Klub rváčů – rozbor díla (3)

 

Kniha: Klub rváčů

Autor: Chuck Palahniuk

Přidal(a): ArgeeCZE, K. Hofmann

 

Chuck Palahniuk (*1962)

• Americký spisovatel, narodil se 21. února 1962.
• Jeho díla lze často označit za temné a depresivní. Při psaní knih často čerpal ze svých vlastních frustrací a jeho díla téměř vždy končila tragicky. To dokonce způsobilo, že jeho romány byly zprvu nakladateli odmítány, ale netrvalo dlouho a jeho díla se staly kultovními.

Díla

• Mezi nejznámější Palahniukova díla patří kniha Klub rváčů – román získal širokou pozornost – kniha byla roku 1999 dokonce zfilmována.
• Mezi jeho další slavná díla patří Zalknutí.

 

Rozbor: Klub rváčů

O knize:

• Klub rváčů není autorova prvotina, ale jen první oficiálně vydaná kniha. Jeho prvotina má název Invisible monsters (Neviditelné příšery) a byla vydána až po Palahniukově úspěchu, hlavně s Klubem rváčů.
• Nakladatelství ODEON CZ, rok vydání 2011, překl. Richard Podaný.

 

Literární forma:

• Epický román kratšího rozsahu (novela)
• Psán ve formě intenzivního vyprávění
• Evokuje provokativní myšlenky

 

Hlavní myšlenka díla:

• Příběh popisuje obyčejného muže, který díky svému rozdělení osobnosti může dokázat i věci, které jsou pro jiné lidí nemožné. Např. založení teroristické organizace a donucení mnoha lidí celého světa k následování.

 

Motivy knihy:

• Děj Knihy Klub Rváčů přináší myšlenku o touze po osobní svobodě, odporu proti konzumnímu způsobu života a hledání vlastní identity v chaosu moderní společnosti.
• Palahniuk vytvořil složitý a temný příběh, který se zaměřuje na niterní konflikty lidské psychiky a ukazuje, jak snadno může člověk ztratit kontrolu nad vlastním životem.

 

Kompozice:

• 30 kapitol
• Retrospektivní děj
• Ich-forma (vypravěčem je Vypravěč)

 

Jazyk:

• Jednoduchá forma, spousta přímé řeči, soustředí se na důležitosti, okolnosti nejsou až tak důležité
• Hovorový jazyk, vulgarismy
• Častý výskyt pesimistických myšlenek, hraje si se základními myšlenkami lidského bytí
• Ironie, cynismus, tragikomedie

 

Hlavní postavy:

• Vypravěč
  • V knize má 2 osobnosti, někdy nazýván Joe (z amerického „average Joe“ – podobné stereotypní postavě českého Honzy)
  • Depresivní a znuděný životem, chybí mu šťáva, kterou dodává Tyler Durden
  • Má průměrný, ale bezstarostný život – vše se mění po seznámení s Tylerem, kde se stává anarchistou
• Tyler Durden
  • Vypravěčovo imaginární/schizofrenické já, které reprezentuje vše, čím chce Vypravěč v životě být
  • Velký antisystémový bojovník, nesnáší vše, co klade do života řád
  • Stává se Vypravěčovým guru, ukazuje mu jinačí stranu života plnou anarchie a násilí. Je velice aktivní protikonzumní bojovník, nesnáší nic, co přináší život v „západní civilizaci“.
  • Pomocí vypravěče zakládá Klub Rváčů stává se vůdcem, následně vytváří „projekt zmatek“ a „projekt likvidace“
• Marla Singerová
  • Hlavní ženská postava příběhu
  • Marla je v knize popisována hlavním hrdinou jako „turistka“ po podpůrných skupinách (anonymní alkoholici, drogově závislí, smrtelně nemocní), které navštěvuje, aby poznala lidskou beznaděj. V těchto skupinách se seznamuje s hlavním hrdinou, který tam chodí z podobného důvodu.
  • Později má sexuální vztah s Tylerem – stává se jeho milenkou (nevědomě vlastně tedy i Vypravěče), vypravěč ji miluje. Ona v nich nevidí rozdíl, jsou pro ni stejná osoba

 

Stručný děj:

Hlavní hrdina je obyčejný bezvýznamný úředník, který trpí nespavostí. Jako lék proti nespavosti si našel zajímavý koníček, a to navštěvování podpůrných skupin, kde mu lidé vypráví o svých problémech, a to mu slouží jako terapie proti nespavosti. Zde hlavní hrdina poznává Marlu Singerovou, která tyto skupiny navštěvuje, protože díky tomu prý vidí, kam život směruje a chce prožívat každý jeho okamžik.

