Kniha: Tyrolské elegie
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Petti1595
Výňatek uměleckého textu text s rozborem:
Sviť, měsíčku, polehoučku.. // Lidovost, oslovení neživého
skrz ten hustý mrak,
jakpak se ti Brixen líbí? // Ironie, realismus (skutečná místa)
Neškareď se tak! // Zvolání
Nepospíchej, pozastav se,
nechoď ještě spát:
abych s tebou jen chvilinku mohl
diškutýroval. // Hovorové výrazy
Nejsem zdejší, můj měsíčku, // Vlastenectví, oslovení neživého
toť znáš podle křiku: // Metafora
neutíkej, nejsem treu und bieder, // Cizí slova
jsem zde jen ve cviku.
Jsem já z kraje muzikantů // Lidovost
na pozoun jsem hrál,
a ten pořád ty vídeňské pány
ze sna burcoval // Metafora
By se po svých těžkých prácech
hodně vyspali, // Ironie
jednou v noci kočár policajtů // Synekdocha
pro mne poslali.
Se žandarmem slavný ouřad // Archaismy, Hovorové v.
celý v parádě,
pupek kordem pevně obvázaný,
zlato na krágle // Archaismy
„Vstávají, pane redaktor,
nelekají se, // Obecná čeština
jdeme v noci, nejsme však zloději,
jenom komise.
Od všech z Vídně pozdravení,
pan Bach je líbá,
jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní
po nás posílá.“ // Ironie
Ale Džok, můj černý buldog, // Cizí slova
ten je grobián,
na habeas corpus tuze zvyklý – // Cizí slova
on je Angličan.
Občan zvyklý na pořádek –
bylo to v prosinci –
především jsem si obul punčochy
v slavné asistenci // Ironie, Komika situace
Bach mi píše jako doktor, // Realismus, přirovnání
že mi nesvědčí
v Čechách zdraví, // Realismus
že prej potřebuju změnu povětří // Ironie, Sarkazmus
Že je v Čechách tuze dušno, // Realismus
horké výpary,
mnoho smradu po té oktrojírce, // Archaismy
holé nezdraví! // metafora
Že on tedy schválně pro mne
kočár sem poslal,
abych se hned na státní outraty // Hovorové výrazy
na cestu vydal // Ironie
A žandarmům že nařídil,
ať mne hodně nutí,
kdybych nechtěl ze skromnosti přijmout
jeho nabídnutí // Sarkazmus
Tak mne vábil jak Sirena, // Přirovnání
až jsem obul boty,
oblík vestu, kabát, pak i kožich – // Výčet
dříve však kalhoty!
Ó, měsíčku, však ty ženské // Oslovení neživého, Hovorové výrazy
dobře znáš a víš,
jaký s nimi člověk na tom světě
často mívá kříž! // Fráze
Matka, žena, sestra, dcerka,
malá Zdeničinka,
stály okolo mne v tichém pláči // Intimní téma
hořká chvilinka!
Já jsem sice starý kozák, // Lidovost
v půtkách tužený:
tenkrát jsem měl trochu těsná prsa
a zrak zkalený // Metafora
Trubka břeští, kola hrčí, // Obraz situace
jedem k Jihlavi // Realismus
vzadu, abysme nic neztratili, // Ironie
klušou žandarmi. // Ironie
Ten borovský kostelíček // Vlastenectví
stojí na vršku, // Vlastenectví
skrze lesy smutně na mne hleděl: // Vlastenectví
„Jsi to, můj hošku?“ // Vlastenectví
Temná noc jak naše svatá církev // Kritika církve
a my jedem s kopce jako mžik; // Přirovnání
darmo křičí Dedera: „Drž koně!“
prázdný je kozlík.
Ach, ty vládo, převrácená vládo,
národy na šňůrce vodit chceš,
ale čtyřmi koňmi na opratích
vládnout nemůžeš! – // Kritika rakouského režimu
