Jméno: Lingvistika
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Výraz lingvistika označuje vědu, která se zabývá jazykem obecně. Jde o synonymum k českému výrazu jazykověda. Lze na ní nahlížet z několika úhlů pohledu a sama se dělí na dílčí jazykovědné disciplíny.
Základní znaky lingvistiky
Pojem vznikl odvozením z latinského slova lingua, které znamená jazyk. S tím souvisí i nejobecnější definice lingvistiky jako vědní disciplíny, která se zabývá jazykem. Jde o vědecké zkoumání jazyka, jeho užívání i vývojových zákonitostí, jeho vztahu k mimojazykové skutečnosti, především k myšlení a životu společnosti. Zabývá se i poměry mezi různými jazyky či jazykovými skupinami. Pokud jde o její postavení mezi ostatními vědami, existují různé názory. Většina lingvistů se přiklání k názoru, že vzhledem k tomu, že jazyk je jevem společenským, měla by patřit mezi společenské vědy, podobně jako sociologie, psychologie, historie, filozofie, politologie či antropologie. Ostatně k těmto vědám má lingvistika nejbližší vztah a zároveň s nimi vytváří určité pomezní disciplíny, jako je například psycholingvistika nebo sociolingvistika. Počátky jazykovědy jsou spojovány již s obdobím antického Řecka.
Rozdělení lingvistiky
Vzhledem k tomu, že je lingvistika velmi širokým oborem, lze ji různě dělit. Lingvistika teoretická například zkoumá obecné principy fungování jazyka, a dále se dělí na synchronní a diachronní. Dále existuje lingvistika deskriptivní, která se snaží popsat způsoby užívání jazyka v nejrůznějších komunikačních situacích a jejím výsledkem jsou pak nejrůznější mluvnice a slovníky. Posledním druhem je lingvistika aplikovaná, která využívá poznatků obou předem zmíněných druhů, a řadíme do ní například problematiku výuky cizích jazyků či logopedii.
Lingvistické disciplíny
Z praktických důvodů, protože jazyk je velmi komplexním systémem, je teoretická a deskriptivní lingvistika dále členěna na jednotlivé disciplíny, které se zabývají vždy jen určitou oblastí jazyka neboli určitým jazykovým plánem. Mezi nejvýznamnější jazykovědné disciplíny patří lexikologie neboli nauka o slovní zásobě; fonetika a fonologie, které se zabývají zvukovou stránkou jazyka; ortografie neboli nauka o pravopisných pravidlech; morfologie, česky známá také pod pojmem tvarosloví, která se zabývá stavbou slova, slovními tvary a slovními druhy; syntax neboli skladba, která popisuje stavbu vět jednoduchých i souvětí; stylistika neboli nauka o slohu, někdy se označuje také pojmem textová lingvistika; sémantika a pragmatika, které se zabývají významem slov, vět či promluv.
Kromě těchto obecných jazykovědných disciplín existují ještě specializované lingvistické vědy, které se zabývají pouze jedním jazykem, jako například bohemistika zabývající se českým jazykem, anglistika zabývající se anglickým jazykem či germanistika zabývající se německým jazykem, a vědy, které se zabývají několika jazyky, například slavistika zkoumající slovanské jazyky.
