Kniha: Tak pravil Zarathustra
Autor: Friedrich Nietzsche
Přidal(a): TerkaCZ
Rozbor: Tak pravil Zarathustra
Základní charakteristika
- Literární žánr: filozofický román
- Literární druh: epika
- Literární forma: próza
- Rok prvního vydání: 1883-1885 (v několika částech)
- Podtitul: Kniha pro všechny a pro nikoho
- Původní jazyk: němčina (překlady do češtiny)
Téma
- Ústředním tématem je cesta jedince k sebezpůsobení a překonání sebe sama prostřednictvím filozofického učení.
- Dílo zkoumá koncepty „nadčlověka“, „vůle k moci“, „věčného návratu“ a kritizuje tradiční morálku, náboženství i společenské dogmata.
- Tak pravil Zarathustra představuje konflikt mezi starými hodnotami a novou cestou sebezdokonalování, která vede k osvobození ducha.
Hlavní myšlenka
- Hlavní myšlenkou je výzva k překročení běžných lidských omezení a společensky přijatých hodnot, aby jedinec mohl stát tvůrcem nové hodnoty – „nadčlověkem“.
- Dílo propaguje myšlenku osobního růstu, autonomie ducha a hledání vlastního smyslu života mimo konvenční rámce.
Námět
- Námět vychází z Nietzscheho filozofických myšlenek, které jsou zformovány do alegorického vyprávění o proroku Zarathustrovi, jeho putování a učení lidu i sebe sama k novému směřování lidstva.
Motivy
- Sebezpůsobení,
- nadčlověk,
- vůle k moci,
- věčný návrat,
- kritika morálky a náboženství,
- osamělost a vnitřní boj,
- svoboda ducha.
Kompozice
- Dílo sestává z několika knih, které jsou rozděleny do kapitol a hudebně laděných próz, aforismů a básnických pasáží.
- Kompozice reflektuje vývoj Zarathustry i postupné oslovování různých vrstev společnosti, jeho vnitřní zápasy a výzvy.
Vypravěč
- Ve třetí osobě, tedy v er-formě.
- Vypravěč je zpravidla nepřímý a vševědoucí, často vystupuje jako prorocký hlas předávající myšlenky a slova Zarathustry.
Jazyk a styl
- Jazyk bohatý, poetický, často metaforický a symbolický.
- Prolínání prózy s básnickou formou, aforismy.
- Filozoficky náročný, s využitím paradoxů a kontrastů.
- Styl evokativní, originální a inspirující, někdy náročný k porozumění.
- Jazyk vyjadřuje vážnost témat a zároveň volnost myšlení.
- Kombinace prózy a poezie, mluví prostřednictvím alegorií a metafor.
- Styl aforistický, symbolický a filozofický.
- Vytváří atmosféru mystiky a hlubokého myšlení
Charakteristika postav
- Zarathustra – prorok a filozof, symbol moudrosti a hledání vyšší pravdy, zastupuje cestu k „nadčlověku“.
- Lidé a různé vrstvy společnosti – posluchači a oponenti Zarathustrova učení, představují rozmanité postoje k životu, víře a hodnotám.
Časoprostor
- Čas: nadčasový, alegorický, bez konkrétní historické doby, i když inspirován starověkem a 19. stoletím
- Místo: fiktivní prostředí vzdáleného a symbolického východního světa, hory, příroda, vesnice a města
Stručný obsah
Zarathustra se po letech osamění vrací mezi lidi, aby předal své učení o vyšším lidském cíli – stát se „nadčlověkem“. Prochází městy a vesnicemi, setkává se s různými lidmi, kteří jsou obvykle nepochopením jeho slov. Jeho próby vzdělávat a inspirovat lidstvo zaznamenávají nejen nadšení a přijetí, ale i odmítnutí a utrpení. Kniha je plná filozofických výroků, alegorií o moci, smrti Boha, věčném návratu a hodnotách, které musí být překonány. Zarathustra zůstává osamělým prorokem, který však věří v proměnu člověka.
Podrobný děj
Dílo začíná, když Zarathustra, moudrý prorok, po dlouhých deseti letech samoty na hoře sestupuje k lidem, aby jim přinesl své učení o „nadčlověku“ a překonání současných hodnot. Své poselství šíří mezi obyčejné lidi, ale místo pochopení a přijetí se setkává s nepochopením, posměchem a dokonce zájmem o jeho slova v relativně pokřivené podobě.
Zklamaný z lidí odchází Zarathustra do lesů a pohřbívá mrtvého akrobata, kterého usmrtil šašek, demagog. Tento čin symbolizuje smrt starých hodnot a současné duchovní krize lidstva. Uvědomuje si, že jeho cesta nebude snadná a že ne každý je připraven na přijetí jeho učení.
Následně pronáší řadu promluv a filosofických monologů před svojí skupinou učedníků a různými skupinami lidí. Diskutuje o vůli k moci, věčném návratu, překonání dobra a zla a kritizuje tradiční náboženské a morální systémy, které podle něj brání skutečnému rozvoji člověka.
Zarathustra představuje nový ideál člověka, kterého nazývá „nadčlověk“, vůdce vlastní cesty, který překonává překážky a žije mimo závazky konvenční morálky. Ve svých vystoupeních se často obrací k paradoxům, symbolům a obrazům, aby vyjádřil složité filozofické myšlenky.
Dílo je strukturováno do několika částí, z nichž první zahrnuje sestup Zarathustry a jeho první kázání, další části obsahují jeho setkání, filozofické výklady a vnitřní monology, které často jsou naplněné lyrickými, symbolickými a alegorickými pasážemi.
V průběhu knihy Zarathustra bojuje také s vlastní samotou, pochybnostmi, a osamělostí, což paradoxně posiluje jeho přesvědčení o nutnosti přinášet lidem své myšlenky a učit je zodpovědnosti za svůj vlastní život.
Dílo končí otevřeně, nenabízí jednoduché odpovědi, ale vybízí čtenáře k zamyšlení nad vlastní existencí, hodnotami a smyslem života, podněcuje k sebezdokonalování a odvaze překonávat vlastní limity.
Vlastní zhodnocení
Jde o výjimečné filozofické dílo, které inspiruje a vyzývá k hlubokému zamyšlení nad smyslem života, hodnotami a osobním rozvojem. Jeho složitý jazyk a náročné metafory vyžadují pozornost a otevřenost čtenáře, avšak odměnou je pocit vnitřního růstu a pobídka k vlastnímu sebezpůsobení. Dílo je nadčasové, současné i kriticky provokativní, což z něj činí nezbytnou četbu pro zájemce o filozofii i literaturu.
