Jméno: Sofie Podlipská
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Ačkoli se jedná o českou spisovatelku a překladatelku, známější než její díla je její vztah s významným českým básníkem Jaroslavem Vrchlickým. Známější je také její sestra Karolina Světlá.
Život
Sofie (někdy také Žofie) Podlipská se narodila 15. května 1833 v Praze, pod rodným příjmením Rottová. Zemřela 17. prosince 1897 v Praze. Jejím otcem byl obchodník Estach Rott a Anna, rozená Vogelová. Její sestra Johanna se provdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka a dnes ji známe především jako Karolinu Světlou. Kromě sestry měla také bratra Jindřicha.
Sofie i její sestra patřili do bohatší měšťanské rodiny, která se nezajímala o vlastenectví. Přesto se vlastenectví stalo důležitou součástí literární tvorby této autorky. Provdala se za lékaře Josefa Podlipského (který zemřel 1867), se kterým měla syna Prokopa a dceru Ludmilu. Právě díky manželovi se pustila do prvních literárních prací a věnovala se také činnosti v řadě ženských spolků, z nichž můžeme jmenovat například Minervu, Ochranu opuštěných a zanedbaných dívek v Americkém klubu dam a další.
Po roce 1867 (smrt manžela) se její literární tvorba ještě zintenzivnila. Měla velmi přátelské vztahy s Boženou Němcovou a Jaroslavem Vrchlickým. O vztahu z významným českým básníkem se tvrdilo, že jde o více než jen přátelství.
V historických pramenech se skutečně tvrdí, že Sofie byla do Vrchlického zamilovaná. Tehdy už byla vdovou, nicméně oproti mladému básníkovi byla o dost starší. Tento talentovaný básník nebyl příliš atraktivní, ale u Sofie nalezl vždy slovo útěchy a porozumění. Místo toho, aby sama začala s básníkem pěstovat milenecký vztah, dala mu za ženu svou dceru Ludmilu. Toto manželství ale nebylo šťastné, Ludmila mu byla nevěrná a udělala si děti s hercem Jakubem Seifertem. Ačkoli se Vrchlický po odhalení nevěry s Ludmilou rozešel, děti uznal za své.
Dílo
Sofie Podlipská za svého života přispívala do různých časopisů (Osvěty, Květy, Světozor, Rodinná kronika, Zlatá Praha). Překládala z francouzštiny a ve svých vlastních dílech se soustředila na historická témata z českých dějin, kritizovala současnou zbohatlickou společnost, ale věnovala se také tvorbě pro děti. Bojovala také za lepší práva žen ve společnosti.
Horymír Neumětelský
Pověst o Horymírovi je v České republice obecně známá, víme z ní ale pouze to, co je nezbytně nutné. Autorka se proto rozhodla toto téma rozvést více a kromě samotného skoku se svým věrným koněm Šemíkem přes vyšehradské skály líčí celý Horymírův život – jeho lásku k cestování, podpora prvních slovanských panovníků v českých zemích i všechny důvody, které ho ke skoku vedly.
Jaroslav ze Šternberka
Historický román z roku 1881 vypráví o osudech rytíře Jana ze Šternberka.
Legenda o praotci Čechu
Také příběh o praotci Čechovi známe z historie našeho státu. Víme, že, když vystoupil na horu Říp, rozhodl se, že toto je to pravé místo pro jeho kmen. To, co předcházelo této události se nám rozhodla ve svém díle přiblížit Sofie Podlipská.
Mír
Tento román byl vydán po smrti autorky, v roce 1898. Spisovatelka v něm uctila památku českého vlastence, mecenáše a bojovníka za pokrok Vojty Náprstka.
Nalžovský
Milostný román je kritikou buržoazní společnosti. Chudý domácí učitel se zamiluje do dcery bohatého muže. Spisovatelku ovlivnilo přání vlastní dcery, která chtěla, aby příběh dopadl dobře. Dobrý konec je ovšem velmi násilný. I tak se jedná o jedno z nejlepších děl autorky.
O Palečkovi
Paleček byl šašek krále Jiřího z Poděbrad a jeho veselé kousky jsou zpracovány do osmnácti příběhů.
