Jméno: Giovanni Boccaccio
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Caterine
GIOVANNI BOCCACCIO (1313 – 1375)
Giovanni Boccaccio byl italský spisovatel, renesanční básník a novelista. Proslavil se také svými romány, ale především souborem novel Dekameron. Je považován za zakladatele italské umělecké prózy.
ŽIVOT
Boccaccio se narodil v Toskánsku jako nemanželský syn. Matku sice nepoznal, ale především otec věnoval jeho životu a vzdělání velkou pozornost, poslal ho do Neapole za obchodem, tam také studoval práva, již tehdy ovšem projevoval nadání, na univerzitě se setkal s řadou vzdělaných lidí, ocitl se na dvoře krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo bylo centrem humanismu a renesance.
Měl schopnost výborně vyprávět vtipné příběhy ze života, a tak se stal lidmi velice oblíbený. Milostné vztahy ho inspirovaly k napsání erotického románu. Stal se prvním životopiscem Danteho a vykladačem jeho Božské komedie.
Po návratu do Florencie byl pověřován diplomatickými cestami, například v Avignonu a Římě. Prošel náboženskou krizí, přijal nižší svěcení a odjel do Certalda. Na sklonku svého života byla jeho hlavním spisovatelským jazykem latina a věnoval se studiu cizích jazyků.
Pracoval až do své smrti, pochován byl v kostele Chiesa dei Santi Jacopo e Filippo v jeho rodném Certaldu.
DÍLO
Jeho dílo mělo velký význam pro italskou i evropskou kulturu. Řadí se k zakladatelům italské a světové renesance, významně ovlivnil vývoj evropské novely, jeho próza je považována za vzor italského literárního jazyka. Psal italsky i latinsky.
DEKAMERON – vrcholné dílo jeho tvorby, soubor sta novel, jsou to příběhy, které si skupina deseti lidí (sedm žen a tři muži) vypráví pro ukrácení času, když utekli před morovou nákazou z Florencie na venkov, deset příběhů po dobu deseti dní, tématem jsou často lidé, které postihly různé nehody, nakonec to ale dobře dopadlo, příběhy jsou označovány následovně: Den první, příběh druhý. Častá témata: o milencích, o lidech, kteří svou obratnostní dosáhli přesně toho, co chtěli, o tom, jak ženy obelstily své muže, o lásce, o šprýmech mužů a žen.
FIESOLFSKÉ NYMFY – pastorální epos, v oktávách, spojeno s bájí o založení Fiesole, do češtiny přebásnil J. Hiršal, dílo se proslavilo jako první pastýřský epos v italské literatuře
DIANIN LOV – mytologicko-alegorická poema, 18 zpěvů v tercinách
FILOCOLO – prozaický román o rozloučených milencích
THESEIS – poema, dvanáct zpěvů v oktávách
BÁSEŇ O NYMFÁCH AMETOVÝCH – pastýřský epos ve verších a próze
ELEGIE O PANÍ FIAMETTĚ – román v próze, na svém pobytu v Neapoli prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d´Aquino (nemanželská dcera královny), která v díle pravděpodobně vystupuje jako Fiametta
MILOSTNÝ SEN – didakticko – alegorická skladba, poema, padesát zpěvů v tercinách, milostné putování za ctnostným životem
KOŠ ANEB BLUDIŠTĚ LÁSKY – prozaická satira, o ženách, poslední epické dílo v italštině
O RODOKMENECH POHANSKÝCH BOHŮ – alegorická interpretace řeckého a římského bájesloví, v latině
ŽIVOT DANTŮV – pozdní dílo, stal se prvním Dantovým životopiscem
O PŘÍBĚZÍCH SLAVNÝCH MUŽŮ – pozdní dílo, psáno latinsky
ZAJÍMAVOSTI
- v úvodu díla Dekameron se nachází jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru
- dílo Dekameron umístila katolická církev na Index zakázaných knih, vyškrtnuto bylo v roce 1900
- užil stance – osmiveršové strofy s jambickým veršem
