Kniha: Médeia (Médea)
Autor: Euripides
Přidal(a): NovakoMa
Citace: EURIPIDÉS. Médeia. 1.vyd.Praha:Mladá fronta, 1976. str. 352
Geneze díla, okolnosti vzniku (dějinné, kulturní)
Námět Euripidés čerpal z báje o Arognautech a zlatém rounu, jehož vlastník mohl vládnout jako nástupce a dědic krále Kréthea. Tragédie Médeia se odehrává v Korintě před Médeiiným domem v době mýtické. V díle Médeia řeší mravní konflikt zrazené ženy, kterou muž opustil z pouhé bezcitnosti, zištnosti a nevděčnosti. Tématem milostné vášně se Euripidés zabývali v následujících letech. Svědčí o tom hra Hippolytos. Hyppolytos se proviní tím. Že přehlíží jednu ze základních lidských hodnot- lásku a zároveň tak opovrhuje bohyní Afrodité.
Jaké má dílo postavení v autorově tvorbě…
Euripidés patří mezi nejznámější řecké dramatiky. Narodil se 23. září 480 př. n. l. v bohaté rodině (datum je známo díky shodě s vítězstvím nad Peršany)na Salmíně, ale žil v Athénách. Byl velkým zastáncem athénské demokracie. Jako mladík vynikal v tanci a zpěvu, ale věnoval se i filosofii (byl žákem Anaxagora a Prótagora). Napsal kolem devadesáti her, v úplnosti se však zachovalo pouze 17 tragédii a jediné satyrské drama.
Jaké má dílo postavení v literatuře
Připravil obohacení výrazových i tematických prvků tragédie pro její další vývoj směrem k novověkému dramatu. Zatímco Aischlovy hra zachycují konflikt člověka a osudu, Euripidés se zaměřil na konflikt člověka s člověkem. Byl prvním dramatikem, který na scénu uvedl aktuální problém athénské společnosti a který dokázal dokonale vykreslit charakter ženských postav. Formou filozofických a společenských úvah autor zpochybňuje správnost jednání bohů, a vnáší tak do světa mytologie reálné prvky.
Stručný děj
Médeia zachránila Iásona,argonautského vůdce, a pomohla mu získat zlaté rouno. Kvůli Iásonovi zradila svou vlast, svého otce a pomohla zabít vlastního bratra. V Korintě se ale Iáson zamiluje do dcery korintského krále Kreontha Glauky a král Médeiu vyhání pryč. Pro svou velkou lásku obětovala vše, co měla, nyní jí chce Iáson opustit. V Médeie se zdvihne obrovská vlna odporu a pomstychtivosti Glauku otráví, s ní zároveň umře i její otec Kreonth. V krajním zoufalství Médeia zabíjí i své dva syny, což dává za vinu Iásonovi. Médeia je zbavena svých činů a ve voze svého děda Hélia i s mrtvolami svých činů odlétá do Athén.
Analýza díla:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: tragédie
- Výrazová forma: poezie
Struktura:
- Vrstva jazykově stylistická: Překladatel Ferdinand Stiebitz použil spisovnou i nespisovnou češtinu. V díle je použito několik archaismů ( jho,lkát, žalozpěv mrzce, um, jsouc), historismů (rejdiště, kolbiště), poetismů (žel, bol, pěl)a hovorové češtiny (žes) v rámci spisovné češtiny, co se týče té nespisovné tak se v díle vyskytují vulgarismy( netvore, ty tvore odporný, ničemníku) a expresivní výrazy (barbar)
- Vrstva tematická a myšlenková: Hlavním tématem je ukázka toho, co je člověk schopen kvůli lásce. Vedlejší témata, kterým se autor věnuje je žárlivost, pomsta a utrpení.
- Vrstva kompoziční: Tragédie je psaná střídavě dialogy a monology. Místy jsou použity vsuvky děje, tedy jestli někdo přichází nebo odešel, kde se děj odehrává apod.
Komentované výpisky z četby:
Je rozhodnuto, ženy, přišel činu čas:
Hned usmrtím své děti a pak uprchnu!
Teď nesmím váhat, abych nevydala jich
svým nepřátelům, smrti ještě hroznější.
Je souzeno jim zemřít, není vyhnutí:
i usmrtím je sama, jejich matka, já!
Nuž ozbroj se, mé srdce! K čemu otálím
ten děsný, ale nutný vykonati čin?
Jen vzhůru, bídná ruko, chop se meče, chop,
Jen vstup na bolestné žití kolbiště
A neochabuj, nevzpomínej dítek svých,
že je máš ráda, žes je porodila – ne!
Jen tento kratičký den dětí zapomeň
A potom – plakej, plakej! Usmrtíš je sic,
Však byly ti drahé – ach, já nešťastná!
Komentář:
V ukázce si můžeme všimnout jiného postavení slov ve větě, než většinou v dnešní době užíváme (přišel činu čas – přišel čas činu). Lze si všimnou i historismů (kolbiště) nebo archaismů (nuž), hovorových slov (žes) a také knižních výrazů (vykonati, sic). Narazíme, ale i na zdrobněliny (kratičký). Podle textu, který je velmi povzbudivý, se sebe snaží někdo povzbudit k nelehkému činu.
Aktuální dopad na čtenářskou zkušenost, vlastní názor
Dílo se i celkem líbilo, sice to můj žánr není, ale celkem mě ho bavilo číst. Měla jsem tedy menší problém se dostat do jazyku díla, který je psaný spisovnou češtinou a je v něm použito poměrně hodně slov, které se už moc nebo vůbec nepoužívají. Ale příběh byl napínavý a to mě upoutalo, takže jsem ho přečetla poměrně rychle.
Použitá literatura
- http://www.cesky-jazyk.cz
- Kol. : Odmaturuj z literatury. 2.vyd . Brno: Didaktik, 2002. str. 184
- Kol.: Čtenářský deník nejen k maturitě. 3.vyd. Třebíč: Jiří Mrákota-vydavatelství jazykové literatury, 2004, 2005. str. 192