Život hlavního hrdiny získává smysl až po seznámení s Tylerem Durdenem. Později se stanou spolubydlícími ve starém polorozpadlém domě. Během příběhu spolu založí Klub rváčů, kde spolu muži bez lítosti bojují. Tento klub se časem stává stále oblíbenějším, až se z něj vyvine projekt devastace, což je jakási terroristická bojůvka, jejíž cílem je zničit lidskou civilizaci.

 

Podrobný děj (obsah) díla:

• Začátek
  • Začátek knihy otevřen introdukcí do života Vypravěče, který pracuje jako běžný úředník pojišťovací firmy, který je zjevně neustále unavený, trpí nespavostí. Jako lék si najde návštěvy různých podpůrných skupin, kde zároveň velmi zvláštně poznává Marlu
  • Příběh pořádněji začíná, kdy se hlavní protagonisté – „anonymní“/ Stejnojmenný Vypravěč a Tyler Durden – setkají na letadle. Po návratu domů z pracovní cesty letadlem zjistí, že jeho byt byl zničen výbuchem a všechno, co měl, je pryč. V zoufalství se obrátí na Tylera, který mu nabídne, aby spolu bydleli. Postupně se jejich přátelství prohlubuje a Tyler se stává pro vypravěče mentorem a vzorem mužství.
• Průběh
  • Začínají se pravidelně scházet, aby společně řešili své problémy a nekonformní postoje vůči společnosti. Tyler zavádí „Klub rváčů“, tajnou organizaci, kde muži fyzicky soupeří, aby se osvobodili od svých vnitřních démonů a stereotypního života. Postupem času se klub rozrůstá a získává stále větší popularitu.
  • S narůstající slávou klubu se ale začínají objevovat i problémy. Tyler začíná prosazovat stále radikálnější akce a jeho filozofie anarchie se stává stále nebezpečnější. Vypravěč si začíná uvědomovat, že Tyler nemusí být tím, za koho se vydává, a že vlastně nemá kontrolu nad svým vlastním životem. Když se pokusí Tylera zastavit, odhalí se překvapivá pravda o jejich vztahu a o identitě Tylera.
• Finále
  • Po provedení projektu Zmatek a v průběhu projektu Likvidace (v anj. Project Mayhem) dochází Vypravěč k uvědomění, že vše co společně s Tylerem provádí je hrozně špatně, uvědomuje si kdo vlastně Tyler skutečně je. Po smíření se s Tylerovou skutečnou identitou, v samotném konci příběhu, Vypravěč Tylera zabije pomocí střelby do sebe samotného. Tylera to „zabije“. Vypravěčovi prostřelí tvář, ale nezabije. Projekt Likvidace ale nezastavil, a teroristický útok na několik korporátních budov byl dokončen.

 

Ocenění:

• Klub rváčů je jedno z nejúspěšnějších děl Chucka Palahniuka. V roce 1999 byla kniha zfilmována. Film byl nominován na Oscara za nejlepší střih zvuku.

 

Filmové zpracování:

• Film podle románu režíroval David Fincher s premiérou v 1999. Film se stal okamžitým kultovním hitem a získal širokou popularitu po celém světě. I když zůstává věrný základnímu ději knihy, Fincher přinesl do filmu svůj vlastní umělecký styl a provedl některé změny, aby lépe vyhovovaly filmovému formátu.
• Jednou z hlavních změn ve filmu je zvýraznění vizuálních a estetických prvků. Fincherova režie přináší temné a atmosférické zobrazení příběhu, které zdůrazňuje ty nejdůležitější psychologické a emocionální prvky. Dále je filmová verze výraznější v akčních scénách a vizuálních efektech, což přispívá k intenzitě a dynamice příběhu.
• Další významnou změnou je posunutí důrazu na některé vedlejší postavy a události. Některé pasáže jsou zkráceny nebo zcela vynechány, aby se urychlil tempo a zvýšila dramatická napětí. Tyto úpravy přispívají k rychlejšímu vyprávění a lépe uzpůsobují příběh filmovému formátu.
• Přestože se filmová adaptace odlišuje od knižní verze v některých detailech a interpretačních rozhodnutích, zachovává její hlavní motivy a tematické prvky. Obě verze sdílejí podobné hluboké reflexe nad lidskou existencí, identitou a společností, čímž poskytují divákům bohatou a provokativní zkušenost.

 

Úryvek z knihy:

„Když Marla začala pracovat, dělala předplacené pohřební plány pro márnici, a někdy k ní z márniční předváděcí místnosti přicházeli velcí tlustí muži, ale obyčejně tlusté ženy, a nesli si kremační urnu velikosti vajíčka, a Marla seděla za svým stolem ve vstupní hale se svými tmavými do uzlu svázanými vlasy a roztrhanými punčocháči a bulkou na prsu a osudem, a říkala: „Paní, nelichoťte si. Do téhle mrňavé věcičky bychom nedostali ani vaši spálenou hlavu. Vraťte se a vezměte si urnu velikosti bowlingové koule.“