Jméno: Pikareskní román
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Pikareskní román je jedním z oblíbených literárních žánrů španělské renesance. Jeho hrdinou je vychytralý člověk z nižších vrstev, v češtině se můžeme setkat s označením šibal, který často pracuje jako sluha. S pikareskními prvky se ale můžeme setkat i později v moderní literatuře, například ve světoznámém románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
Základní znaky pikareskního románu
Název pikareskního románu je odvozen od španělského označení pro hlavní postavu, kterou je „pikaro“. Pikaro neboli česky šibal, šejdíř, taškář, vychytralý venkovan, který vyniká důvtipem, chytrostí a podnikavostí, díky čemuž překonává svůj životní úděl. Většinou pochází z nižších sociálních vrstev a je často zaměstnán jako sluha a společně se svým pánem cestuje po světě. Tato postava vlastně nastavuje satirické zrcadlo celé španělské společnosti.
Nejvýznamnější pikareskní romány a jejich autoři
Nejslavnějším pikareskním románem je zcela jistě Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, který na začátku sedmnáctého století napsal španělský renesanční spisovatel Miguel Cervantes y Saavedra. Tento román vlastně vznikl jako parodie na rytířské romány. Hlavním hrdinou je zchudlý venkovský zeman Don Quijote, který je vášnivým čtenářem dobrodružných rytířských románů. Tato četba ho připraví o zdravý rozum a rozhodne se, že zašlou slávu rytířství obnoví. Vyzbrojí se tedy starým kopím, štítem a vydává se za dobrodružstvím. Za dívku svého srdce si zvolí prostou dívku z vedlejší vesnice, kterou pojmenuje Dulcinea z Tobosa. Cestou získává jako svého zbrojnoše Sancho Panzu, kterému jako odměnu slíbí vládu na ostrově. Postava Sancho Panzy je právě typickým pikarem, kterému jde především o bezstarostný život. Společně prožívají mnoho dobrodružství, například boj s větrnými mlýny, zápas s měchy vína, utkání se stádem ovcí a podobně.
Dalším španělským pikareskním románem je anonymní dílo s názvem Lazarillo z Tormesu z poloviny šestnáctého století. Hlavní postavou je mazaný tulák, který prožívá nejrůznější dobrodružství a díky svému důvtipu a lžím se mu daří protloukat životem. Pokud jde o postavu Švejka v Haškově románu, je tato postava, která nevypadá a nechová se moc inteligentně, dokonce je úředně uznalý blb. Občas však budí dojem, že je vychytralý, a že svou hloupost jen hraje, aby se vysmíval vojenským hodnostářům, velitelům i zadaným úkolům. Své povinnosti totiž plní do puntíku tak, jak byly vyřčeny, což vede k tomu, že jsou nakonec na škodu víc, jak k užitku. Tímto chováním se podobá typickému pikarovi.
