Kniha: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Autor: Arnošt Lustig
Přidal(a): Martin
OSNOVA:
1. Obecné informace
a) Arnošt Lustig
b) Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
c) první vydání v roce 1964, Roku 1965 byl natočen československý televizní film Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, režie: Antonín Moskalyk,
Arnošt Lustig v knize reaguje na skutečnou událost z druhé světové války, kdy pod záminkou svobody vymáhá německá říše finanční obnosy od židovských zbohatlíků.
d) Český prozaik, publicista, scénárista a autor rozhlasových her. Zařadil se k autorům tzv. druhé vlny válečné prózy. Narodil se v rodině židovského maloobchodníka. Dětství prožil v Praze, a z rasových důvodů byl vyloučen ze střední školy. Učil se krejčím. Přežil koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. V roce 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti. Po válce studoval žurnalistiku. V roce 1968 odešel do Jugoslávie, poté se usadil v USA, kde přednášel film a literaturu. Jeho tvorba má autobiografické ryysy, je ovlivněna jeho zkušenostmi z války. Hlavními hrdiny tvorby jsou především Židé – děti, dospívající, starci, velmi často ženy.
Další díla:
Noc naděje
Démanty nocí
Ulice ztracených bratří
Dita Saxová – novela
Hořká vůně mandlí – povídky
Miláček – román
Krásné zelené oči – román
2. Zařazení díla
a) Literární druh: – epika
b) Literární žánr: – novela
c) Umělecký směr: – druhá vlna válečné prózy (50. a 60.léta)
d) Funkce lit. díla: – informativní
Z knížky jsem se dověděla jaký byl život ve zvláštním táboře. Názor je takový, že lidé co si prošli tábory mají něco za sebou. A v knížce je značně vidět manipulování s lidmi.
3. Literární rozbor díla
a) Plán jazykový
- Použita je spisovná čeština, výskyt hanlivých výrazů, které používá většinou Emerich Vogeltanz
- Použito je přísloví (Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.)
Dále hodně použita přímá řeč.
b) Plán tématický
- Téma – Špatné zacházení s židy, a manipulování s nimi.
- Postavy:
Kateřina Horovitzová – židovka, 19-letá tanečnice, je tichá a statečná, na cestě je donucena si vzít Hermana Cohena, aby mohla být propuštěna, věří že je vše dobré a že vše vyjde, nakonec však zjistí, že byla vše lež, měla 6 sester (Soňa, Ludmila, Irena, Eva, Věra, Lea)
Herman Cohen – je mluvčím obchodníků, vykoupí Kateřinu Horovitzovou aby ji osvobodil, je rozumný ale musí poslouchat rozkazy Němců, kterým se pak zcela oddal
Bedřich Brenske – velitel, cílevědomý, krutý, dokáže manipulovat s lidmi, chce od židů vymámit peníze a pak je poslat do plynu, naslibuje jim, že můžou osvobodit i rodinu přitom jim lže, chce jen peníze
rabín Dajem z Lodže – zpívá mrtvým ženským vlasům, stále se modlí pro Kateřinu Horovitzovou, má ji rád a chtěl by ji pomoc, při obřadu ji naznačuje, že její rodina je mrtvá, tím že zpívá o mrtvých
krejčí – dělá oblečení pro Hermana Cohena a Kateřinu Horovitzovou, snaží se ji pomoc a nechá ji napsat vzkaz pro rodinu na dno kufru, za to je však za trest přiřazen do komanda Bedřichem Brenskem
Rappaport-Lieben – z Chicaga, majitel akcií tamějších jatek, vlastnil velký kabaretní dům Gondola, už dopředu věděl, že to co jim napovídal Brenske, je lež, na všechno se ozval a měl připomínky a doplatil na to, byl zastřelen
- Prostředí: ve vlaku, v koncentračním táboře,
- Děj:
Jednoho dne bylo zajato Němci 20 židovských obchodníků, kteří emigrovali před válkou do Ameriky, a byly převezeny do zajateckého tábora. Tam se jich ujímá velitel Bedřich Brenske, který však dostává za úkol z nich dostat co nejvíce peněz, které mají uložené na kontech a slibuje jim za to deportaci do USA. Když přijel nový transport, Kateřina Horovitzová z něj vystupovala unavená a vyplašená. A svému otci říkala, že nechce umřít. To slyšel Herman Cohen a přišlo mu to tak zvláštní, že ji chtěl hned vykoupit z transportu a že za ni bude platit. Brenske s tím souhlasí, aby se ke skupině 20 obchodníků připojila ale pod podmínkou za sto tisíc franků. Kateřina byla mladá tanečnice, vypadala ještě jako dítě a Cohenovi se líbila. Už od 12 let tančila místo učení a bývala za to bita. Ona šla jinou cestou než její rodina, která byla zplynována hned poté co si Brenske odvedl Kateřinu z rampy. Coheno vi se tak líbila, že pro ni nechal ušít šaty a kabát aby byla dobře vybavena na deportaci. Chtěla po Cohenovi, aby také vykoupil její rodinu, ale neměla odvahu mu to zatím říci a ani nevěděla, že už je její rodina dávno mrtvá. Krejčí ji přinesl nějaké šaty a ušil kabát. I on ví, že je její rodina mrtvá a je mu Kateřiny líto, proto ho poprosí, aby rodině předal vzkaz, který napíše na dno kufru. Poté se vydávají na dlouhou cestu vlakem do Hamburku. Během cesty je každá pečlivě střežen dvěma strážníky u dveří do kupé a Brenske se z každého obchodníka snaží vymámit peníze. Kateřina je cestou však donucena si vzít Hermana Cohena, aby byla zapsána do jeho pasu, protože svůj pas nemá. Proto se musí vrátit zpět do tábora. Oddává je rabín Dajem, který zpívá smuteční píseň, kterou naznačuje Kateřině, že její rodina je mrtvá. Trasa transportu se mění, nejedou přes Německo, ale přes Švýcarsko, kde měli obchodníci svá konta. Na hranicích se Švýcarskem jim Brenske řekl, aby se všichni svlékli a šli do očistné místnosti, aby se zbavili nečistot. Tam, do té doby naprosto nevinná a naivní Kateřina pozná, že je konec, že již nemají žádnou šanci,a když má nahá tančit před německým vojákem, vytrhne mu zbraň a dva vojáky zastřelí. Poté je zavřena s obchodníky do sprchy, kde čekají že poteče voda. Přitom však zjišťují, že neteče voda, ale je cítit plyn. Pomalu všichni umírají, v tom se otevřou dveře a v čele s Brenskym je spousta dalších vojáků, kteří Kateřinu střelí kulometem přímo do srdce. Brensky ji pak nenechá spálit jako ostatní obchodníky, ale nechá si její tělo a nechá ho vystavit v sušárně. Kde ji rabín Dajám zpívá a hladí. Poté jsou její krásné černé vlasy použity na matrace. A rabín se jen díval jak hoří její tělo.
c) Plán kompoziční
- Vypravěč – er forma
- Kompozice – chronologická
- Členění textu – 3 kapitoly
