Karel Teige – životopis

 

Jméno: Karel Teige

Přidal(a): David Hampl

Literární kritik, teoretik umění a typograf, který je známý především jako jeden z tvůrců avantgardního literárního směru poetismus, který vznikl v Československu ve dvacátých letech dvacátého století. Ve stati, která se stala jakými manifestem poetismu, ho Karel Teige nazval „uměním života, uměním žít a užívat“. Zabýval se nejen literaturou, ale i výtvarným uměním, divadlem či filmem.

 

Život

Karel Teige se narodil 13. prosince roku 1900 v Praze. Jeho otec byl historik a hlavní archivář Prahy. Velkou část svého dětství prožil v rodinné vile v Neveklově u Benešova, obecnou školu absolvoval soukromě, roku 1911 nastoupil na gymnázium v Praze, kde byl jeho spolužákem například spisovatel Vladislav Vančura. Poté studoval na univerzitě dějiny umění a estetiku. Již během středoškolských studií se začal zajímat o literaturu a rovněž výtvarné umění.

V roce 1920 spoluzaložil avantgardní literární skupinou Devětsil a velkou měrou se podílel na vzniku poetismu. Prosazoval program poetismu jako protikladu k proletářské poezii, kdy cílem poetismu má být odvést čtenáře od reality a problémů do světa fantazie, hry a zábavy. Z tohoto důvodu se také v poetismu objevuje inspirace cizím prostředím, exotikou, cirkusem, technickým pokrokem či kouzlením. Kromě toho Karel Teige působil i v mnoha tehdejších novinách a časopisech, například Lidové noviny, Ruch, Práva lidu či revue Devětsil a podílel se také na vzniku Osvobozeného divadla.

Ve třicátých letech společně s Vítězslavem Nezvalem a Konstantinem Bieblem přispěl ke zformování českého surrealismu, byl například mluvčím Skupiny surrealistů v Československu. Karel Teige také cestoval po celé Evropě, a ve dvacátých a třicátých letech tak z cest přinášel mnohé zajímavé informace a impulsy, se kterými se během svých cest setkal.

Karel Teige zemřel v Praze dne 1. října 1951 na srdeční infarkt. Mnozí lidé si ale dlouho mysleli, že Karel Teige spáchal sebevraždu, především kvůli svým problémům souvisejícím s jeho politickou orientací. Tato domněnka se mezi lidmi rozšířila na základě informací, které ve své knize uvedl francouzský spisovatel a přítel Karla Teiga André Breton. Nicméně sebevraždu po Teigově smrti skutečně spáchala jeho životní družka i jeho dlouholetá milenka.

 

Dílo

Celoživotní vášní Karla Teiga byla typografie, graficky upravil nespočet knih i příležitostných tiskovin pro nejrůznější autory či nakladatelství. Kromě toho psal především odborné estetické a kulturní studie.

Stavba a báseň

Sborník teoretických prací Karla Teiga, který obsahuje jeho texty vztahující se k avantgardnímu umění dvacátých let dvacátého století, tedy především k poetismu. Teige zde prosazuje základní principy poetismu, například pocit radosti, spokojenosti a klidu, neboť cílem poetistické literatury má být zejména zpříjemnit člověku život. Objevuje pro umění inspiraci v pantomimě, experimentálním divadle, cirkusu, kabaretu, jazzu, exotickém prostředí i dynamice moderního města. Tento nový styl se promítá i do jazyka, vybízí k využívání hry se slovy, asociací a obrazotvornosti.

Svět, který se směje

Další odborné texty Karla Teiga, které české kultuře přiblížily jeden z moderních světových uměleckých směrů dvacátých let – dadaismus. Zabývá se tak základními rysy dadaismu, mezi které patří především nesmysl, fantazie, nelogičnost, hravost a princip náhody. Některé z těchto prvků najdeme i v poetismu.

Surrealismus proti proudu

Studie, které vyšly poprvé v roce 1938 a jsou určitým shrnutím dění okolo československé Surrealistické skupiny, v některých z nich se Karel Teige zároveň otevřeně distancoval od stylu řízeného uměleckého života tak, jak bylo běžné v Sovětském svazu, i od určitých negativních tendencí stalinismu. Kromě toho v knize najdeme i texty, ve kterých polemizuje nad kvalitou některých děl Vítězslava Nezvala i nad některými jeho názory a postoji.

Jarmark umění

Studie, ve kterých se střetává umělecká tvorba se společenským životem. Karel Teige zde odsuzuje například přílišnou komercializaci umění v kapitalistické společnosti či tendenčnost proletářského socialistického umění. Východisko vidí v inspiraci novými formami umění, ve kterých se snoubí literatura s výtvarným uměním, divadlem i filmem.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.