Jméno práce: Můj rodný kraj
Slohový útvar: Líčení (umělecký popis)
Přidal(a): Miroslav Jurka
Můj rodný kraj
Kraj, který málo kopců má a kde se lidem vskutku skvěle žije. Ten, kde jsem své dětství prožil a kde čas pomalu plyne. To je můj domov, místo, kde jsem šťasten a kde nejspíš jednou mé dny skončí. Tam, kde léto krásné a plné radosti bývá, tam kde krátká a mírná je zima. Ano to je to místo kde se pivo dobře pije a kde se soused pod okapem myje. To vše je Haná.
Již při příjezdu na Hanou můžeme spatřit dlouhé nekonečné rovinky a také rozdíl oproti jiným krajům. Rovinu střídá malinký kopeček, za nímž další rovina a sem tam nějaký menší lesík. Kamenité polní cesty nás zavedou k úzkým potůčkům a říčkám, jež nabízí život rybám a nejrůznějším vodním živočichům a hmyzu. Pole se smějí širokými škálami barev, jejichž vůně také vábí mnoho příslušníků živočišné říše. Tamhle motýl a tady zase nádherný barevný brouk, je tu toho tolik k vidění.
Jara jsou tu teplá a rozkvetlé stromy a keře vytváří bohatou pestrobarevnou podívanou. Často zde potkáme kapličku postavenou ve jménu boha, k odpočinku po vydatné procházce můžeme využít prosté posezení ze špalků. Pole a louky voní a zpříjemňují život místním, ale i těm, kteří se přišli pokochat krásou zdejší přírody.
Téměř každá víska má svůj kostel, jenž skrývá úžasné malby a zdobené obrazy. Zpravidla tu bývají překrásné vyobrazení patronů české země a duchovních, zdobené blyštivými pozlacenými mozaikami a rámečky, které zaujmou oko každého diváka. Staré lavice, praskající a vetché sice zažily lepší časy, ale jednoznačně patří ke kouzlu těchto staveb. Okolí kostelů slouží jako místo věčného odpočinku pro ty, které již semlely písky času, a my na ně chodíme s radostí vzpomínat. Některé z vesnic a městeček se mohou chlubit i menšími tůněmi či rybníčky, jež také bývají útočištěm stovek nádherných a zajímavých živočichů od vážek a brouků až po ryby a ptactvo.
To vše je Haná. Ten kraj, který mě nikdy neomrzí, a láska k němu nevymizí. To jeto místo, kam se vždy rád vrátím a které mi bude vždy domovem. Tam jsem se stal tím člověkem, kterým jsem dnes. Možná, že se jednou vzdálím, no láska k mému domovu mě bude vždy volat zpět. Tam, na mou Hanou.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
