Utrpení mladého Werthera – rozbor díla (6)

 

Kniha: Utrpení mladého Werthera

Autor: Johann Wolfgang Goethe

Přidal(a): Najny

 

 

 

 

 

Johann Wolfgang Goethe (1749-1832)

  • Německý básník, prozaik, dramatik, historik umění a uměleckých kritik
  • Otec byl císařský rada a dohlížel na výchovu svého syna. Mladý Goethe se učil řecky, latinsky, hebrejsky, francouzsky, anglicky a italsky
  • Jako mladý se seznámil s Herderem, toto přátelství velmi ovlivnilo jeho tvorbu.
  • Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která je zaměřena proti klasicismu a osvícenství, přiklání se k venkovu a lidovým tradicím, tvůrčí nespoutanost a genialita je stavěna nad morálku
  • hodně cestoval, při návštěvě Itálie (Řím) a Sicílie (Palermo) se seznámil s antikou, pokládal ji za vrchol kultury, Řecko považoval za nedostižný vzor
  • dílo: Faust, Nálada zamilovaného, Prometheus
    • detailně propracovaná a komplikovaná
    • Goethova tvorba z let 1795–1805 bývá označována jako výmarský klasicismus
    • Tvořeno v duchu preromantismu: přechod mezi klasicismem a romantismem. Odmítání pravidel, příkazů a řádů. V díle je kladen důraz na cit (láska, nenávist…) a fantazii, odmítá rozum. V literatuře zobrazován ideální svět. Vzorem je venkovský prostý a nezkažený člověk, prostý způsob života. Obdiv ke schopnému a podnikavému jedinci.
    • Poslání literatury chápal jako možnost vyjádření citů a myšlenek. Nechtěl se však nechat omezovat žádnými pravidly, jak tomu tehdy bylo zvykem. Shakespearovo dílo pro něj zosobňovalo ideál tvůrčí svobody.

 

historické souvislosti:

  • preromantismus – 18. století
  • přechod mezi klasicismem a romantismem
  • posun k citu až k přecitlivělosti
  • = sentimentalismus – orientuje se na emocionální působivost uměleckých děl
  • odklon od rozumu
  • návrat k přírodě, k lidové slovesnosti, tajemná místa, mystika
    • hrdina na okraji společnosti (poutník, vězeň, …)
  • hnutí Sturm und Drang (Německo)
    • zaměřeno proti klasicismu a osvícenství
    • zdůrazňuje tvůrčí svobodu, odmítá konvence a předsudky /řídit se jen vlastním srdcem/
    • přiklání se k venkovu a lid. tradicím
    • proti společenské nerovnosti, útlaku a nesvobodě
    • velké osobnosti, kt. postavily německou kulturu a umění na vyšší úroveň
    • tvůrčí nespoutanost a genialita, genialitu stavěli nad morálku
    • jejich vzorem: W. Shakespeare
    • Friedrich Schiller: Loupežníci

 

kontexty:

Friedrich Nicolai – Radosti mladého Werthera: mírná satira, kdy na konci je Werther s Lottou → Goetheovi se to nelíbilo – zkritizoval ho

Mary Shelley – Frankenstein: netvor najde Goetheovu knihu a přirovnává se k Wertherovi – oba byli zamítnutí těmi, které milovali

Giovanni Boccacio – Dekameron: podobný rámec a kompozice knihy – na začátku vypravěčův úvod, na konci zpráva o smrti

 

Utrpení mladého Werthera (1774)

  • Milostný román z roku 1774.
  • Autobiografické prvky.
  • Je psán formou dopisů v ich-formě.
  • Po vydání této knížky následovala vlna sebevražd. Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe
  • Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval.
  • Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena.
  • Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci). Počasí a roční období se odrážejí na jeho myšlení, chování a pocitech.
  • o mladém muži, který prožívá zklamání v lásce, v zaměstnání i ve společenském životě
  • utrpení – neopětovaná láska k Lottě, která je zasnoubena s jiným mužem
  • milostný motiv je završen tragickým závěrem – Werther spáchá sebevraždu
  • Námět: Nenaplnění hluboké lásky. Hledání smyslu života.
  • tragické ztroskotání nadaného a citlivého mladého muže = typický romantický hrdina
    • je okouzlen přírodou, řeší životní konflikt mezi sebou a společností, která je svázána úzkoprsými pravidly
    • individualista, prudký, vášnivý, věčně nespokojený, emotivní x racionální, necitová společnost, která ho nechápe a odsoudí
  • podkladem pro dílo pro Goetheova láska k Charlottě, která byla zasnoubená za jeho přítele a kterou poznal jako začínající právník
  • poslední část – sebevražda Werthera je také založena na skutečné události – Goethe znal mladého muže, který se z nešťastné lásky zastřelil

