![]()
Milena Jesenská (1896 – 1944) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka, která se do historie zapsala nejen svou vlastní tvorbou, ale také jako blízká přítelkyně a adresátka dopisů Franze Kafky. Za svou protinacistickou odbojovou činnost byla vězněna v koncentračním táboře, kde zemřela. Posmrtně jí byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka a titul Spravedlivý mezi národy.
Život Mileny Jesenské
- Narodila se 10. srpna 1896 v Praze do rodiny univerzitního profesora a stomatologa Jana Jesenského. Její matka zemřela, když jí bylo sedmnáct let.
- Studovala na dívčím gymnáziu Minerva, které se nacházelo poblíž kavárny Cafe Arco, centra německo-židovských intelektuálů jako Max Brod či Franz Werfel.
- Po gymnáziu nastoupila na studium medicíny na Karlově univerzitě, které však nedokončila.
- Proti vůli svého otce se provdala za Ernsta Polaka a v roce 1918 se s ním přestěhovala do Vídně.
- Protože manžel nedokázal rodinu finančně zajistit, začala pracovat jako učitelka češtiny, překladatelka z němčiny a novinářka.
- V roce 1919 ji zaujalo dílo Franze Kafky a napsala mu s žádostí o povolení k překladu. Tím začalo jejich přátelství, které probíhalo téměř výhradně formou korespondence a skončilo v roce 1923.
- Osobně se s Kafkou setkala pouze třikrát.
- Krátce po Kafkově smrti se rozešla s manželem, krátce žila v Drážďanech a v roce 1925 se vrátila do Prahy.
- V Praze se podruhé vdala za architekta Jaromíra Krejcara, s nímž měla dceru Janu, později známou jako spisovatelka Jana Krejcarová-Černá.
- Kvůli bolestem způsobeným revmatismem se stala závislou na morfiu, závislosti se zbavila až v roce 1938.
- Aktivně se zapojila do protinacistického odboje, pomáhala uprchlíkům a publikovala odvážné články.
- V listopadu 1939 byla zatčena gestapem za protinacistickou činnost a deportována do koncentračního tábora Ravensbrück v Německu.
- V táboře se setkala s Margarete Buber-Neumannovou, která později napsala o jejich přátelství knihu.
- Zemřela 17. května 1944 v Ravensbrücku na selhání ledvin.
Styl psaní a témata
- Její tvorba je charakteristická především novinářskými žánry, jako jsou fejetony, eseje a reportáže.
- Ve svých textech se často obracela na ženské čtenářky, kterým se věnovala v tématech lásky, manželství, emancipace a radosti ze života.
- Zabývala se také životním stylem, módou a společenskými tématy, což dokazuje její sbírka textů ‚Člověk dělá šaty‘.
- V pozdějším období se její psaní stalo silně politicky angažovaným, kritizovala vzestup nacismu a analyzovala složitou situaci Čechů, Židů a Němců v předválečném Československu.
- Její styl byl přímý, empatický a odvážný, s hlubokým pochopením pro lidské osudy.
- Korespondence, zejména s Kafkou a Maxem Brodem, odhaluje její intelektuální hloubku a schopnost intimní a pronikavé reflexe.
Dílo Mileny Jesenské
Knihy a sbírky textů
- Mileniny recepty (1925) – Kniha receptů, které autorce na její výzvu zaslaly čtenářky Národních listů. Nejedná se o její vlastní recepty.
- Cesta k jednoduchosti (1926) – Kniha esejů věnovaná především ženám, zabývající se tématy lásky, krásy, radosti ze života, manželství a emancipace.
- Člověk dělá šaty (1927) – Sbírka textů a fejetonů o životním stylu a módě, které autorka původně publikovala v novinách.
- Dopisy Mileně (autor Franz Kafka, vydáno 1952) – Sbírka dopisů, které psal Franz Kafka Mileně Jesenské. Její dopisy jemu se bohužel nedochovaly. Kniha však obsahuje její dopisy Maxu Brodovi, v nichž se o Kafkovi zmiňuje, a poskytuje tak cenný vhled do jeho osobnosti.
- Křižovatky (vydáno 1990) – Reprezentativní soubor autorčiny novinářské a esejistické práce z různých období její tvorby.
- Milena Jesenská zvenčí a zevnitř (vydáno 1996) – Soubor textů Mileny Jesenské, který shromáždila a posmrtně vydala Ludmila Hegnerová.
- Nad naše síly: Češi, Židé a Němci 1937-1939 (vydáno 1997) – Sbírka politických článků a reportáží, v nichž se autorka věnuje napjaté situaci v Československu před druhou světovou válkou a osudům uprchlíků ze Sudet.
Ocenění a odkaz
- Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – Udělen in memoriam v roce 1996 za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
- Spravedlivý mezi národy – Tento titul jí udělil památník Jad Vašem v roce 1995 za pomoc židovským uprchlíkům před nacisty.
- Její korespondence s Franzem Kafkou je považována za jeden z nejdůležitějších zdrojů pro pochopení jeho osobnosti a vnitřního světa.
- Její životní příběh a přátelství v koncentračním táboře popsala Margarete Buber-Neumannová v knize ‚Kafkova přítelkyně Milena‘.
- Milena Jesenská je vnímána jako symbol odvážné a intelektuálně nezávislé ženy a statečné bojovnice proti totalitě.
Související autoři
Pražský kruh a související osobnosti
Franz Kafka
- Jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, s nímž Jesenskou pojilo intenzivní přátelství a korespondence. Překládala jeho díla do češtiny.
Max Brod
- Blízký přítel Franze Kafky, spisovatel a publicista. Jesenská si s ním dopisovala, zejména o Kafkovi.
Franz Werfel
- Rakousko-český expresionistický spisovatel, dramatik a básník, patřil do okruhu intelektuálů, s nimiž se Jesenská setkávala.
Jana Krejcarová-Černá
- Dcera Mileny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara, významná básnířka a prozaička generace undergroundu.
Citáty
O svobodě
Svoboda není nic jiného než šance být lepší.
O statečnosti
Být statečný znamená vědět, že existuje něco důležitějšího než strach.
Časté otázky k autorovi
Kdo byla Milena Jesenská?
Milena Jesenská byla významná česká novinářka, spisovatelka a překladatelka z němčiny. Proslula také svým blízkým vztahem s Franzem Kafkou a svou odbojovou činností proti nacismu, za kterou byla vězněna a zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück.
Jaký byl vztah Mileny Jesenské a Franze Kafky?
Jejich vztah začal profesionálně, když požádala o svolení přeložit jeho povídku. Vyvinulo se z toho intenzivní přátelství, které probíhalo téměř výhradně prostřednictvím dopisů. Ačkoliv se osobně setkali jen párkrát, jejich korespondence je jedním z nejhlubších svědectví o Kafkově životě a myšlení.
Proč byla Milena Jesenská uvězněna v koncentračním táboře?
Byla zatčena gestapem v listopadu 1939 kvůli své aktivní účasti v protinacistickém odboji. Pomáhala organizovat útěky ohrožených osob z Protektorátu a psala do ilegálních časopisů. Za tuto činnost byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück.