Ezechiel (cca 622 př. n. l. – cca 570 př. n. l.) byl významný starozákonní prorok a kněz, jehož jméno znamená „Bůh posílí“. Podobně jako Jeremiáš pocházel z kněžského rodu. V roce 597 př. n. l. byl spolu s králem Jojakínem a dalšími zajatci deportován do Babylonu, kde působil mezi vyhnanci a předával jim Boží poselství.