Kniha: Jozova Hanule
Autor: Květa Legátová
Přidal(a): 3liska
Květa Legátová (*3.11.1919)
- česká spisovatelka
- vlastním jménem Věra Hofmanová
- působila také pod pseudonymem Věra Podhorná
- pochází z venkovské kantorské rodiny, ona sama byla kantorkou
- vystudovala český a německý jazyk, dále pak matematiku a fyziku
- učila na různých školách ve Valašsku a Moravském Slovácku, zejména v oblasti Kopanice, odkud čerpá náměty pro svoji slovesnou tvorbu
- po roce 1948 byla jako politicky nespolehlivá často překládána z jedné školy na druhou
- koncem čtyřicátých let psala texty a hry pro Československý rozhlas
- V padesátých letech její tvorba z politických důvodů ustala
- Autorka se k tvůrčímu psaní krátce vrátila na konci šedesátých let, kdy publikovala v literárním časopise Host do domu. Poté se na dlouhou dobu odmlčela.
- K publikování se vrátila v roce 2001, kdy vyšel, jíž zmiňovaný soubor devíti povídek s názvem Želary
- Následovala pak novela Jozova Hanule (2002)
DÍLA:
pseudonym Věra Podhorná
Postavičky (1957) – soubor črt
Korda Dabrová (1961) – román pro děti
pseudonym Květa Legátová
Želary (2001) – soubor baladických povídek
Jozova Hanule (2002) – novela
filmová adaptace = Želary(2003)
Kultura a společnost v době příběhů
Děj je zasažen do období Protektorátu Čechy a Morava mezi léty 1939-1941.
Nálada ve společnosti byla chmurná a ovlivňovaly ji události 2. světové války – rychlá porážka Polska, pakt Hitlera se Stalinem i nečinnost francouzské a britské armády. Byly přijímány nepopulární kroky, jako byl přídělový systém, nucená práce, dvojjazyčné nápisy, konfiskace zvonů, přejmenovávání ulic, preferování všeho německého, omezování kulturního a společenského života atd. Ve městech byl již patrný nedostatek potravin. Též docházelo k zavádění norimberských zákonů, arizaci majetku židovského obyvatelstva, přidělování domů a bytů Židů německým přistěhovalcům z Říše.
Ani o rok později nebyli lepší vyhlídky, zvláště poté, když spojenecká vojska utrpěla rozhodující porážku a Francie kapitulovala. Pokračovala plíživá germanizace. Karl Hermann Frank vydal tajné memorandum o konečném řešení české otázky, což se ale neutajilo, protože již bezprostředně po tom pražská služebna SD (Sicherheitsdienst) konstatovala, „že se mezi Čechy šíří pověsti o přesídlení českého národa do Ruska nebo do nějaké kolonie a že po válce nastane úplná germanizace.“ Postupně byly připravovány plány o vysídlení určitých oblastí v Čechách a na Moravě, kterými by došlo k rozbití souvislého osídlení českým obyvatelstvem, přičemž některé z nich začaly být uskutečňovány. Do českých zemích byli zváni Němci, kteří byli rozmisťováni na uloupených zemědělských usedlostech. Dlouhodobý plán předpokládal, že pro Čechy bude postupně vyloučeno možnost studium na vysoké a střední škole a jediným vzděláním pro ně bude v základní čtyřtřídní škole.
Jozova Hanule (2002)
Vznik díla
Toto dílo vzniklo v roce 2002 a bylo vydáno nakladatelství Paseka.
Největší úspěch dílo mělo v roce 2003, kdy bylo zfilmováno režisérem Ondřejem Trojanem pod názvem Želary.
Film byl nominován na Oscara a hlavní postava filmu Eliška, kterou hrála Aňa Geislerová, získala ocenění za nejlepší herecký výkon.
Obsah
Hlavní děj této novely je situován do let druhé světové války.
Hlavní postavou této knihy je mladá lékařka Eliška. Působí v českém protinacistickém odboji spolu s kamarádem Slávkem a milencem Richardem. Úkoly, které dostává jsou více než nebezpečné. Začíná všem jít o život.
Richard emigruje a Slávek zachraňuje Elišce život. Změní ji jméno na Hanu Novákovou a ta následně odjíždí do vesnice jménem Želary s prostým venkovským mužem Jozou, kterému v nemocnici zachránila život darováním krve. Eliška se provdá za Jozu. Ze začátku znechucená ze zdejšího protředí a také z muže, kterého si musela vzít, ale později nachází hluboký milostný vztah ke svému muži.
Forma
V tomto díle se projevuje autorčina vzdělanost. Umí kultivovaně zacházet s jazykem. Jozova Hanule příliš míří k cíli, a s příliš jasným poselstvím, na rozdíl od knihy Želary, kde se setkáváme se spontánností a nepochopitelností. Autorka v této knize více spekuluje a čtenáře oslňuje drobnými detaily a popisováním. V některých situacích má čtenář problém se zorientovat ve změti informací.
Žánr
Jozova Hanule je psána novelou. A co je to novela? Novela je prozaický útvar, který připomíná povídku. S povídkou však novelu často zaměňuje, ale je tu jeden podstatný rozdíl. Samotná novela se poutá na jeden prostý příběh, ale zároveň nápaditý, má překvapivý zvrat a až překvapivou pointu
A kdo je zakladatelem tohoto žánru.?
Zakladatelem tohoto žánru se stal italský renesanční spisovatel GiovanyBoccacio, který autorem sta novel nazvaných Dekameron. Mezi nejznámější českou novelu patří Babička od spisovatelky Boženy Němcové.
Závěr
Z postav jsem si nejvíce oblíbila Hanu pro její schopnost integrovat se do úplně cizího prostředí. Líbil se mi taky její smysl pro humor.
Na samém začátku knihy mě zaujala scéna, jak Eliška jde do konspiračního bytu se vzkazem a na chodbě potká gestapáka. Sice je popsáno, že dále jednala podle pudu sebezáchovy, ale připadalo mi, že to byla spíše její kuráž, která jí pomohla situaci vyřešit. Tato její odvaha se projevila i mnohokrát později, například když se ztratila v Želarech v lese a zranila se tam.
Samotná kniha ve mně vyvolala mnoho otázek a také zamyslet se nad některými situacemi.
A na úplný závěr bych si dovolila jednu citaci z knihy:
„Stačilo z mé strany velmi málo – Richard mě pozval do Grandu – abych se stala Richardovou třetí ženou. Měla bych pozorného, vzdělaného a dnes snad i věrného manžela. Dobře jsme se znali a věděla jsem, že bych u něho našla oporu i porozumění.
Pro jedno by však porozumění neměl.
Kdyby pochopil – a pochopil by brzo – že v jeho náručí vzlykám po Jozovi.“
Na začátku primitivní a odpudivý Joza pro Elišku a ke konci milovaný muž, na kterého do konce života nezapomněla.
Byla to láska nebo pouze zvyk, kde hrála hlavní roli vlastní záchrana ?
