazyka
  • znovuobnovení národní literatury

 

Autor (jak historie ovlivnila autorovu tvorbu)

Karel Havlíček Borovský

-satirik, překladatel

-pocházel z Borové u Přibyslavi

-studoval gymnázium

-působil jako vychovatel v Rusku

-stal se redaktorem Pražských novin

-založil politický deník Národní noviny

-později vydával časopis Slovan

-v prosinci 1851 byl zatčen a odvezen do vyhnanství do Brixenu, kde napsal svá vrcholná díla

 

Díla:

  • Epigramy, obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra

 

Inspirace daným literárním dílem

Zfilmování, dramatizace – Studentský divadelní hraje dramatizaci hry Karla Havlíčka Borovského Král Lávra, kterou pojmenovali Lávra@Král.cz.





Další podobné materiály na webu: