Kniha: Otec Goriot
Autor: Honoré de Balzac
Přidal(a): Pavlína
Honoré de Balzac
20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž
francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu
Bývá považován za zakladatele kriticko-realistického románu
Život
Balzac pocházel z bohaté rodiny: byl nejstarším synem právníka.
Byl poslán do klášterní školy a nakonec se mu podařilo v Paříži vystudovat práva.
Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem.
Nejprve psal černé dobrodružné romány (pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin), které později zavrhl.
Celý život se snažil dostat se do vyšší (aristokratické) společnosti, z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány na pokračování). Na sklonku života trpěl vážnými zdravotními komplikacemi.
Když na tom byl finančně dobře, nakoupil akcie, ale zkrachoval. Byl poté nucen psát velmi intenzivně, aby zaplatil své dluhy. Psal vlastně pro výdělek (což v jeho době nebylo obvyklé) a výhradně v noci.
Byl velmi pracovitý; kromě psaní románů působil takřka po celý život i jako novinář a kritik.
Roku 1833 se dopisováním seznámil s Ewelinou Hańskou, dcerou rusko-polského šlechtice, se kterou se těsně před svou smrtí oženil.
Díla
Ve svých dílech projevil smysl pro detail, měl znalost prostředí i postav, které popisuje. Snažil se popsat všechny typy šlechticů a jejich životní situace. Vždy stál na jejich straně. Ve všech jeho románech jde o vystihnutí převládajících morálních vlastností.
Jeho nejznámější dílo je:
- Lidská komedie – Tento cyklus, zobrazuje francouzskou společnost na počátku 19. století, obsahuje 97 románů a povídek.
- Jádrem celého cyklu je volná trilogie románů Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán.
Otec Goriot
Literární druh: epika
Literární žánr: román
Kompozice:
- Kniha je součástí cyklu Lidská komedie. Má 222 stránek, které nejsou nijak rozděleny, žádné kapitoly, nic.
Jazyk:
V českém překladu se používá převážně spisovnou češtinu, občas se vyskytne hovorová. Velmi časté jsou přechodníky. Často se také vyskytují speciální termíny například večeřívat nebo andulek, což je žaludek.
Výjimkou nejsou dlouhá souvětí: Cituji: Galeje se svými manýrami a svou mluvou, se svými náhlými přechody z žertu k hrůze, se svou důvěrností, se svou nízkostí náhle vyrukovaly v řeči tohoto muže, který už nebyl pouze mužem, avšak typem celé jedné degenerované vrstvy, typem pronároda zároveň divokého i myslícího , surového i poddajného. Konec citace.
Též se hodně vyskytují knižní výrazy. Například darebačka, dobračka, jaramary nebo moldánky.
Text postav vyšší vrstvy je plný metafor a dvojsmyslů.
Děj:
Děj se odehrává v 1. pol. 19. století v Paříží ve starém, špinavém penzionátu paní Vauquerové. V něm bydlí Otec Goriot, starý výrobce nudlí, který nadevše miluje své dvě dcery Anastázii a Delfínu. Spolu s ním bydlí Evžen de Rastignac, mladý naivní student práv. V penzionátu samozřejmě bydlí více lidí, ale nejsou to hlavní postavy. Kolem těchto čtyř postav se točí celý děj.
Otec Goriot bydlí v jednom z nejhorších bytů v penzionátu. Většina lidí si z Goriota dělá srandu a dobírají si ho. On je zaslepen láskou ke svým dcerám, které ho chodí navštěvovat, ale pouze pro peníze, které z něho vždy dostanou. Jsou totiž vyšší společnosti a Otce navštěvují pouze za účelem zisku.
Evžen de Rastignac je student, který se snaží dostat do vyšší pařížské společnosti. V tom mu pomáhá jeho sestřenice, která je velmi uznávanou ženou ve společnosti. Seznámí ho s Delfínou, Goriotovou dcerou.
Goriot je nadšený, že jeho milovaná Delfínka má tak úžasného studenta práv a za své poslední peníze, které má jim pronajme byt, aby mohli být spolu.
Pak přijde za Goriotem jeho druhá dcera, Anastázie, která potřebuje peníze na splacení dluhu pro svého milence. V této chvíli to začíná jít s Goriotem z kopce, jelikož už nemá žádné peníze a tento pocit nikdy nezažil. Dlužnou částku ji nakonec uhradí Evžen.
Blíží se ples, který pořádá Evženova sestřenice a pro celou pařížskou smetánku je to obrovská sláva. Bohužel se Goriotovi přitíží natolik, že Bianchon, Evženův přítel a student medicíny mu předpovídá maximálně dva dny na přežití.
Evžen se tedy snaží přemluvit svou milou Delfínu, aby svého otce šla navštívit. Jenže ta vidí pouze ples a nechce o ničem jiném slyšet.
Po plese se Evžen vrátí ke Goriotovi, který už jen hledá své dvě dcery, které samozřejmě nepřichází. Evžen se pro ně tedy vydá, zatímco Bianchon se stará o Goriota. Anastázie přijít nemůže, ale Delfína nakonec řekla, že přijde.
Evžen se opět vrátí ke Goriotovi, který už jen mluví o tom, jak ho jeho dcery nemilovaly, jak ho měly jen pro peníze a dokud je měl tak ho měly rády. V této fázi upadne do bezvědomí.
Delfína přijde pozdě a proklíná se, že nepřišla dříve.
Ani jedna z dcer nechce zaplatit svému Otci pohřeb, a tak ho zaplatí Evžen s Bianchonem.
Úryvek:
- Jak si dělají z Goriota srandu – 194-195
Charakteristika hlavních postav:
- Otec Goriot – bývalý výrobce nudlí, stařec, který nadevše miluje svoje dcery Delfínu a Anastázii, dobrosrdečný, naivní, moudrý, poctivý
- Evžen de Rastignac: student práv, cílevědomý, svědomitý, chudý, ctižádostivý
- Bianchon – student medicíny, vždy nápomocný, nejlepší přítel Evžena, pomáhá mu starat se o otce Goriota
- Anastázie de Restaud – dcera Goriota, toužila po společenském postavení, využívá otce pouze pro peníze
- Delfína de Nucingen – dcera Goriota, vždy zastíněná úspěchem své sestry Anastázie; miluje Evžena; má lepší charakter a vztah k otci než její sestra, ovšem také otce často využívá ve svůj prospěch
Hlavní myšlenka:
- Balzac chtěl poukázat na špinavé praktiky pařížského lidu té doby. Na přetvářku, naivitu, a chtíč po penězích.
Vlastní názor:
- Kniha mne bohužel neoslovila. Vadil mi ten jeden dlouhý text bez žádných kapitol. Není to můj žánr. Téma, námět pro mě nevyhovující. Pro někoho možná zajímavá, pro mne ne.
ZDROJE:
- W., HONORÉ DE BALZAC – EVŽENIE GRANDETOVÁ / OTEC GORIOT
