Jméno: František Hrubín
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Caterine
FRANTIŠEK HRUBÍN (1910 – 1971)
František Hrubín byl českou osobností, spisovatel, básník, scénárista, dramatik a překladatel – především z francouzštiny. Původně se projevoval psaním přírodní a milostné lyriky, později mu přistálo označení básník obav.
ŽIVOT
Hrubín se narodil v Praze, kde žil se svou rodinou, otcem Františkem Hrubínem a matkou Annou, rozenou Novotnou. Po vypuknutí druhé světové války otec narukoval, a tak se matka s Františkem a jeho malým bratrem odstěhovali k jejímu otci, Hrubínově dědečkovi, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil dětství a chodil zde do školy. Toto místo zobrazoval ve svých dílech a stalo se mu celoživotní inspirací.
Studoval na několika gymnáziích v Praze, pokoušel se vystudovat filosofii a pedagogiku na Karlově univerzitě, bohužel neúspěšně. Zaměstnán byl v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. Od roku 1946 se stal spisovatelem z povolání.
Vzal si za ženu Jarmilu Holou, se kterou měl dvě děti, dceru Jitku (budoucí překladatelka) a syna Víta (filmový a televizní režisér). Narození jeho dětí bylo pro něj podnětem k tvorbě veršů a próz pro děti. Měl podíl na založení dětského časopisu Mateřídouška, který redigoval. Jinak tvořil milostnou a přírodní lyriku, prózu i drama.
Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů se spolu s Jaroslavem Seifertem pokusil odvážně kritizovat spojení literatury a politiky. Zastal se perzekvovaných i zavřených básníků, konkrétně Jiřího Koláře. Odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Zde byl také zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, krátce na to mu však bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti. Celá jeho tvorba procházela obdobími zákazů a povolení.
Od roku 1945 žil v Praze i v Lešanech, často pobýval v Chlumu u Třeboně, kde později vlastnil dům. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.
DÍLO
Vyznačuje se snahou o harmonizaci protikladů: život – smrt, láska – zmar atd. Je výrazově jasné, melodické a metaforické. Byl kritizován za pesimismus v díle, po té se na čas odmlčel a psal jen hravou tvorbu pro děti. Vytvořil novou kapitolu české dětské literatury.
- ZPÍVÁNO Z DÁLKY – básnická sbírka, písňová melodická poezie, podobná Seifertovi
- KRÁSNÁ PO CHUDOBĚ – poezie, kde se výrazně projevuje harmonizace protikladů, touha po harmonii a příklon k pozitivním hodnotám
- ZEMĚ SUDIČKA – poezie, přiklání se k tradičním poetickým hodnotám, psáno v období okupace, tvrdí, že země je jedinou jistotou
- HIROŠIMA – lyrickoepická skladba, volný verš, pojednává o osudech různých lidí (milenců, nemocných) před výbuchem, kritika toto dílo nepřijala
- ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU – poema (= básnická povídka), křídlovka zde představuje trumpetu, která je symbolem života (hraje na svatbách) i smrti (hraje na pohřbech), vzpomínka na své milostné prožitky v mládí, zfilmováno
- U STOLU
- ZLATÁ TENETA
DRAMA
- SRPNOVÁ NEDĚLE – drama
- KRÁSKA A ZVÍŘE – hra
PRO DĚTI
- ŘÍKEJTE SI SE MNOU – moderní poezie, využívá lidové slovesnosti (říkadla a pohádky)
- BĚŽÍ, OVCE BĚŽÍ – hádanky
- ŠPALÍČEK VERŠŮ A POHÁDEK
ZAJÍMAVOSTI
- ocenění národní umělec