Kniha: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Autor: Jaroslav Hašek
Přidal(a): Ivet
JAROSLAV HAŠEK
- Jaroslav Hašek se narodil v Praze, kde dokončil i své středoškolské vzdělání na obchodní akademii. Nejprve pracoval jako bankovní úředník a teprve postupně se začal věnovat literární činnosti. Jaroslav Hašek byl příznivcem anarchismu, hodně cestoval a za války byl na frontě v Rusku. Ještě před válkou založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona.
- Hašek nebyl pouze českým prozaikem, ale rovněž satirikem a humoristou. Kromě své nejznámější knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války napsal rovněž Dobrý voják Švejk před válkou, Dobrý voják Švejk v zajetí, Utrpení pana Tenkráta, Průvodčí cizinců, Můj obchod se psy nebo básnickou sbírku Májové výkřiky.
Rozbor díla: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- Osudy dobrého vojáka Švejka se odehrávají v Praze po sarajevském atentátu a poté i na frontě první světové války. Román je rozdělen na čtyři části. Děj románu začíná tím, že paní Müllerová oznámí Švejkovi, že Ferdinand je mrtev. Švejk svůj názor na zabití Ferdinanda poté sděluje v hostinci U kalicha, načež je zatčen a uvězněn. Ve vězeňské nemocnici je Švejk označen úředně za blba a absolvuje celou řadu lékařských vyšetření až se nakonec dostane až do blázince.
- Svým chováním se Švejkovi vždy podaří vyhnout všem problémům a nástrahám, jež mu život klade do cesty. Neustále zesměšňuje Rakousko-Uhersko, především pak jeho úředníky a policii. Pro Haškův román jsou typické dnes již všeobecně známé postavy, které sice jakoby stojí nad hloupým Švejkem, nicméně ve skutečnosti je Švejk inteligentnější než ony postavy.
K nejznámějším postavám, s nimiž se Švejk setkává, patří:
- poručík Dub – zlý a směšný, bývalý gymnazijní profesor, ztělesňuje zlo, podlost, povyšování a lidskou malost;
- kadet Biegler – cílevědomý a ctižádostivý, někdy snad až chorobně ctižádostivý;
- hejtman Ságner – reprezentuje tupost, bezmeznou ctižádostivost a hloupost;
- nadporučík Lukáš – prospěchářský a pokrytecký, umí se přetvařovat i být dobrosrdečný, sleduje však především své vlastní zájmy a svůj vlastní prospěch, je však inteligentnější než ostatní postavy;
- polní kurát Otto Katz – věčně opilý, snaží se vyhnout vojenské službě, pokrytecký.
Švejk, který bývá často označován jako představitel typického Čecha, se vyznačuje určitou dvojakostí, kdy na jedné straně stojí jeho genialita a na straně druhé jeho hrané idiotství. Hašek prostřednictvím Švejka poukázal na absurdity Rakousko-Uherska a na některé až absurdní státní zájmy.
Švejk není jen prostoduchým dobrákem, ale rovněž destruktivním typem, který vytváří zmatek, rozkládá zevnitř vojsko, působí na jiné dezorientačně. Zároveň je ovšem Švejk i internacionálním typem, který prohraje válku tomu, kdo ho do ní pošle.
Hlavní myšlenkou románu Osudy dobrého vojáka Švejka je poukázání na nesmyslnost a krutost války a na surovosti, se kterými se vojáci na frontě setkávají. Hašek prostřednictvím Švejka dobře ilustroval určitou prohnilost rakousko-uherské monarchie a rakouský militarismus.
Co se týče uměleckých a kompozičních prostředků, pak je forma románu spíše nedějová, kdy román obsahuje volně přiřazované dějové epizody. Do popředí klade Hašek Švejkovy nejrůznější rozhovory a také Švejkovo vyprávění o zážitcích. Hašek si ve Švejkovi hraje se slovy, kdy kromě obecné češtiny využívá vojenského slangu, zkomolených německých slovíček a vulgarismů. Často cituje různé vojenské předpisy a rozkazy nebo také novinové články. Švejk užívá hrubého humoru, který má být v jeho podání obranou i ochranou.
Děj:
Dílo začíná, atentátem na František Ferdinanda D‘este v Sarajevu. Švejk se o tom dozví a v hospodě nahlas říká své politické názory. Bohužel je tam tajný agent a zavře Švejka za velezradu. Z vězení ho pustí kvůli jeho hloupým odpovědím, šoupnou ho do blázince. Tam se mu docela líbí, starají se o něj. Nakonec ho z blázince vyhodí. Když začne válka Švejk jde narukovat, ale protože má revma tak jede na vozíčku, tam ho prohlásí za simulanta. Odvedou ho do léčebny, kde jeho léčba spočívá v dietě, polykání aspirinu a klystýru. Při mší polního kurátora se rozbrečí a ten si ho vezme do svých služeb. Je to opilec a gambler, jednou prohraje Švejka v kartách. Švejk se tak stane sluhou nadporučíka Lukáška, který si ho nakonec oblíbí.
Kompozice:
- Dílo se zakládá ze 4. dílů, přičemž čtvrtý je nedokončený.
- V knize se prolíná vyprávění se Švejkovými rozhovory
- Děj se nezávazně rozvíjí
