Téma: Můj rodný kraj (Vysočina)
Slohový útvar: Líčení
Přidal(a): Michaela
Můj rodný kraj, kraj, který plno říček a kopců má, jež skrze ně promlouvá k nám. Své dětství prožila jsem zde a vždy mi byl útěchou, mým domovem. Ranní probuzení skrze ptačí zpívání je zaručeno, ale kdyby ani to tě nepřimělo, je tu ještě sousedův kohout, který ti jasně najevo dá, že spánek už je pouhá představa tvá. Náš kraj je plný překvapení a krásných míst, ze kterých se až člověku tají dech, a vždy je velmi překvapen. Ale kdyby se ti snad zdálo, že je to až trochu divočina, tak se ničeho nemusíš bát, protože to je ta naše milovaná Vysočina.
Našemu kraji sluší snad všechny roční doby, hlavně ta, když si na sebe vezme podobu zimní královny. Všude je sníh, který se na slunci třpytí jako nejdražší brilianty světa, a taky to když rybníky zamrznou a vytvoří se na nich ta pravdivá a čistá zrcadla. Po zimě však nastupuje jaro a příroda se začne probouzet tak, že nám z toho přechází zrak. Sluníčko nás svými paprsky začne hladit po tváři a všichni tvorové se rozzáří. V létě je nám zde všem blaze a rybníky nás zchladí opět zase. Stromy jsou tak hodné, že v teplých dnech nám stíny vytvoří a vždy nad námi ochrannou ruku drží. Na podzim se roztančí a změní svoje šaty, a potom už jen čekají na to, jak zimní královna si žezlo převezme zas a oni budou moci ve spánek ulehnout včas.
Toto vše je náš milovaný kraj. Kraj, který domov zvířatům i lidem dává a vždy jim láskyplně na cestu mává.
Hodnocení slohovky ze školy: 1 = výborně
