Maminka – rozbor díla k maturitě (4)

 

Kniha: Maminka

Autor: Jaroslav Seifert

Přidal(a): Kyslik007

 

 

 

 

 

 

Autor:  Jaroslav Seifert

Rok vydání:1954

Bibliografické údaje: Vydáno nakladatelstvím Albatros v roce 2008 v Praze. Počet stránek 75.

Výrazová forma: Poezie

Literární druh: Lyrika

Literární žánr: Básnická sbírka

Kompozice díla:Je to sbírka 34 básní s pravidelným rýmováním a krátkými slokami.

Hlavní myšlenka díla:Autor zde vzpomíná na své dětství a na své rodiče.
Obsah díla:Autor vzpomíná na svoje dětství. Vzpomíná na jejich byt, že sice bydleli velmi chudě, ale peníze neznamenají vše. Velmi svou maminku miloval a v této sbírce to dává velice najevo. Také se zde objevuje, jak jeho matka byla velice pracujícím člověkem, byla vždy velmi unavená, vážila si každého groše, ale byla plná lásky a jistoty.
Večerní píseň: V této básni vzpomíná, jak se vše odvíjelo od nálady maminky. Když byla maminka šťastná, byli šťastní všichni ostatní. Je zde i vzpomínka, jak je maminka chodila ukládat večer do postele. Ale dnes už tak dobře neusíná, protože už tam maminka není.
Maminčino zrcátko: Popisuje, jak maminka vlastnila stříbrné zrcátko a každý den si u něj upravovala vlasy. Ale jak stárla maminka, i zrcátko stárlo. Po nějaké době se už i rozbilo a maminka už byla stará, a tak si už ani vlasy neupravovala.
Růže pro slečnu učitelku: Zde autor popisuje, jak jako mladý chlapec kradl pro svoji paní učitelku růže na záhonku na náměstí. Když jí potom daroval paní učitelce, byla velmi potěšena, ale on se pak nemohl soustředit na jiné věci. Nyní jako dospělý přemýšlí nad tím, co dělal a jestli si nyní může aspoň přivonět.

Charakteristika hlavních postav: maminka – hodná, veselá, usměvavá

tatínek – hodný, chudý

 

Ukázka:První dopis mamince
Už vím, dám dopis na zrcadlo
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo
co psát, jak dopis začíti.

Maminko moje milovaná,
a v zubech konec násadky,
přemýšlím; stránka nenapsaná
čeká a čeká na řádky.

Přeji Ti dnes v den Tvého svátku
– ve slově Tvého velké T –
no vida, už mám druhou řádku
a pokračuji ve větě:

štěstí zdraví – po t se píše ě –
a zdraví – a pak selhává
už nadobro má fantazie,
tak přízemní a kulhavá.

 

Vlastní hodnocení: Tato kniha se mi líbila, jak dokáže Seifert vyjádřit city k mamince.





Další podobné materiály na webu: