Kniha: Klub rváčů
Autor: Chuck Palahniuk
Přidal(a): Denisa
Liter. druh: epika
Liter. žánr: krátký román (novela)
Členění a kompozice:
V knize se kromě děje na konci objevuje i epilog
- děj knihy – rozdělen do 30 kapitol
- epilog – mladému muži, se kterým je na tajné „Výpravě do strašidelnejch katakomb“, vysvětluje, že napsal knihu ještě před filmem („před tím, než mladíci po celém světě začali obtěžovat úřady žádostí o změnu jména na Tyler Durden“ , „před vtipnými titulky: Klub řváčů, hráčů, sráčů“ , …)
- vysvětluje, jak knihu psal, jaká dostala ocenění, jak se po filmové adaptaci stal tak známým (v hlavních rolích: Brad Pitt, Edward Norton, Helena Bonham Carter) a jak mu chodili děkovné i vzteklé dopisy jako reakce na knihu/film
Děj začíná retrospektivně, jinak je psán mozaikovitě (ze střípků příběhů se postupně vytváří jednolitý děj, který začíná dávat smysl)
- vypravěč přeskakuje od scény ke scéně; chce ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro, stěžejní okamžik
- důležitý je tzv. refrén – něco mdlého, neupoutá tolik pozornost, ale je to signál, že přijde skok k novému úhlu pohledu; orientační bod, aby se čtenář neztratil; lepidlo či malta, co udrží pohromadě mozaiku různých okamžiků a podrobností
- jako refrén pro tu „přechodovou metodu“ autor použil 8 pravidel „Klubu rváčů“
Myšlenka díla: příběh popisuje obyčejného muže, který díky svému rozdělení osobnosti může dokázat i věci, které jsou při jiné lidi nemožné (založení teroristické organizace, donucení mnoha lidí celého světa k následování), zobrazuje metaforický až cynický náhled na konzumní společnost současné Amerika a jaký dopad může mít na psychické zdraví člověka
- Téma: současná civilizace, znemožňující prosazení individuality jednotlivců a bránící dosažení smyslu života
Zasazení do času a prostoru:
- USA – není blíže řečeno, vypraveč hodně cestuje po státech (služební cesty, „Probudíte se na O’Hareho letišti“), často se děj odehrává v domě na Paper Street, kde vypravěč („s Tylerem“) bydlel
- není blíže určeno v jakém čase, ale přibližně je to konec 20. století (90. léta)
Jazyk a styl:
- vypravěč: ich forma
- spíše přímá řeč
- román je psán minimalisticky – jednoduchá forma, jakoby nezúčastněnost vypravěče, lhostejnost, odstranění nepodstatného umožňuje čtenáři intenzivně vnímat základní a důležité složky děje
- charakteristické jsou krátké a jednoduše členěné věty
- hovorový jazyk (strašidelnejch), odborné terminologismy (seminom – zboubný nádor varlete, balfrián – kozlík lékařský, mastektomie – chirurgické odstranění prsu), vulgarismy (vyser si), neologismy (vymázni – odejdi, fosilizovat okamžik – ze slova fosilie)
- pronikají různé filosofické úvahy (básně formou haiku – trojverší s počty slabik 5-7-5), náboženské (z úst Tylera – hraje roli „proroka“)
- depresivita, tragičnost děl, cynismus a ironie
- vychází z vlastních zkušenností a zážitků, příběhů jiných lidí, používá různých neobvyklých znalostí (návody na výrobu bomb a různé triky promítačů, …), které autor získal během svého života
Postavy:
- vypravěč – neznáme jeho jméno, ale podle narážet se pravděpodobně jmenuje Joe („Jsem Joe Ledový-Zpocený“, „Jsem Joe Vztekem-Bílý“), hlavní hrdina, znuděný tím, jak dokonalý má život (konzumní život), anarchictické myšlení, ale nikomu to necpe, občas mu přijde, že z něj mluví Tyler
- Tyler Durden – imaginární (schizofrenické) „Já“ hlavní postavy, velice aktivní protikonzumní bojovník s vysokou mírou agresivity a nesnášenlivosti vůči nesmyslnosti života v „západní civilizaci“, anarchictické myšlení, ale na rozdíl od vypravěče k tomu nabádá další lidi a stává se jejich vůdcem (nepřátelé musí být zničeni, i vypravěč), „společně s vypravěčem“ zakladatel „Klubu rváčů“, sám založil „Projekt zmatek“ a „Projekt likvidace“ („Projekt devastace“), zadává domácí úkoly, ve všech klubech a všemi členy klubů a projektů oslovován „pane“
- Marla Singerová – vypravěčem označována jako „turistka“ podpůrných skupin, jež podvodně navštěvuje za účelem poznání beznadějnosti, pokusí se o sebevraždu, kterou si rozmyslí, později má sexuální vztah s Tylerem, miluje Tylera a tím miluje i vypravěče (nevidí v nich rozdíl, bere je jako jednoho)
- Robert Paulson – přezdívka Velký Bob – přítel vypravěče z podpůrné skupiny pacientů s rakovinou varlat „Zůstaňme muži společně“, začne navštěvovat klub rváčů, později se stane členem skupiny „Projekt zmatek“ a při svém domácích úkolu je zabit policajty, kteří si mylně myslí, že elektrická vrtačka v jeho ruce je zbraň
Stručný popis:
Hlavní hrdina je obyčejný bezvýznamný úředník, který trpí nespavostí. Jako lék proti nespavosti si našel koníček – navštěvuje podpůrné skupiny, kde lidé umírají a vypráví o svých problémech a naslouchají ostatním. To mu slouží jako terapie proti nespavosti.
V jedné ze skupin se seznámí s Marlou Singerovou, kvůli které jeho terapie nezabírá. Ta skupiny navštěvuje také (je také podvodnice), protože díky tomu vidí, kam život směřuje a chce prožívat každý jeho okamžik.
Život hlavního hrdiny získává smysl až po seznámení s Tylerem Durdenem. Stanou se spolubydlícími ve starém polorozpadlém domě. Založí společně „Klub rváčů“, kde spolu muži bez lítosti bojují. Klub se stává stále oblíbenějším, zakládá se všude možně, až se z něj vyvine „Projekt zmatek“ a později „Projekt likvidace“, což je taková teroristická skupina, jejíž cílem je zničit lidskou civilizaci.
Vypravěč nakonec zjistí, že on a Tyler jsou jedna osoba a chce Tylera zničit. Střelí se, Tyler „umírá“ a vypravěč skončí v psychiatrické léčebně.
Klub rváčů má pouze několik základních pravidel:
- Nemluvit o klubu rváčů.
- Nemluvit o klubu rváčů.
- Jenom dva chlapi na jednu rvačku.
- Jenom jedna rvačka, ne víc současně.
- Košile a boty dolů.
- Když někdo zařve „dost“ nebo omdlí, rvačka končí.
- Rvačka trvá tak dlouho, jak má.
- Pokud jste v klubu rváčů poprvé, musíte se rvát
Později jsou přidána ještě dvě pravidla:
- Nikdo není centrem klubu rváčů až na právě bojující dvojici.
- Klub rváčů je vždy zdarma.
Chuck Palahniuk (1962 – )
- americký spisovatel
- jeho dětství je poznamenáno rozvodem rodičů, rodinnými tragédiemi (otec byl svědkem vraždy své matky a sebevraždy svého otce), které značně ovlivnily Palahniukovu tvorbu
- dílo:
- ve svých dílech využívá svých zážitků a zkušenností
- většina děl jsou krátké romány, temné, depresivní, končí tragiicky
- hrdina má nějakou psychickou poruchu, komplex či závislost, člověk bez ambic, bez smyslu a náplně života, má nějaký charakterový rys, zálibu, činnost, většinou zcela amorální
- podle typu hrdiny je tento žánr nazýván „transgressive fiction“ (příběhy o překročení pravidel)
- často se věnuje nechutným a odpudivým tématům, která detailně popisuje
- všechna díla do čestiny přeložil Richard Podaný (až na Klub rváčů – Jindřich Manďák)
- Program pro přeživší (Survivor)
- Zalknutí (Choke)
- Ukolébavka (Lullaby)
- Deník (Diary)
- Strašidla (Haunted)
- řadíme ho do světové literatury po roce 1945 – proud generace X (X Generation; další proudy: existenciacismus, ohlas 2. sv. války, beat generation, absurdní drama, neorealismus, rozhněvaní mladí muži, fantasy, magický realismus, člověk v totalitní společnosti, postmodernismus, sci-fi)
- Generace X
- označuje generaci lidí narozených v 60. až 70. letech 20. století, zejména v USA nebo západní Evropě
- uspěchaný životní styl, mobilita, deprese z neúspěchu a celkového vývoje společnosti
- je to generace, jejíž životy ovlivnily mnohé významné události od Studené války až po globalizaci světového trhu, či masový rozvoj technologií (hlavně internetu)
- dále ho můžeme zařadit k spisovatelům píšící žánr „transgressive fiction“ (český ekvivalent neexistuje)
- a dále také ke spisovatelům píšící umělecký proud minimalismus
- Generace X
Další autoři:
- Generace X
- Douglas Coupaland – Generace X
- Bret Easton Ellis – Informátoři, Americké psycho
- Jay McInerney – Zářivá světla velkoměsta
- Kathryn Harrisonová
- Ian McEwan
- Transgressive fiction
- Bret Easton Ellis – Americké psycho
- Alan Moore – V jako vendeta, Z pekla
- Minimalismus
- Bret Easton Ellis
- Samuel Beckett – Čekání na Godota
- Raymond Carver
