Jméno práce: Přátelství v literatuře
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Čermáková
Přátelství v literatuře
Přátelství je nedílnou součástí našich každodenních životů. Provází nás od útlého věku až po stáří. Přátelé průběžně přichází a odchází, a těch pravých, věrných nám většinou zbyde jenom pár. Tyto vztahy provází široká škála emocí. Někdy se spolu smějeme, někdy společně pláčeme, zkrátka s nimi sdílíme svou radost, smutek, nadšení, obavy a myslím, že právě v přítomnosti přátel často dáváme průchod svému opravdovému „já“. Možná i to je důvod, proč je přátelství často námětem literárních děl. Dává nám pocit klidu i v těch nejtemnějších situacích, a ukazuje, že právě díky přátelům není člověk nebo postava v knize nikdy na nic sám.
Když se řekne věrný přítel, vždy si vzpomenu na Sama Křepelku z trilogie Pán prstenů, který doprovázel Froda Pytlíka na výpravě za zničením prstenu. Celou cestu svého společníka podporoval a dával mu jídlo i přesto, že sám trpěl hlady. Kdykoli byl Frodo v nebezpečí, neváhal za něj nasadit svůj život. Dále mě napadá řada fantasy románů o malém čaroději, Harrym Potterovi, od britské spisovatelky J. K. Rowlingové. Tři nerozluční kamarádi – Harry, Ron a Hermiona – spolu navštěvují Školu čar a kouzel v Bradavicích. Zažívají spoustu dobrodružství a za celých sedm let studia se od sebe nehnou na krok. Pro Harryho však nejsou ti dva pouze přáteli, nahrazují mu jeho rodinu, jelikož o rodiče přišel, když byl ještě malé dítě. V neposlední řadě se mi vybaví příběh Malého prince od francouzského autora Antoine de Saint-Exupéryho. Moc se mi líbí rozhovor mezi princem a liškou:
„Ochoč si mě, prosím!“ řekla.
„Velmi rád,“ odvětil malý princ, „ale nemám moc času. Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí.“
„Známe jen ty věci, které si ochočíme,“ řekla liška. „Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel. Chceš-li přítele, ochoč si mě!“
Právě díky lišce malý princ pochopil, co přátelství vlastně znamená a že kamarádi jsou pro nás jedineční.
Příběhů, ve kterých se přátelství vyskytuje, existují tisíce. Některá díla na něm dokonce mohou být celá založena. Například román Bylo nás pět od Karla Poláčka či kniha od jednoho z nejpopulárnějších českých spisovatelů současnosti, Patrika Hartla – Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Když se nad tím tak zamyslím, nenapadá mě jediná kniha, ve které by se přátelství alespoň trochu neobjevilo. Přátelé a kamarádi jsou všude kolem nás, a proto je logické, že se tak často objevují i v literatuře. Každý z nás by měl nějakého přítele mít a jak kdysi řekl M. T. Cicero: „Bez přátelství není pravého života – bez přátelství je život nicotný.“
Hodnocení: 1 = výborně
