Sarkasmus

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

literatura

 

Jméno: Sarkasmus

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Pojem sarkasmus je určitým synonymem pro jízlivost a výsměšnost, často bývá používán v souvislosti s ironií, jako jeden z jejích nejvyšších stupňů. Se sarkasmy se setkáváme v literatuře již od antiky. Kromě literatury jsou sarkasmy i běžkou součástí každodenní komunikace.

 

Základní znaky sarkasmu

Základním cílem sarkasmu je především vyjádření posměchu či opovržení. Sarkasmus vždy obsahuje negativní sentiment, převažuje v něm nenávistný či cynický tón, který se autor sarkasmu nesnaží nikterak skrývat. Lingvisticky je sarkasmus často definován jako specifická forma vyjádření, jejíž význam je opačný, než význam slov, které věta obsahuje. Sarkasmy jsou často velmi jedovaté a kousavé posměšky a jízlivé vtipy. Sarkasmy jsou pro druhé osoby urážlivé a zraňující. Kromě toho jsou sarkasmy někdy kombinovány s kontrastem mezi tím, co daná osoba vysloví, a tím, jak se u toho tváří, především sarkasmy vyslovované s úsměvem. Slovo sarkasmus pochází z řeckého výrazu znamenajícího řezat do masa, tedy přeneseně právě zraňovat a pohrdat. V psaném projevu se někdy sarkasmy dávají pro lepší pochopení do uvozovek. Některé sarkasmy mají platnost univerzální, některé jsou vhodné jen pro určitou situaci, mají požadované vyznění jen v určité situaci. Různá může být také reakce na sarkastický výrok, kterou může být například smích, změna tématu konverzace, neverbální komunikace, například oči v sloupu, či jiný sarkasmus.

 

Typy sarkasmu

Obvykle se uvádějí čtyři různé typy sarkastických vyjádření. Prvním typem je výrokový sarkasmus, který je sarkastický pouze v určité konkrétní situaci, například věta „Tvůj plán zní naprosto skvěle!“ je sarkastická pouze v určitém kontextu. Druhým typem je tak zvaný sarkasmus vestavěný, který v sobě obsahuje určitý nesoulad, například ve větě „Ty jsi takový kuchař, že od tebe nikdo nic nejí.“. Předposledním typem je jako-sarkasmus, jehož název je odvozen od toho, že vždy obsahuje slovo jako, například často používaná fráze „Jako by tě to zajímalo…“Jako čtvrtý typ sarkasmu se udává sarkasmus vyjádřený neverbálně, tedy především prostřednictvím mimiky či gest.

 

Sarkasmus v literatuře

Se sarkasmy se setkáváme v uměleckých textech od antiky až do současnosti, často jsou také součástí nejrůznějších literárních kritik. Z antických autorů najdeme sarkasmy v dílech Démosthena či Cicera. V pozdějším období společně se satirou obsahují prvky sarkasmu některé divadelní hry francouzského dramatika Molièra či ruského spisovatele Nikolaje Vasiljeviče Gogola, například v jeho slavné satirické komedii Revizor. Ke konci devatenáctého století byl mistrem sarkasmu anglický spisovatel Oskar Wilde, především ve svých konverzačních komediích Ideální manžel či Jak je důležité míti Filipa. Z českých spisovatelů najdeme prvky sarkasmu například v některých dílech Karla Havlíčka Borovského či Viktora Dyka, ve druhé polovině dvacátého století pak v Saturninovi Zdeňka Jirotky či Černých baronech Miroslava Švandrlíka.