Mistr a Markétka – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Mistr a Markétka

Autor: Michail Bulgakov

Přidal(a): sisiu

 

 

 

 

 

Doba

  1. Zařazení do kontextu doby

–          první poloviny 20.stzoletí

–          totalitní režimy=) cenzura ( první vydání knihy muselo být spáleno)

–          Od poč. 20.st., zejména pak pod vlivem 1.sv. války, říjnové revoluce v Rusku a následného rozvoje levicového hnutí, vznikají moderní umělecké směry (např. futurismus, expresionismus, kubismus, dadaismus, funkcionalismus, konstruktivismus a jiné).

 

  1. Rysy směru

–          Konec realismu, dynamismus, začátek literární moderny

–          Realistické zobrazení dusné nekřesťanské atmosféry stalinovské Moskvy

–          Magický realismus: reálné prostředí detailně popsáno

–          Znaky lit. 20 století: skepse, absurdita, neexistuje tabu, rezignace, rychlá reakce na okolní podněty

–          Dynamismus: dynamismus, názor v pojetí přírody, zdůrazňující existenci a pohyb hmoty, závislý na nehmotné síle; sledování změn v organismu s určitou charakteristikou a významem

–          Literární moderna: od kritičnosti ke vzpouře a buřičství

vypjatý individualismus, pocity osamělosti, stesku, hledání krásy a lásky ve vysněném světě       vlastního nitra, mystika, spiritualismus

hudebnost, rozvernost, hravost

dekadence ( úpadkovost ): ztráta sdělnosti, hra s formou = formalismus, úsilí o „čisté“ umění =       lartpourlartismus (umělecký směr pokládající samo umění za cíl tvorby, umění pro umění)

 

Autor – Michal Afanasjevič Bulgakov

  1. Zařazení do autorovy bibliografie

–                     Sovětský prozaik a dramatik

–                     Silně postihnut totalitní cenzurou – jeho hry se nehrály, próza se nepublikovala, stal se nežádoucím autorem – napsal samotnému Stalinovi – určitá díla akceptována

–                     Vrchol ruské literatury – Bíla Garda a Útěk = popisuje dobu občanské války

Divadelní román, Mistr a Markétka= ukazuje jeho vztah k divadlu

–          Jeho první vydání Mistra a Markétky musel v důsledku cenzury spálit=) motiv jenž se objevuje i v samotném díle

 

  1. Rysy autorovy tvorby

–          nepodporoval stalinistický režim

–          subjektivní poznámky čtenáři

 

Dílo

–          název: odvozen od hlavních postav

–          literární druh: epika

–          literární žánr: groteskní román (groteska je útvar založen na humoru, jenž je důležitější než ostatní parametry díla)

–          tématika:

  • celková téma: kritika společnosti v totalitním Rusku, vyjádření odporu v totalitním

režimu, boj umělce s byrokracií

  • hlavní téma: milostní příběh Mistra a Markétky, jenž je na začátku nastíněn,

ale rozehrává se až ke konci knihy

  • vedlejší téma: příběh kouzelníka Wolanda se svojí družinou (pro Korovjev, Azazeo a kocour Kňour) Román o Ďáblovi, který nekonal dobro ani zlo, jen si s potěšením utahoval z lidí
  • vedlejší téma: Evangelický konflikt pravdy a práva dialogu římského místodržícího Judaje Piláta Pontského s Ješuou-Ježíšem, jehož má vydat na smrt zaujatému starozákonnímu soudu. Pilát je ješitný, špatně se rozhoduje, myslí jen na sebe své pohodlí.

–          Srovnání:  inspiračním zdrojem pro tento román byl Goetheho Faust jenž je shrnutí starého sporu ,,rozumu a citu“ o lidskou duši, kterou je člověk rozhodnut obětovat za cenu nejvyššího poznání, rozdílem v těchto dvou děl je že ve Faustovi to končí špatně zatímco v ,,novodobém faustovi“  je konec šťastný

–          Postavy:  jsou černobílé až na ďábla, který vlastně nakonec Mistrovi a Markétce pomůže

 

Mistr – jinak bezejmenný umělec, pronásledovaný kritiky i režimem
Markétka – milenka Mistrova; vědma; zosobnění hrdé a vášnivé ženy
Woland – ďábel
Fagot – představuje se jako sbormistr nebo překladatel; tichý intrikán; v původní podobě je rytíř; kostkovaný oblek, žokejská čepice, nasazovací brejličky
Kňour – obří kocour; velmi zlý, provádí ty nejbrutálnější činy; má zálibu ve střelných zbraních; v původní podobě je mladíček
Azazello – nízký zrzek se širokými rameny v buřince s vykukujícím špičákem; v původní podobě bez tesáku, je biblický pouštní démon; zosobnění hrubé síly
Hella – nahá zrzka s fluoreskujícíma očima; rychlá a všeho schopná; upírka, polibkem proměňuje ostatní
Berlioz – předseda MASOLITu = masové společenství literátů; důležitá literární osobnost
Bezprizorný – básník; bezprizorný je jeho pseudonym
Poncius Pilát – Jeshua Ha-Nocri; postava Ježíše, ale s jinou než běžnou charakteristikou; obyčejný empatický muž následován náboženskými fanatiky, kteří ho špatně pochopili

 

 

Prostředí:  reálné – Rusko ve třicátých letech 20.století – Moskva

Při vyprávění příběhu o Pilátu pontském se vyskytujeme v jeho době

Neskutečné- na Wollandově plese

Přístup autora: autor vystupuje do děje a usměrňuje čtenářovy pocity – př. To nemůžeme soudi my u toho

nebyli…a teď by čtenář očekával…,

příběh o Pilátu Ponstkém je autorem hodně osobitě pojatý

Ďábel v této knize nepředstavuje ztělesnění zla, ale je schopen také chovat se lidsky

Kompozice: vnitřní – dvě knihy, 32 kapitol s názvy + epilog

vnější – řetězová

 

Jazyk: spisovný, použití cizích slov i vulgarismů, jazyk i vyprávěcí styl je podřízen tomu,

který příběh zrovna autor čtenáři předkládá, satirická nadsázka, použití humoru, citace

 

Vyprávěč: sám autor je vypravěč, využití mýtů, legend, er-forma i ich-forma

 

Slohový postup: vyprávěcí, charakterizační, úvahový (umělecký)





Další podobné materiály na webu: