Franz Kafka – životopis

Franz Kafka (1883 – 1924) byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších autorů 20. století. Ve svém díle položil základy existencialismu a proslul texty plnými pocitů vyřazenosti, izolace a absurdity, které často končí tragicky a bezvýchodně. Jeho tvorba, z velké části vydaná až posmrtně, zásadně ovlivnila moderní světovou literaturu.

 

Život Franze Kafky

• Narodil se 3. července 1883 na Starém Městě pražském v tehdejším Rakousku-Uhersku do rodiny židovského velkoobchodníka Hermanna Kafky a Julie Kafkové.
• Byl nejstarším z šesti dětí; jeho matka pocházela z Poděbrad, kde se na jejím rodném domě od roku 2010 nachází Franzova busta.
• Nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici a poté pokračoval na Německém státním gymnáziu.
• V letech 1901 až 1906 studoval na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění.
• Během vysokoškolských studií poznal svého celoživotního přítele Maxe Broda a v roce 1906 úspěšně získal titul doktora práv.
• Pracoval jako úředník v několika pojišťovnách, kde dosáhl nesporného kariérního úspěchu, a své první texty publikoval v mnichovském časopise Hyperion a Brodově almanachu Arkadia.
• Byl přesvědčeným sionistou, odebíral pražský sionistický list Selbstwehr, učil se hebrejsky a snil o životě v Zemi izraelské.
• V osobním životě byl vegetarián, abstinent a nekuřák; ačkoliv byl zábavný a citlivý společník, považoval se za životního ztroskotance, k čemuž přispěl velmi napjatý vztah s jeho přísným otcem.
• Za svůj život žil se čtyřmi ženami, přičemž velký vliv na něj měla Milena Jesenská, první překladatelka jeho děl do češtiny. Kafka ovládal němčinu, češtinu i francouzštinu.
• V roce 1917 onemocněl tuberkulózou, kvůli které dostal tříměsíční volno a odjel na venkov za sestrou Ottlou. V roce 1922 definitivně opustil zaměstnání a přestěhoval se do Berlína za Dorou Diamantovou.
• Zemřel 3. června 1924 na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.

 

Literární styl a témata

• Ke svému dílu byl neobyčejně kritický a za svého života uvolnil k vydání jen nepatrnou část svých textů, a to většinou pod nátlakem.
• Hlavním tématem jeho tvorby je hledání smyslu lidské existence a místa jednotlivce ve světě.
• Typickými motivy jsou pocity vyřazenosti, izolovanosti, nepochopení a existenciální úzkosti.
• Hrdinové jeho příběhů se často stávají předmětem nepochopitelného útlaku, ponižování a byrokratické mašinérie.
• Temné a absurdní situace jsou v jeho dílech často v ostrém kontrastu s humorným a ironickým líčením.
• Závěry jeho děl bývají převážně tragické, bezvýchodné a nenabízejí hrdinům žádné rozhřešení.
• Jeho tvorba položila základy existencialismu, na který o několik dekád později navázali francouzští autoři jako Albert Camus či Jean-Paul Sartre.

 

Literární dílo

Díla vydaná za autorova života

• Rozjímání (1912) – sbírka krátkých próz a črt, jedno z prvních vydaných děl.
• Ortel (1913) – povídka reflektující komplikovaný vztah otce a syna.
• Proměna (1915) – slavná povídka o obchodním cestujícím, který se jednoho rána probudí proměněn v obří hmyz.
• Venkovský lékař (1919) – cyklus povídek s prvky absurdity a snové logiky.
• V kárném táboře (1919) – povídka o brutálním popravčím stroji a fanatickém důstojníkovi.
• Umělec v hladovění (1922) – cyklus povídek, který vyšel těsně před autorovou smrtí.

 
Díla vydaná posmrtně

• Proces (1925) – nedokončený román o bankovním prokuristovi Josefu K., který je z neznámých důvodů zatčen a souzen neviditelným soudem.
• Zámek (1926) – román o zeměměřiči K., který se marně snaží proniknout do byrokratického aparátu tajemného zámku.
• Nezvěstný (1927) – známý také jako Amerika, román o mladém Karlu Rossmannovi, který je rodinou poslán do Spojených států.
• Deníky z let 1909–1923 (1951) – osobní záznamy odhalující autorovo vnitřní prožívání a tvůrčí proces.
• Dopisy Mileně (1952) – soubor korespondence s českou překladatelkou Milenou Jesenskou.
• Dopisy Felici (1967) – rozsáhlá korespondence s jeho snoubenkou Felice Bauerovou.
• Dopisy Ottle a rodině (1974) – korespondence s jeho oblíbenou sestrou a dalšími členy rodiny.
• Dopis otci (1952) – obsáhlý, nikdy neodeslaný dopis, ve kterém Kafka analyzuje svůj traumatický vztah s otcem.

 

Směry a prvky Kafkových děl

• Existencialismus – pocity vyřazenosti, izolace, poníženosti a nepochopení.
• Nihilismus – smíření se se svým osudem, čekání, „nežití“ a nicnedělání.
• Expresionismus – silné líčení citů a pocitů, důraz na emocionalitu.
• Magický realismus – plynulé prolínání mezi objektivní realitou a sny.
• Absurdita – tragické konce a celková bezútěšnost lidského údělu.

 

Odkaz a následovníci

• Hledání smyslu lidské existence a existencialismus přivedly na podobnou cestu mnoho dalších spisovatelů.
• Mezi české následovníky či pokračovatele Franze Kafky jsou v různých etapách své tvůrčí činnosti řazeni například Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal, Karel Pecka, Jan Kameníček nebo Libuše Moníková.
• Odkazy na Kafkovy knihy a jeho specifický styl se objevují napříč celou světovou literaturou.

 

Související autoři

Pražská německy psaná literatura
 
Max Brod

• Byl Kafkův nejbližší přítel, životopisec a vydavatel jeho děl, který poslušen vyššího mravního příkazu nerespektoval Kafkovo přání spálit rukopisy.
• Napsal dílo Život plný bojů, kde popisuje osudy skupiny autorů, v níž byl vůdčí osobností.

 
Franz Werfel

• Představitel expresionismu, který žil a zemřel v Beverly Hills.
• Napsal životopisný román o G. Verdim, díla Sjezd abiturientů a Čtyřicet dnů.
• Věnoval se i křesťanské tematice, například v dramatu Zrcadlový člověk.

 
Egon Erwin Kisch

• Pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu, velmi známý pod přezdívkou Zuřivý reportér.
• Byl odpůrcem NSDAP a psal fejetony, reportáže i dramata.
• Mezi jeho nejznámější díla patří Pražský pitaval, Americký ráj a Golem.

 
Gustav Meyrink

• Měl velmi rád staré židovské pověsti z Prahy a překládal díla Charlese Dickense.
• Jeho nejznámějším dílem je román Golem, který zpracovává téma postupně mizejícího židovského města a prolínání současné a rudolfinské Prahy.
• Psal také úspěšné fejetony.

 

Citáty

O literatuře a čtení

Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.

 

O životě a kráse

Kdo si zachová schopnost vidět krásu, nikdy nezestárne.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo vydal díla Franze Kafky po jeho smrti?
Většinu jeho děl vydal posmrtně jeho nejbližší přítel Max Brod, který nerespektoval Kafkovo přání, aby byly jeho rukopisy bez milosti spáleny.
 
Jakými jazyky Franz Kafka mluvil?
Franz Kafka ovládal němčinu, češtinu a francouzštinu. Navíc se učil hebrejsky, protože byl přesvědčeným sionistou.
 
Na jakou nemoc Franz Kafka zemřel?
Zemřel 3. června 1924 na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.