![]()
Pablo Neruda, vlastním jménem Ricardo Eliécer Neftalí Reyes Basoalto (1904–1973), byl chilský básník, diplomat a politik, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století. Za své celoživotní dílo, které zahrnuje milostnou poezii i politicky angažované texty, obdržel v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu. Jeho tvorba prošla vývojem od symbolismu přes surrealismus až k sociálnímu realismu. Působil v diplomacii v různých zemích světa, což ovlivnilo jeho kosmopolitní pohled. Zemřel krátce po vojenském převratu ve své vlasti za dosud ne zcela vyjasněných okolností.
Životní osudy
- Narodil se jako Ricardo Eliécer Neftalí Reyes Basoalto v chilském městě Parral.
- Po brzké smrti matky vyrůstal v Temucu, kde již v mládí projevoval literární talent.
- Aby se vyhnul konfliktu s otcem, který nesouhlasil s jeho literární dráhou, přijal pseudonym Pablo Neruda, inspirovaný českým spisovatelem Janem Nerudou.
- Vstoupil do diplomatických služeb, což mu umožnilo cestovat a působit v Barmě, na Jávě, v Singapuru a ve Španělsku.
- Ve Španělsku se spřátelil s básníkem Federicem Garcíou Lorcou.
- Španělská občanská válka a násilná smrt Lorcy ho politicky zradikalizovaly a přivedly ke komunismu.
- Jako komunistický senátor byl v Chile politicky pronásledován a nucen odejít do exilu.
- Během exilu napsal některá ze svých stěžejních děl, včetně epického ‚Velkého zpěvu‘.
- Po návratu do vlasti se stal blízkým poradcem socialistického prezidenta Salvadora Allendeho.
- V roce 1971 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za jeho rozsáhlé a vlivné dílo.
- Zemřel v Santiagu de Chile jen dvanáct dní po vojenském převratu Augusta Pinocheta.
- Jeho pohřeb se stal prvním masovým veřejným protestem proti nově nastolené vojenské diktatuře.
Literární styl a témata
- Jeho styl je charakteristický mimořádnou rozmanitostí a vývojem.
- Začínal v duchu melancholického neoromantismu a symbolismu.
- Proslul eroticky nabitou a smyslovou milostnou lyrikou.
- V pozdější fázi experimentoval s hermetickým surrealismem, reflektujícím existenciální úzkost a chaos.
- Využíval bohatou a originální metaforiku, často spojenou s přírodními živly jako oceán, země a déšť.
- Jeho poezie se vyznačuje smyslovou konkrétností a oslavou obyčejných, každodenních věcí a jevů.
- V angažované fázi tvorby se přiklonil k sociálnímu realismu, kde se jeho verše staly hlasem utlačovaných.
- Často střídal intimní, osobní tón s patosem bojovníka za sociální spravedlnost a svobodu národů.
Významná díla
Poezie
- Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství (1924) – Průlomová sbírka milostné poezie plná erotiky, vášně a melancholie, která autora mezinárodně proslavila.
- Sídlo na zemi (1933) – Komplexní surrealistická sbírka reflektující existenciální úzkost, osamění, chaos moderního světa a pomíjivost lidské existence.
- Velký zpěv (1950) – Monumentální epická báseň, která mapuje historii, geografii, mýty a boje Latinské Ameriky od předkolumbovských dob až po 20. století.
- Elementární ódy (1954) – Sbírka básní oslavujících obyčejné předměty a jevy každodenního života (cibule, rajče, ponožky) jednoduchým a přístupným jazykem.
- Sto sonetů o lásce (1959) – Cyklus milostné lyriky věnovaný autorově třetí manželce Matildě Urrutiové, oslavující lásku v různých fázích dne a života.
Literární kontext a vlivy
- Je klíčovou postavou latinskoamerické literatury 20. století, která integrovala světové avantgardní proudy.
- Patřil k hlavním představitelům španělsky psaného surrealismu, zejména v období svého pobytu v Asii a Španělsku.
- Jeho dílo v sobě spojuje vlivy amerického básníka Walta Whitmana, španělské Generace 27 i domorodých amerických mýtů.
- Později se odklonil od čisté avantgardy směrem k socialistickému realismu a poezii s jasným politickým poselstvím.
- Svou tvorbou a mezinárodním věhlasem předznamenal nástup tzv. latinskoamerického boomu, ačkoli k němu generačně nepatřil.
- Stal se literárním a politickým hlasem levicově orientované inteligence celého kontinentu v boji proti imperialismu a diktaturám.
Související autoři
Představitelé latinskoamerické a španělské poezie 20. století
Federico García Lorca
- Španělský básník a dramatik, člen Generace 27 a Nerudův blízký přítel, jehož zavraždění na začátku španělské občanské války Nerudu hluboce zasáhlo a politicky zradikalizovalo.
Gabriela Mistral
- Chilská básnířka a diplomatka, nositelka Nobelovy ceny za literaturaturu (1945), která byla Nerudovou učitelkou a mentorkou v jeho mládí.
César Vallejo
- Peruánský básník, považovaný za jednoho z největších inovátorů španělsky psané poezie 20. století, jehož dílo sdílí s Nerudovým sociální a politickou angažovanost.
Octavio Paz
- Mexický básník a esejista, rovněž nositel Nobelovy ceny, který s Nerudou sdílel diplomatickou kariéru a zájem o surrealismus, ačkoli se politicky později rozešli.
Citáty
Z básně ‚Píseň ze zoufalství‘
Láska je tak krátká a zapomínání tak dlouhé.
Z projevu při přebírání Nobelovy ceny
Básník musí být hlasem těch, kteří hlas nemají.
Z básně ‚Óda na bouři‘
Můžeš uříznout všechny květiny, ale nemůžeš zabránit příchodu jara.
Časté otázky k autorovi
Pod jakým pseudonymem je Ricardo Reyes Basoalto známý a proč?
Je světoznámý pod pseudonymem Pablo Neruda. Přijal ho v mládí, aby mohl publikovat poezii bez vědomí svého otce, který si přál, aby se věnoval praktičtějšímu povolání. Jméno si zvolil na počest českého spisovatele Jana Nerudy.
Jaké nejvýznamnější ocenění Pablo Neruda získal?
V roce 1971 obdržel Nobelovu cenu za literaturu za ‚poezii, která s působením živelné síly oživuje osud a sny kontinentu‘.
Co zásadně ovlivnilo jeho politickou angažovanost?
Jeho politické smýšlení silně ovlivnila španělská občanská válka (1936–1939) a násilná smrt jeho blízkého přítele, básníka Federica Garcíi Lorcy. Tato událost ho přivedla k aktivní podpoře republikánů a ke komunismu.
Jaké jsou okolnosti jeho smrti?
Oficiální příčinou smrti byla rakovina prostaty. Zemřel však pouhých 12 dní po vojenském převratu generála Pinocheta. Existují podezření, že mohl být zavražděn injekcí, ale vyšetřování zatím nepřineslo jednoznačný závěr.