Josef Knap (1900–1973) byl český prozaik, básník, publicista, literární a divadelní kritik. Patří k hlavním představitelům ruralismu, literárního směru oslavujícího venkov a tradiční hodnoty, ale zároveň zkoumajícího napětí mezi venkovem a modernizujícím se světem.
Život Josefa Knapa
- Narodil se 28. července 1900 v Podelší u Jičína v rodině chalupníka Antonína Knapa a Anny, rozené Konůpkové.
- Do roku 1919 studoval na gymnáziu v Jičíně, poté pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zaměřil na moderní literaturu. Studium úspěšně zakončil v roce 1924.
- V letech 1925 až 1951 působil v divadelním oddělení Národního muzea, které později vedl.
- V meziválečném období podnikl řadu cest do zahraničí, navštívil například Německo, Švédsko, Norsko, Itálii a Francii.
- Jako divadelní historik sepsal rozsáhlé dílo o kočovném divadle, které však kvůli náboženské tematice a jeho kádrovému profilu nesmělo vyjít.
- V 50. letech se stal obětí komunistických represí proti katolickým intelektuálům. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen k jedenácti letům vězení.
- Byl vězněn na Pankráci společně s Janem Zahradníčkem a Františkem Křepinou. Jejich texty z vězení tajně vynášel a ukrýval dozorce Václav Sysel.
- V roce 1955 byl z vězení předčasně propuštěn kvůli vážnému onkologickému onemocnění.
- Zemřel 13. prosince 1973 v Praze.
Styl psaní a témata
- Je jedním z nejvýznamnějších představitelů ruralismu, literárního směru zaměřeného na venkov.
- Ve svých dílech oslavuje krásu venkovské krajiny a sepjetí člověka s půdou a přírodou.
- Zabývá se vztahem mezi tradičním venkovem a moderním městem, často kriticky nahlíží na postupující industrializaci.
- Klíčovými tématy jsou mezilidské vztahy na vesnici, rodinné vazby a charaktery formované tvrdým venkovským životem.
- V jeho prózách se často objevují náboženské a duchovní motivy, což vedlo k jeho perzekuci komunistickým režimem.
- Věnuje se také tématům vášnivé i zasněné lásky a statečného přijetí lidské smrti.
- Jeho styl je lyrický, s detailními popisy přírody a hlubokým psychologickým ponorem do postav.
Dílo Josefa Knapa
Povídkové sbírky
- Píseň na samotě (1924) – Autor v této knize povídek vyjadřuje své hluboké sepjetí s rodným krajem.
- Zaváté šlépěje (1929, přepracováno 1940) – Povídková kniha, která se zabývá složitými vztahy mezi lidmi a zkoumá lidské charaktery. Přepracované vydání bylo doplněno o několik dalších povídek.
- Žloutnou stráně (1929) – Další soubor povídek z autorova raného tvůrčího období.
- Polní kytice (1935) – V povídkách této knihy autor vyjadřuje svůj zájem o zasněnou a vášnivou lásku, ale také o lidskou smrt, která může být i statečná.
- Trojlístek (1943) – Kniha obsahuje tři povídky a je zaměřena na mladší čtenáře.
- Čas kopřiv (1970) – Sbírka povídek vydaná jako pocta k autorovým sedmdesátým narozeninám. Část nákladu byla komunistickým režimem zabavena.
Romány
- Ztracené jaro (1922) – Román, ve kterém autor zachycuje studentský život, jaký sám zažíval.
- Réva na zdi (1926) – Sedlák Kašpar vychovává svého syna Josefa velmi tvrdě. Když se Josef zamiluje a ožení, otec mu sice přenechá statek, ale odveze si z něj veškerý majetek. Mladý hospodář tak musí začít od nuly a vše si vybudovat sám.
- Muži a hory (1928) – Děj románu je zasazen do prostředí slovenských pastevců z Liptova.
- Vysoké jarní nebe (1932) – Autor se v tomto románu zabývá krizí, která doprovází mladé manželství.
- Cizinec (1934) – Román popisuje tragický život a osud venkovského hospodáře.
- Puszta (1937) – Román pojednává o osidlování jižní části Podkarpatské Rusi českými kolonizátory.
- Dívčí hlas (1938) – Příběh úředníka, který se po rozvodu musí sám postarat o svou malou dcerku.
- Věno (1944) – Děj tohoto románu se odehrává v podkrkonošské vesnici.
Nepublikovaná díla
- Dílo o kočovném divadle – Rozsáhlá práce divadelního historika, která nesměla vyjít kvůli autorovu kádrovému profilu a náboženským tématům v jeho tvorbě.
- Kniha o Jaroslavu Hilbertovi – Monografie o významném dramatikovi, jejíž vydání bylo rovněž zakázáno.
Související autoři
Představitelé ruralismu a katoličtí autoři
Jan Čep
- Společně s Josefem Knapem a Františkem Křepinou klíčový představitel ruralismu.
- Prozaik a esejista, jehož dílo se vyznačuje hlubokou psychologií a duchovním přesahem.
František Křepina
- Další z trojice hlavních ruralistů, zaměřoval se na život na venkově a jeho proměny.
Jan Zahradníček
- Významný katolický básník, který byl stejně jako Knap v 50. letech odsouzen v politickém procesu a vězněn.
Časté otázky k autorovi
Kdo byl Josef Knap?
Josef Knap (1900–1973) byl český prozaik, básník a kritik, který patřil k hlavním představitelům literárního směru zvaného ruralismus. Ve svých dílech se zaměřoval na život na venkově.
Co je to ruralismus?
Ruralismus je literární směr, který byl populární v první polovině 20. století. Oslavuje venkov, přírodu a tradiční hodnoty, ale zároveň se zabývá napětím mezi venkovem a městem a dopady industrializace.
Proč byl Josef Knap vězněn?
Josef Knap byl v roce 1952 odsouzen k jedenácti letům vězení v rámci komunistických represí proti katolickým intelektuálům. Důvodem byla náboženská tematika v jeho dílech a jeho celkový kádrový profil, který byl pro režim nepřijatelný.
Jaká jsou nejznámější díla Josefa Knapa?
Mezi jeho nejznámější díla patří romány jako ‚Réva na zdi‘, ‚Věno‘ nebo ‚Muži a hory‘ a povídkové sbírky ‚Zaváté šlépěje‘ a ‚Polní kytice‘.