 

kompozice:

  • chronologická
  • Kniha je členěna do dvou částí: první díl, druhý díl.
    • První díl vypráví o Wertherově příchodu do městečka Wahlheimu (název je záměrně pozměněn), o jeho seznámení s Lottou a jejím snoubencem Albertem. Werther nám zde přibližuje vzhled přírody společnosti a vztah Lotty ke své rodině.
    • Druhá část pak pojednává o jeho odchodu za prací k velvyslanci, jeho návratu k Lottě a závěrečné pomalé cestě ke smutnému konci: sebevraždě.
  • Díly jsou dále členěny do kapitol, které se skládají z dopisů. Werther píše dopisy Vilémovi nebo Lottě.
  • Obsaženy deníkové záznamy Werthera.

 

postavy:

  • Werther –  Mladý umělec
  • Charlotta S. – Zkráceně Lotta, mladá venkovská dívka
  • Albert – Snoubenec, později manžel Lotty
  • Vilém –  přítel Werthera. Jsou mu směřovány dopisy od Werthera (nevystupuje přímo).

 

děj:

Werther odjíždí a hned v prvním dopise se loučí s Vilémem, kterému po celou dobu jeho trápení píše. Ve Wahlheimu se seznamuje s přírodou a okolím a věnuje se malování. Zpočátku se lidí straní, ale postupem času se začíná seznamovat se svými sousedy. Jednoho dne se s nově poznanými přáteli vydá na taneční zábavu. Zde pozná Lottu. Krásnou ženu, kterou od první chvíle obdivuje pro její klid, trpělivost a dobrotu.

Stanou se velmi dobrými přáteli a Wertherovo přátelství k Lottě se časem vyvine ve vroucný cit. Werther nedbá varování, že Lotta je zasnoubena a on u ní tudíž nemá žádné šance. Dokonce na ono varování zapomene a bezhlavě se pohrouží do své lásky. Avšak čas příjezdu Alberta, snoubence Lotty, je naplněn a Werther zažívá první okamžiky beznaděje a pochybností. Když se s Albertem poznají, Werther zjistí, že Albert je moudrý a rozumný člověk, že si Lottu zaslouží a upřímně ji miluje. Stanou se přáteli. Jejich přátelství má však zvláštní podobu. Werther zaslepen svojí láskou zapomíná, že Albert se s Lottou opravdu chce oženit, a když mu to dojde, začne se mezi Albertem a jím stavět neviditelná zeď podezření a nenávisti.

Se svým trápením se Werther svěřuje svému příteli Vilémovi. Ten mu doporučí odjet a přijmout práci u velvyslance. Werther se nedokáže začlenit do společnosti, jež ho odmítá a vrací se zpátky ke své milované do Wahlheimu. Mezitím se ale Lotta a Albert vzali a Werther tímto okamžikem propadá vnitřní sebelítosti a ztrácí smysl pro dobré chování.

Každý den navštěvuje Lottu a vyznává se jí ze své lásky. Lotta jeho přátelství přijímá, ale jeho city neopětuje. Albert si všimne Wertherových častých návštěv a pojme podezření. Od té doby jsou vztahy mezi jím a Wertherem téměř na bodě mrazu. Lotta ho odmítá a on nalézá konečné východisko: smrt. Poslední večer s Lottou se odehrává bez přítomnosti Alberta a Werther předčítá Lottě z Homéra.

Poslední dny píše dopis na rozloučenou Lottě a vysvětluje jí své počínání. Nakonec se Werther zastřelí.

 

jazyk. kompozice:

  • nostalgicky laděný styl, jazyk spisovný, s řadou citoslovcí a zvolacích vět
  • Používány knižní výrazy: činíš, popřál, posečkej, udá, metafory: Je třeba, aby nic nebylo utrženo, pokud to neuzrálo.
  • Převládají dlouhá souvětí
  • Časté jsou dialogy mezi hlavními postavami, Často oslovení (V dialozích nebo na začátku dopisu.). Př. Viléme





Další podobné materiály na webu: