Povídky malostranské – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Povídky malostranské

Autor: Jan Neruda

Přidal(a): Markeetka, Chudy

 

 

Jan Neruda (1834-1891)

  • český básník, prozaik a novinář
  • vyrůstal v chudé malostran. rodině → sociální nerovnost se odrazila v dílech
  • gymnázium (spolužák Hálek) → práva a filozofie X nedokončil → novinařina a literatura
  • periodika: Obrazy života, Čas, Květy, Hlas, Lumír, Nár. Listy (nejdéle – až do smrti) → pravidel.
  • nedělní fejetony, kt. podepisoval rovnoramen. trojúhelníkem
  • žil osaměle, nikdy se neoženil; pouze milost. vztah k Anně Holinové (život. ♥ → věnoval jí řadu básní) a platonický s K. Světlou – povzbuzovala ho + finan. podporovala (přátelství ukončil
    manžel Světlé)
  • další ♥: Terezie Macháčková (nenaplněno ← tuberkulóza), Božena xy
  • celý život se cítil zneuznán → negativ. vzah k lidem (nerudný :-D), problémy s alkoholem
  • pravidel. návštěvy hostinců
  • největší básnic. os. Májovců
  • pochován na Vyšehrad. hřbitově

 

Dílo

1) básnické sbírky

  • Hřbitovní kvítí (1857)
    • velmi pesimistická
    • zklamání z tehdej. života, kritizuje morálku
    • sociál. otázka – chudoba
    • smutek, nedůvěřuje lásce ani lidem, cítí se osamělý, roztrpčený
    • tato sbírka – protestem proti pokoře
  • Knihy veršů (1867)
    • chmurné sociál. balady X umírňuje pesimismus, nachází smysl života → v práci a obětování se národu
    • ♥ k rodičům a lidem vůbec
    •  čtivější než ostatní sbírky
    • rozděleno na 3 části:
      • Kniha veršů výpravných (básně se sociál. tematikou – Před fortnou milosrdných, Dědova mísa)
      • Kniha veršů lyrických a smíšených (intimní lyrické básně, věnováno Otci, Matičce – ♥ k rodičům – a Anně Holinové → ♥ milenecká)
      • Kniha veršů časových a příležitostných (politic. a vlastenec. poezie – pesimismus z Bachova absolutismu)
  • Písně kosmické (1878)
    • objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou
    • reaguje na rozvoj vědy a techniky, oslavuje kosmic. tělesa a lid. touhu po poznání
    • objevuje se tu materialistic. chápání světa, polidšťuje vesmír
    • vlastenec. verše spojuje s vesmír. tělesy
    • toto dílo vyjadřuje pocity všech májovců
  • Balady a romance (1878-83)
  • Prosté motivy (1883) – intimní deník; přírodní tematika
  • Zpěvy páteční (1896)
    • vrchol jeho tvorby
    • vyšla až po jeho smrti (k vydání připravil Vrchlický)
    • život národa srovnáván s Velkým pátkem – víra, že přijde vzkříšení
    • ♥ k národu a přemýšlí nad naší historií – obrací se k husitství
    • V zemi kalichu
      • Anděl strážný
      • Ecce homo (Ejhle, člověk) – vyzývá k boji proti rozdělení národů
      • Láska – vyjadřuje víru v budoucnost Čech

2) próza

  • Arabesky (1864)
    • povídky a obrázky z praž. života koncem 50. a počátkem 60. let 19. století
    • většina postav → lidé na okraji společnosti
  • Trhani – o dělnících na železnici
  • Povídky malostranské (1878)

3) divadel. hry – ne moc kvalitní

4) fejetony – antisemit. motivy proti Židům (X v mládí sympatie)

 

Společensko-historické pozadí

2. pol. 19. století – realismus

  • pravdivost, věrnost skutečnosti
  • „vztah autora k realitě“
  • objektivita → skutečnost by měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti
  •  už se tolik neuchyluje do minulosti (jako romant. spis.)
  • realismus – díla rozmanitá, proměnlivá → široké spektrum tvůr. postupů a prostředků
  • období básnic. generací májovců, ruchovců a lumírovců → nástup realismu v české lit.
  • tuto dobu Neruda pojmenoval – „časy zaživa pohřbené“

 

Májovci

  • mladá gen. básníků a prozaiků; název odvozený od almanachu máj, kt. se veřejně přihlásili k odkazu K.H. Máchy → byl pro ně symbolem člověka, kt. neváhal bořit vžité představy o povaze a fci čes. básnictví
  • Fričův almanach Lada-Nióla → vyprovokoval mladou básnic. generaci → dala najevo, že stávající situace nejen v lit. oblasti je nepřijatelná a neudržitelná → proto byl v květnu 1858 vydán almanach Máj – jako redaktor uveden Josef Barák (publicista+básník) X hl. organizátoři V.
    Hálek + J. Neruda (nemohl být uveden jako redaktor ← nepříznivě hodnocen za sbírku Hřbitovní
    kvítí) → dát najevo nespokojenost s polit. i kultur. životem, prosadit demokrat. ideály
  • znaky
    • odvrat od minulosti k přítomnosti
    • snaha o zobrazení skutečnosti
    • umělec. svoboda
    • usilují o sociál. rovnost
    • usilují o širší rozhled po evrop. Lit. X ne nápodoba → využití nových evrop. tendencí (proto překlady Byrona, Huga, Puškina, Mickiewicze)
    • snaha psát o jakémkoliv tématu → nevyhýbat se žádným problémům, pravdivě zobrazit svět (tíhnutí k realismu)… → prolomit „mrtvé“ období
  • Rudolf Mayer → Písně v bouři
  • Karolina Světlá → Černý Petříček
  • Vítězslav Hálek → Večerní písně

 

Rozbor díla: Povídky malostranské

Nakladatelství,rok vydání

  • Slunovrat, 1984

 

Literární druh: 

  • Epika

 

Literární žánr:  

  • Povídky

 

Doba vzniku(literární směr, období): 

  • 19. století

 

Okolnosti vzniku: 

  • Neruda vzpomíná na své mládí a dětství strávené na Malé Straně v Praze.

 

Autor (zasazení díla do širšího kontextu jeho tvorby):  

  • Povídky vycházejí ze skutečných příběhů a i postavy v nich jsou opravdové.  Místa kde se odehrávají  jsou skutečná.

 

Výstavba literárního díla:

1. Tematická složka:

  • Autor se soustředí na lidi kteří žili za jeho Mládí na Malé Straně. Vypráví příběhy které jsou z většiny založeny na pravdě . Věnuje hodně času popisu míst a postav. Dílo bylo tvořeno za realismu tomu také odpovídá to že Neruda ztvárňuje skutečnost.Postavy: Sám Neruda, žebrák Vojtíšek, pan Ryšánek a Schlegl, pan Vorel a další
  • Dílo je psáno hovorovou a jednoduchou řečí.
  • Dílo je v různých částí humorné ( při popisováni postav), a vystihuje přesně náladu lidí.

2. Jazyková složka

  • Neruda zde použil jednoduchý a hovorový jazyk, co nejvíce přiblížil čtenáři. Brání se mnohoznačnosti.

3. Kompoziční složka:

  • Děj v povídkách je chronologicky uspořádán- příběhy jsou zpracovány v časové posloupnosti.

 

Díla, která navazovala: 

  • Arabesky,Různí lidé (prozaická díla)

 

Různé (i neliterární) adaptace:  

  • Hastrman– českolovenský film režiséra Iva Paukerta z roku 1955Týden v tichém domě – českolovenský film režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1947

 

Obsahy povídek

Týden v tichém domě

  • úvod. nejrozsáhlej.
  • život v měšťan. domě – hokynář. rodina Bavorova se synem Václavem (fláma :-D), praktikantem, propuštěným z úřadu kvůli zápiskům → posuzoval spoluúředníky, a napsal článek do novin; rodina domácího Ebera (šijí vojenské prádlo na výdělek, maloměšťácké chování); starý mládenec doktor Loukota; pohřeb staré panny Žanýnky, svatba Josefinky a strojmistra Bavoráka

Pan Ryšánek a pan Schlegl

  • nepřátelství býval. přátel (→ láska k 1 ženě), sedávali 11 let u 1 stolu v hospodě a nepromluvili na sebe, usmíření až po dlouhé nemoci pana Ryšánka

Přivedla žebráka na mizinu

  • O žebráku panu Vojtíškovi, kt. byl znám po celé Malé Straně, měl se docela dobře. Vždyť v ulici ho každý znal. Měl jedno přísné pravidlo, nikdy nežebrat u kostela. Přes den se pak šel najíst, vždy věděl, kde ho čeká hrnek od oběda.
  • Za to, že odmítl žebračku „babu miliónovou“ → ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý → lidé si ho přestali všímat, nic mu nedávali
  • A pan Vojtíšek nakonec zemřel (nalezli ho zmrzlého)

O měkkém srdci paní Rusky

  • chodila na všechny pohřby plakat a pomlouvat, až jí to policie zakázala

Večerní šplechty

  • rozhovory studentů na střeše domu v Ostruhové ulici; postava autora (Hovora)

Doktor Kazisvět

  • příběh lékaře Heriberta, samotáře, kt. nikoho nechtěl léčit
  • při pohřbu rady Schepelera náhodou zjistil, že není mrtvý → a zachránil ho X zkazil radost dědiců i vdovy
    – lidé ho obdivovali, ale on je dál odmítal a neléčil

Hastrman

  • příběh pana Rybáře (přezdívka podle zeleného fráčku), kt. má sbírku domnělých drahokamů (ve
    skutečnosti polodrahokamů) – když zjistí svůj omyl → zoufalý, že ztratí přízeň svých blízkých X je
    zetěm ujištěn, že ho mají rádi i bez bohatství

Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku

  • krupař Vorel se přistěhoval na Malou Stranu a zřídil krámek X nikdo od něho nechtěl kupovat(je
    cizí, mouka je prý cítit kouřem) → spáchal sebevraždu

U tří lilií

  • romantic. laděný příběh, kt. prožívá básník (autor) – o dívce, jež v hospodě tančí; dostává
    zprávu, že jí zemřela matka, ale pokračuje dál v zábavě; lidská otrlost, kterou nepohne ani smrt

Svatováclavská mše

  • vzpomínka na mládí – nechal se zavřít na noc do svatováclavského chrámu, aby se přesvědčil, zda sv. Václav bude o půlnoci sloužit mši X všechno zaspal

Jak to přišlo, že 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno

  • příběh z dětství, kdy se s kamarády domluvil, že zničí Rakousko → utvořil tajný spolek →
    vypracoval tajný plán dobytí Prahy, koupili si pistoli a všechny peníze dali hokynáři Podhorákovi
    na střlný prach X ten peníze propil a tak zachránil Rakousko

Psáno o letošních Dušičkách

  • forma dopisu a zápisníku
  • o tlusté slečně Máry, kt. zůstala starou pannou; kdysi jí písemně vyznali (z žertu) lásku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili (prý z vzájemné ohleduplnosti); Máry jim oběma na Dušičkách dává na hrob věnec

Figurky

  • advokát. koncipient Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku → přestěhuje se na Malou Stranu, aby mohl studovat X lidé v domě – figurky- jsou tak zajímaví, že ho rozptylují
  • bydlí u záletné konduktérky; je vyzván nadporučíkem, kt. za ní chodí, na souboj → obstojí v něm
  • žije tu malíř Augusta, jeho manželka, kt. šišlá, když mají peníze; provazník píšící škodolibě
    anonymní dopisy atd…

 

Vybraná ukázka z díla: 

  • Obličej tak zdravě svítivý a do červena lesklý jako nedělní pečínka, politá čerstvým máslem. A takhle k sobotě – pan Vojtíšek holil se jen v neděli -, když mu bílé vousy po kulaté bradě zas řádně vyrazily a jako hustá smetana se skvěly, zdál se mě být ještě hezčí. Také vlasy jeho se mi líbily. Neměl jich mnoho, začaly pod okrouhlou pleší na skráních a byly už přešedlý, ne více stříbrný, nýbrž již až lehýnce zas do žluta,ale byly jako hedvábí a vlály tak  hebce kolem hlavy. Pan Vojtíšek nosil totiž čepici vždy jen v ruce a pokryl se , leda když měl přejít prostorou sluncem příliš praženou.

Komentář ukázky:

  • V této ukázce vidíme jednu z nejzákladnějších vlastností Nerudy a to vysokou pozornost k charakterizaci postav. Při popisování postav jde do detailů a do velkých konkrétností.

 

Vlastní hodnocení díla:

  • Dílo se mi líbilo protože Jan Neruda čerpal z vlastních zkušeností. Líbí se mi jak popisuje povahu Čechů (závist, škodolibost)  





Další podobné materiály na webu: