Téma práce: Škola trochu jinak
Slohový útvar: Fejeton
Přidal(a): Vojta
Bydlím mimo Prahu, a tak za normálních okolností vstávám v půl šesté. To se změnilo hned první den, co jsme měli výuku z domova. Zpravidla vyspávám co nejdéle to jde. I proto se připojuji na online hodiny (v lepším případě) s takovým dvou minutovým zpožděním. Pozdravím učitele a jdu si udělat míchaná vajíčka k snídani doufajíce, že mě učitel nevyvolá. Vrátím se s talířem čerstvě udělané snídaně a poslouchám výklad.
Po skončení první hodiny odnesu špinavý talíř, lehnu si ještě na postel a doufám, že alespoň na chvíli ještě usnu. Bohužel se mi to většinou nepovede. Na druhou hodinu se připojím vždycky včas díky budíku. Mám ho nastavený na minutu před začátek lekce hned ze dvou důvodů. Ten první je spíše prevence, kdybych přece jenom o přestávce usnul, a ten druhý je, abych stihl zase probudit počítač z režimu spánku a připravit si učebnice se sešity. Tento budík už jsem si nastavil i do budoucna, abych ho právě nemusel nastavovat každý den zvlášť. Je to vážně užitečná věc ten budík…
Když skončí všechny dopolední hodiny, tak jdu do kuchyně a uvařím si oběd. Vypozoroval jsem, že nemůžu pracovat s pánvičkou, protože pokaždé, co v ní něco připravuji, se mi nějakým způsobem podaří se spálit. Naposledy jsem si spálil prst, když jsem smažil řízky. A protože máme docela nesmyslný rozvrh, tak se občas stane, že mám třeba čtyři hodiny volna, a pak jednu – poslední – hodinu v půl čtvrté, a to bych nebyl já, abych na to pravidelně nezapomínal.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
