Milena Jesenská – životopis

 

Jméno: Milena Jesenská

Přidal(a): David Hampl

 

Tato spisovatelka, novinářka a překladatelka je mimo svou vlastní práci známá také tím, že byla přítelkyní Franze Kafky – v roce 1919 ji zaujalo dílo tohoto autora a napsala mu, zda ho smí přeložit. To byl začátek jejich přátelství. Získala také ocenění, jako je například Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy v roce 1996 a Spravedlivý mezi národy.

 

Život

Milena Jesenská se narodila 10. srpna 1896 v Praze a zemřela 17. května 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück v Německu. Jako příčina smrti se uvádí selhání ledvin. Jejím otcem byl Jan Jesenský – univerzitní profesor a stomatolog, matkou Milena (rozená Hejzlarová), dcera školního inspektora. Matka ale zemřela, když bylo Mileně sedmnáct let.

Nejprve studovala gymnázium Minerva, což bylo dívčí gymnázium, které se nacházelo poblíž kavárny „Cafe Arco“, kde se scházeli německo-židovští intelektuálové, jako například Max Brod či Franz Werfel.

Na svá studia navázala dalším studiem na Karlově univerzitě v Praze, kde začala studovat medicínu. Avšak nedokončila. Jejím prvním manželem se stal Ernst Polak, navzdory přání jejího otce. V roce 1918 spolu začali žít ve Vídni. Manžel nedokázal rodinu uživit, proto začala pracovat i Jesenská – vyučovala češtinu, překládala a působila taktéž jako novinářka (překládala z němčiny pro české noviny).

V roce 1919 navázala přátelství s Franzem Kafkou, které skončilo až v roce 1923 – Jesenská se s ním přátelila ale téměř výhradně prostřednictvím korespondence. Krátce po jeho smrti se rozešla se svým manželem a odstěhovala se do Drážďan, poté v roce 1925 do Prahy. Zde se vdala podruhé, tentokrát za českého architekta Jaromíra Krejcara, se kterým měla dceru Janu (dnes je známá jako spisovatelka Jana Krejcarová-Černá).

Vzhledem k bolestem, které jí způsoboval revmatismus, se stala závislou na morfiu, a to až do roku 1938.

Účastnila se protinacistického odboje, a proto byla již v listopadu 1939 zatčena za protinacistickou činnost a deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Zde se setkala s Margarete Buber-Neumannovou, která na rozdíl od Jesenské přežila a napsala o ní knihu.

 

Dílo

Cesta k jednoduchosti

Autorka napsala knihu esejů, kterou věnovala jiným ženám. Věnuje se ale nejen lásce a kráse, ale také radosti ze života, manželství i emancipaci.

Člověk dělá šaty

Jedná se o sbírku textů, které autorka publikovala v novinách, věnovaly se životnímu stylu.

Dopisy Mileny Jesenské

Tato kniha je sbírkou dopisů, které si autorka vyměňovala především s Franzem Kafkou. Bohužel v této knize jsou zveřejněné pouze dopisy, které psal Franz Kafka autorce – její dopisy jemu se nezachovaly. Avšak její dopisy Maxu Brodovi, ve kterých se o Kafkovi zmiňuje, se dochovaly a jsou součástí této knihy. Jedná se o poměrně věrohodný zdroj týkající se povahy tohoto autora, protože ostatní ženy v jeho okolí (zejména jeho milenky) nebyly intelektuálky, a proto informace od nich nemusí být průkazné. Osobně se autorka a Franz Kafka setkali pouze třikrát.

Křižovatky

V tomto souboru díla autorky si můžeme přečíst její nejznámější a mnohaletou práci.

Mileniny recepty

Autorka sestavila knihu receptů. Nejedná se ale o recepty, které by sama autorka vynalezla. Tyto recepty jí na její výzvu posílali ženy, čtenářky Národních listů, poté, co je k tomu autorka sama vyzvala.

Milena Jesenská zvenčí a zevnitř 

Toto dílo zpracovala Ludmila Hegnerová, která shromáždila texty Mileny Jesenské a vydala je po její smrti, v roce 1996.

Nad naše síly: Češi, Židé a Němci 1937-1939

Autorka se zde věnuje situaci, kterou prožívali občané českých zemích a různé národnosti v letech 1937 až 1939. Ze sudetských zemí přicházejí demokratičtí Němci, kteří se nemohou vrátit do svých domovů, jsou bez jídla, peněz i práce.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.