Jméno: Surrealismus
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Surrealismus je moderní umělecký směr, který vznikl ve dvacátých letech dvacátého století ve Francii. Za jeho zakladatele je považován André Breton, který roku 1924 vydal Surrealistický manifest, název surrealismus, který se česky někdy překládá jako nadrealismus, vytvořil francouzský básník Guillaume Apollinaire. Surrealismus vychází z myšlenek Sigmunda Freuda. Francouzská předpona sur- v názvu znamená nad, jde o odkaz na fantazii a imaginaci surrealismu, které jsou nezávislé na skutečném reálném světě.
Základní znaky surrealismu
Surrealisté navazují na psychoanalýzu Sigmunda Freuda, souhlasí s tím, že spoustu důležitých věcí se odehrává v našem podvědomí a jejich cílem je do tohoto podvědomí proniknout. Inspirace pro surrealistická díla vychází z našeho reálného skutečného světa, tento reálný podnět ale v autorovi vyvolává další představy a myšlenky, které autor následně bez jakékoli logické souvislosti volně spojuje a tento proud myšlenek zaznamenává. Pro zaznamenávání tohoto řetězce myšlenek se používá označení metoda psychického automatismu, pro volné sdružování a spojování představ, myšlenek a nápadů bez logických souvislostí pak pojem metoda asociace. Tuto metodu popsal André Breton ve svém textu Tajemství surrealistického magického umění. Mimo to hledali surrealisté inspiraci také ve snech či stavech halucinace.
Surrealismus v literatuře
V literatuře se surrealismus projevil především v poezii, méně v próze. Surrealistická poezie do jisté míry boří do té doby existující koncepty klasické poezie. Surrealistické básně jsou totiž nelogické, založené na asociacích, fantazii a náhodě, jejich interpretace závisí pouze na čtenáři. Důležitá je spontánnost a obrazotvornost, do jednoho obrazu se spojují skutečnosti, které spolu nemají nic společného, známé věci se tak staví do nového světla, a čtenář tak odhaluje nové překvapivé souvislosti. Surrealisté často používají černý humor a provokace, které bortí zaběhnuté souvislosti. Navíc jsou potírána pravidla pro stavbu verše, jeho rytmus či rým, v textech se nevyskytuje interpunkce. Typickým žánrem surrealistické poezie je pásmo, polytematická báseň, jejímž tvůrcem je Guillaume Apollinaire. Kromě francouzské literatury se surrealismus projevil i v literatuře české, především na začátku třicátých let dvacátého století, kdy vznikla tak zvaná Skupina surrealistů v Československu, jejímiž členy byl například Vítězslav Nezval, Karel Teige či Konstantin Biebl.
Surrealismus ve výtvarném umění
Kromě literatury se surrealismus velmi výrazně projevil také ve výtvarném umění, kde byl jeho nejvýznamnějším představitelem především španělský malíř Salvator Dalí. Jeho pojetí surrealismu spočívalo v tvarové přeměně reálných předmětů a diskreditaci skutečnosti do fantazijních kompozic, často s určitým erotickým nábojem. Ve své surrealistické tvorbě používal mnoho symbolů, jedním z nejznámějších byly roztékající se hodinky, které měly symbolizovat relativitu času tak, jak ji popisoval Albert Einstein. Dalí údajně na tento nápad přišel, když v horkém letním dni pozoroval roztékající se camembert. Dalšími známými symboly byli sloni na tenkých nohou a rozlézající se mravenci.
