Případ Dr. Mejzlíka – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Případ Dr. Mejzlíka

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): p.k.

 

 

 

Biskupské gymnázium v Ostravě

Pololetní práce z literatury

V Ostravě 3.6.2011                                                                                                                                                                        ____________________

                                                                                  Petr Kučera, III. ročník

Postup práce

Přečtení povídky v knižní podobě a poté nalezení dalších informací o autorovi pomocí internetu.

 

Životopis autora a jeho tvorba

Karel Čapek je významnou osobností české literatury. Narodil se v roce 1890 v Malých Svatoňovicích do rodiny lékaře. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté vystudoval filozofickou fakultu UK v Praze.

Z jeho tvorby jsou zajímavé například: Povídky z jedné a druhé kapsy, Trapné povídky, nebo například Krakatit.

 

Tematický plán a obsah:

Celkové téma: Náhoda, telepatie, či jen prosté štěstí.

Hlavní téma: Děj se odehrává v lokálu, tématem je štěstí, či náhoda mladého četníka.

Vedlejší téma: Moudrost odpovědí Dastycha.

Výrazová vložka-

Postavy:

a)      Hlavní: Dastych, dr. Mejzlík

b)      Vedlejší: vrchní

Postupnost děje v čase: děj postupuje chronologicky.

Prostředí: Lokál v Praze, pravděpodobně v autorově době.

Čas děje: 20.stol.

Obsah díla:

Dr. Mejzlík přijde za Dastychem, aby mu vyložil – jak kouzelník – jak se mu povedlo chytit kasaře. Ač Dastych odpovídá moudře, tak stejně na pravou dopověď nepřijdou. Respektive, můžeme si ji vyvodit – byla to náhoda, či štěstí.

 

Kompozice a jazykový plán

Povídka je psána spisovným jazykem. Autor požívá čtivou formu (jednoduchá souvětí).

„Vypadá to tak“, řekl pan Dastych moudře.

 

Osnova:

1)      Úvod  – Dastych  

2)      Expozice – Žádost o radu

3)      Zápletka – Chycení lupiče

4)      Konflikt – Štěstí, náhoda, či um?

5)      Rozuzlení – Nerozhodnost

6)      Závěr – Vražda

 

Resumé:

Povídky K. Čapka jsou, ač jsem toto nečekal, čtivé a člověka dokážou pobavit. Pobavit v tom smyslu, že nepotřebují hluboké zamyšlení a přece čtenář vnímá myšlenku, kterou chtěl autor sdělit

Bibliografie:

Povídky z jedné kapsy, Československý spisovatel Praha, 1973,


Přílohy:

Povídka:

Neuběhlo ani 24 hodin a situace se opakovala.  Dr. Mejlzík žádal o radu znova. „Víte“, pane Dastychu, teď ode mě všichni očekávají, že budu vyšetřovat onu vraždu“. „Však k tomu evidentně máte vlohy“, komentuje Dasrych. „Ale právě, všichni něco očekávají, přitom to byla jen hloupá náhoda!“ odpovídá, už trochu rozzlobeně dr. Mejzlík. „Jen štěstí mne k tomu pachateli dovedlo! A teď mám objasnit vraždu“ pokračuje Mezjlík.

Dastych zamyšleně praví: „Kdyby to byla jen hloupá náhoda, tak by jste to nevyřešil. V tom muselo být něco víc, jinak to není možný“.

„Jo, není možný….tak mi poraďte co teď. Mám na krku vraždu a nevím si sní rady“ odpovídá policejní úředník.

Mezi tím vběhne do hostince pochůzkář a ptá se, kde najde dr. Mejzlíka.

„Dr. Mejzlíku! Musíte okamžitě semnou, poručík si vás žádá v kanceláři!“ a s těmito slovy zase zmizí.

„Mno, tak to vidíte Dastychu. Co teď? Ten mě chce v kanceláři a já pořád nevím, zda to byla náhoda, či mé schopnosti?!“ Dastych nahodí moudrý výraz a praví: „Nuže, co ti zbývá, než doufat ve schopnosti a věřit ve štěstí?“ a s těmito slovy se zvedá a odchází ještě před Dr. Mejzlíkem.





Další podobné materiály na webu: