Kniha: Květy intimních nálad
Autor: Antonín Sova
Přidal(a): David Hampl
Antonín Sova
- Narodil se 26. února 1864 v Pacově, zemřel 16. srpna 1928 tamtéž.
- Básník a prozaik přelomu devatenáctého a dvacátého století, představitel impresionismu a symbolismu.
- V mladém věku ho poznamenala náhlá smrt milované matky a nový sňatek otce, vliv těchto událostí je patrný i v některých jeho literárních dílech.
- Na jeho vztah k literatuře mělo vliv přátelství se sestrami Jaroslava Vrchlického.
- Po absolvování gymnázia začal studovat právnickou fakultu, ale studia nedokončil.
- Roku 1895 společně s dalšími mladými umělci podepsal tak zvaný manifest České moderny.
- Psal osobní a přírodní lyrickou poezii, později také poezii sociální a prózu.
- Mnoho let byl ředitelem Městské knihovny v Praze.
Díla
- Z mého kraje – impresionistická sbírka osobní a přírodní lyriky, ve které se vrací do svého oblíbeného kraje na jihu Čech.
- Zlomená duše – symbolistická sbírka, ve které se snažil zachytit své pocity z tehdejší společnosti.
- Pankrác Budecius, kantor – prozaická novela odehrávající se v osmnáctém století, jejíž hlavní postavou je venkovský učitel Budecius.
Literárně-historický kontext
Realismus, impresionismus, symbolismus
Pro literaturu přelomu devatenáctého a dvacátého století je charakteristické mísení realismu, jako doznívajícího uměleckého směru, který byl dominantní po celou druhou polovinu devatenáctého století a jehož cílem bylo objektivní zachycení skutečnosti, s moderními uměleckými směry. Jedním z těchto směrů byl impresionismus, který se soustředil zejména na zachycení nálady, atmosféry určitého okamžiku, a dále symbolismus, pro který bylo charakteristické nepřímé vyjadřování pomocí symbolů, metafor a podobenství.
- Otokar Březina – významný český básník přelomu století, jeho tvorba je ovlivněna zejména symbolismem. K jeho známým sbírkám patří Svítání na západě či Ruce.
- Josef Svatopluk Machar – básník a politik, který má blíže spíše k realismu. Psal jednak politickou lyriku, například Tristium Vindobona, nebo veršovaná díla zachycující osudy žen, jako je Zde by měly kvést růže.
Rozbor díla: Květy intimních nálad
Jedna z nejznámějších sbírek Antonína Sovy, která vyšla roku 1891 a obsahuje zejména přírodní a subjektivní lyriku. Ve sbírce je patrný vliv impresionismu, kdy básník při popisování přírody využívá všech svých smyslů.
Ve sbírce Květy intimních nálad převažuje zejména reflexivní a přírodní lyrika, která zachycuje okolí jihočeského Pacova. Jedná se město poblíž Pelhřimova, kde Antonín Sova vyrůstal a žil. Častým motivem mnoha básní je mlha a opar, které mají pravděpodobně symbolizovat vzpomínky, minulost a také určitou vnitřní úzkost autora. Dalším častým motivem mnoha básní je jaro, které je spolu s všudypřítomnou vodou v podobě rybníků a řek naopak symbolem mládí, pohybu a rozkvětu. Kromě přírody ale sbírka obsahuje i básně s tématem města, které je určitým protikladem klidné přírody.
Jednou z nejznámější a nejpůsobivějších básní této sbírky je báseň U řek, která jedinečným způsobem zachycuje atmosféru večerní jihočeské přírody v okolí řeky. Z básně je cítit Sovův kladný a láskyplný vztah k tomuto kraji, řeka ho uklidňuje, v básni často používá kladně zabarvená slova a zdrobněliny. I v této básni, tak jako v mnoha jiných, se setkáváme s mlhou či oparem, který stoupá z řeky vlivem večerního ochlazení. Tento přírodní jev je pro básníka něčím naprosto jedinečným a fascinujícím. Při popisování mlhy, která sama o sobě představuje něco neuchopitelného, se jedinečným způsobem projevuje Sovovo impresionistické mistrovství.
Postavy/lyrický subjekt
- Příroda – zejména řeky a jejich okolí jsou hlavními „hrdiny“ Sovových básní v této sbírce, zachycuje krásu a kouzlo přírody v různých denních i ročních dobách, k popisu využívá všech smyslů, tedy zraku, sluchu, čichu i hmatu, příroda je pro něj často jakousi hrou barev a světel. Zároveň příroda představuje život, pohyb, ale také klid a reflexi. Je také určitým protikladem, protipólem k městu a civilizaci jako takové.
- Lyrický subjekt, autor – kromě přírody je důležitou postavou sbírky i autor sám, o kterém se dozvídáme, že je samotářským introvertem, který rád pozoruje jihočeskou přírodu, především řeky a jejich okolí. Při svých toulkách přírodou se často setkává také i s rybáři, se kterými se ale nikdy nedává do řeči, jen je z povzdáli pozoruje. Z básní čiší jeho láska k rodnému kraji a zároveň vzpomínky na dětství a mládí.
