Kafka na pobřeží – rozbor díla k maturitě (2)

 

  Kniha: Kafka na pobřeží

  Autor: Haruki Murakami

  Přidal(a): Aseras

 

Haruki Murakami

  • *12. ledna 1949, Kjóto, Japonsko
  • spisovatel, překladatel (S. Fitzgeralda,Johna Irvinga…), lingvista, esejista…
  • rodiče byli učiteléjaponské literatury
  • od narození ovlivněn západní kulturou, zvláště západní hudbou a literaturou
  • studoval divadelní umění
  • obdržel řadu cen (Cena Franze Kafky (2006) a další), nominace i na Nobelovu cenu
  • v oblibě běhání

 

Další tvorba:

  • Norské dřevo
  • Konec světa & Hard-boiled Wonderland
  • Sputnik, má láska
  • Na jih od hranic, na západ od slunce

 

Kafka na pobřeží

Literární druh: epika

Literární žánr: román

Literární směr: postmoderna, magický realismus

Čas: část 2. světové války (Nakatův úraz), konec 20. století

Prostor: Japonsko Nakano (část Tokya – bydliště Tamury, Nakaty i Johnnie Wolkera), Takamacu (knihovna – Kómurův památník, vstupní kámen), Kochi (chata Ošimy)

 

Postavy:

  • Kafka Tamura – 15letý kluk, utekl z domova, nepříliš společenský, snaží se poznat sám sebe, alter ego – Kluk, co se mu říká vrána, nejdrsnější 15letý kluk na světě, Kafka- přezdívka, bydlí v knihovně, zamiluje se do slečny Saeki
  • pan Ošima – knihovník, inteligentní, přátelský, zároveň muž i žena, rádce a kamarád Kafky, majitel chaty v horách
  • slečna Saeki – ředitelka knihovny, elegantní dáma, dříve zpěvačka, bez elánu, prázdná, utápí se ve vzpomínkách, „Kafkova matka“
  • Sakura – mladá holka, pomáhá Kafkovi, „starší sestra“
  • pan Nakata – v dětství úraz, negramotný, hloupý, uměl mluvit s kočkami, hledač koček, plní poslání
  • Hošino – řidič kamionu, po setkání s Nakatou se mu změní život, Nakata mu připomíná dědečka, pomáhá Nakatovi
  • Johnnie Walker – zabiják koček, z duší koček vyrábí flétnu, jeho smrt odpovídá smrti Kafkova otce, (=skotská whiskey)
  • plukovník Sandres – přízrak maskota KFC, průvodce Nakaty a Hošina

 

Děj: Patnáctiletý kluk Kafka Tamura žije se svým otcem, sochařem Koičim, v Tokiu. Matka se sestrou od nich odešly, ještě když byl Kafka malý. Kafka není jeho skutečné jméno, vybral si ho podle česko-německého spisovatele Franze Kafky. Tamura má i své alterego „Kluka, co se mu říká Vrána.“ Nesnáší svého otce, a proto od něj uteče na ostrov Šikoku do města Takamacu. Otec ho již od dětství proklínal („zabiješ otce, znectíš matku, zhanobíš sestru“), avšak Kafka se z kletby nedokáže vymanit, čím víc se snaží, tím je osudu blíže. V Takamacu tráví dny čtením v Kómurově památníku, kde ho později zaměstná pan Óšima. Kafka poznává i ředitelku památníku slečnu Saeki, která se utápí ve vzpomínkách na svého zemřelého milence.

Pan Nakata je zvláštní člověk, po nehodě v dětství ještě na konci druhé světové války ztratil vědomí a část své osobnosti. Už nikdy se nenaučil číst ani psát, zato však dokáže to, co málokdo, mluvit s hledat, sám však neví co. V jeho pátrání mu pomáhá mladý řidič Hošino. Pan Nakata hledá vchodový kámen, který musí otevřít a poté zavřít. S pomocí Hošina kámen najde a cestu otevře.

Kafka si vydedukuje, že slečna Saeki je jeho matka a dívka Sakura, se kterou se potká v dálkovém autobuse, jeho sestra. Kafka se zamiluje do slečny Saeki, bydlí v knihovně a patnáctiletá Saeki se ve snu chodí dívat do jeho pokoje na obraz Kafky na pobřeží, který ji věnoval její milý. Kafka se intimně sblíží s patnáctiletým stínem slečny Saeki a nakonec i s tou skutečnou. Policie najde Kafkova otce mrtvého, vyhlašují pátrání po jeho nezletilém synovi a panu Nakatovi, který se sice k činu přiznal, ale nikdo mu nevěřil. Pan Óšima chlapce odveze na svou horskou chatu, Kafka se vydává do lesa. Najde dva vojáky z druhé světové války, kteří hlídají vchod. Ve snu znásilní Sakuru – naplní otcovu kletbu.

Po Nakatově návštěvě Kómurova památníku slečna Saeki zemře, Nakata na její přání spálí její autobiografii. Nakata usne a už se neprobudí. Hošino musí bránit vchodový kámen před příšerou vylézající z Nakatova mrtvého těla.

Kafka pochopí, že život na útěku není to pravé, a vrací se do Tokia.

 

Kompozice: složitá struktura, paralelní kompozice, střídají se dva zdánlivě nezávislé příběhy, v polovině se začínají silně proplétat, členěno do kapitol (liché Kafka, sudé Nakata)

Vypravěč: ich-forma

Umělecké prostředky: metafory, přirovnání, dialogy, filozofické pasáže

Jazyk: spisovný, citace z knih, intertext (časté odkazy na západní kulturu – spisovatelé (Kafka), hudba (Beethoven), plukovník Sanders…

Hl. myšlenka: Jací jsou lidé moderní doby? Necítí se vykořeněni? Nemají problémy se svou identitou? Existují věci, co provází život člověka od pradávna ? (viz. Parabola hl. hrdiny a Oidipa)

Námět: život člověka v moderní společnosti, jeho identita

Téma: hledání sebe sama, osudovost v našich životech, Osud nás dostihne, i když se mu snažíme vyhnout.

 

Poznámky:

  • Tento román se vymyká autorovu klasickému stylu svými fantaskními motivy, které se v jeho dalších dílech objevují jen velmi zřídka. Je také jedním z Murakamiho nejrozsáhlejších děl.
  • Je jen na čtenáři, jak porozumí ději, jedním z jeho základních znaků je, že ho lze interpretovat více způsoby, Murakami nechává zcela nejasné rozuzlení, kdy je otázkou, zda k naplnění věštby došlo, či ne. – po vydání bylo umožněno čtenářům zeptat se na otázky o významu knihy, autorem jich bylo zodpovězeno 1200 z více než 8000
  • k zamyšlení: zlomové okamžiky v životě -> život před „nalezením sebe sama“ a poté? (viz. Vchod, který hlídají vojáci-> vchod KAM ? atd.





Další podobné materiály na webu: