Kniha: Mistr a Markétka
Autor: Michail Bulgakov
Přidal(a): Magdalllenka
Autor: Michail A. Bulgakov (1940)
(1891-1940)
– vynikající ruský prozaik, představitel světové prózy, magického realismu, (pomezí reality a skutečnosti), neemigroval, ale v tzv. vnitřním exilu (izoloval se od dění)¨
Kyjev, syn profesora teologie
– polní doktor, novinář. I přes jeho oblíbenost u stalinského režimu ve 20. letech Bulgakov nesměl emigrovat ani navštívit své bratry na západě.
– ♥Taťánou Lappovou
– Lékařskou fakultu Kyjevské university a přestěhoval se do Moskvy.
– rozvedl a oženil se s ♥Ljubou Bělozerskou.
– 1932 se oženil potřetí. Poslední desetiletí svého života pracoval na románu Mistr a Markétka, psal divadelní hry, kritiky, povídky a několik překladů a divadelních přepisů. Většina jeho prací však skončila v šuplíku na několik dalších desetiletí. V roce 1938 napsal dopis Stalinovi, kde požaduje povolení k emigraci, ale nikdy nedostal odpověď.
– Zemřel roku 1940 na vrozené onemocnění ledvin a byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.
Dílo:
Bilá garda
Divadelní román – o Moliérovi
Žánr:
román – složitý děj, dlouhé časové období, postavy se vyvíjejí, mnoho postav
Hl.postavy:
Mistr – profesor historie, autor románu o Pilátu Pontském, kritikou umlčený
Markétka – Mistrova milá
Woland – ďábel
Wolandovi pomocníci – Kravinkám, Fagot – asistent; kocour, Azazello, Hela
Berlioz – redaktor, předseda novin
Stravinský – psychiatr
Rimský – ředitel Varieté
Varenucha
Bezprizorný– básník
KOMPOZICE, JAZYK, MOTIV, MYŠLENKY
Kompozice řetězová, děj je prokládán úryvky Mistrova románu. Na začátku knihy je uveden citát z Goetheho Fausta.
Jazyk čistý, spisovný, přesto však hravý, vynalézavý.Mnohé popisné pasáže (zajímavé, barvité), dialogy postav jsou spíše doplňujícím prvkem.
– Bulgakov se v jedné rovině románu podobně jako v dalších svých dílech věnuje tematice marného boje umělce s byrokratickou mašinérií státu a vládnoucích vrstev. Reaguje tak na dobovou situaci zesměšněním jejích neduhů (pokrytectví, zbabělost, samolibost, hloupost různých činitelů a orgánů). Román o Pilátovi Pontském a příběh Mistra a Markétky jsou hlubokým podobenstvím o historické odpovědnosti, o nezměrnosti lásky.
– V díle se odehrávají dva konflikty. Prvním je Mistrův román – zda bude uznán nebo ne. Druhým je kouzelník Woland – reálno / nadpřirozenost.
Sny zde velmi často prolínají se skutečností, a to tím, že Woland vsugerovává lidem to, co mají ukryto ve svém myšlení.
– Bulgakovo vrcholné dílo, rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčenímdusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát roku 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.
– dílo magického realismu, ( reálné místo a prostředí, vystupují nadpřirozené postay, autor využívá mýty, legendy, báje, není poznat hranice mezi snem a skutečností ).
– Jazyk – Vypravěčské formy se střídají podle toho, z jaké perspektivy je situace nahlížena, objevují se různé variace er- i ich-formy, místy se na čtenáře obrací i vypravěč.
-Námět-Román o ďáblovi, který nekonal dobro ani zlo, jen si s potěšením utahoval z lidí.
-první názvy: Černý mág, Inženýrovo kopyto, Žonglér s kopytem, Veliarův syn
-chtěl rukopis spálit (tento motiv i v knize)
– podtitul: Fantastický román
– vliv Goetheho Fausta, Gogola, Dostojevského
– Mnoho postav má symbolická jména – některá vychází z významu příslušných jmen v ruštině (Lichodějov, Bezprizorný, Korovjev), jiná mají dávný mytologický původ (Azazelius). Mnoho vedlejších postav je také pojmenováno podle hudebních skladatelů.
Inspirace:
dramatizováno, zfilmováno, TV seriál – režie: Vladimír Bortko, Rusko (2005)
Děj:
Začíná setkáním Berlioze a Bezprizorného s cizincem Wolandem. Ten předpoví Berliozovi krutou smrt, která se pak opravdu vyplní. V této chvíli začíná spletitý příběh. Cizinec je ve skutečnosti ďábel a na jeho řádění v Moskvě doplatí celá řada lidí. Napáchá spoustu zla. Dějem prochází spousta postav, postupně se jejich účinkování v příběhu mění a přelévá – od postavy básníka Bezprizorného, k ďáblu a jeho společníkům, později k Mistrovi a Markétce. Do děje je také vložen příběh o Pilátu Pontském.
Dějové linie:
Hlavní dějovou linií je milostný příběh Mistra a Markétky, o kterém je nepatrná zmínka na začátku, ale až na konci se začíná rozehrávat. Další dějovou linií je příběh kouzelníka Wolanda se svojí družinou ( Korovjev, Azazelo, kocour Kňour ), který odhaluje v lidech jejich skryté vlastnosti tím, že splňuje návštěvníkům svých fantastických představeních jejich tajné sny o blahobytu. Je tzv. katalyzátorem, urychluje děj. Poslední dějová linie se snaží postihnout evangelický konflikt pravdy a práva v dialogu římského místodržícího Judeje Piláta Pontského s Ješuou-Ježíšem, jehož má Pilát proti svému přesvědčení vydat na smrt zaujatému starozákonnímu soudu. Pilát je ješitný, špatně se rozhoduje, myslí jen na sebe a své pohodlí.
Názor:
Kniha je jednoznačně nadprůměrná a nádherná. Autor fantasticky zkomponoval celé dílo. Nadchlo mě prolínání jednotlivých dějových rovin, mistrné zachycení povah postav, filosofické úvahy, promyšlenost celého textu, nenápadné souvislosti. Děj byl sice poměrně komplikovaný, ale to tato kniha prostě vyžaduje a díky tomu je tak zajímavá. Bulgakov si s dílem opravdu vyhrál. Příběh má spád a udržuje čtenáře stále v napětí. Nenacházím zde žádný výraznější nedostatek, četba je rozhodně obohacující a s chutí si přečtu knihu ještě jednou.
