Kniha: Utrpení mladého Werthera
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Přidal(a): Studijni-svet.cz
Německý dvoudílný román o nešťastné lásce inspirovaný Goethovými skutečnými zážitky – působením ve městě Waldham, životní láskou a sebevraždou spisovatelova známého. Kniha vypráví o vzdělaném mladíkovi, který se zamiluje do ženy, která už bohužel patří jinému. Měsíce se snaží touhu po ní překonat, ale po marných pokusech vše nakonec vyřeší sebevraždou.
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Vliv na dané dílo:
- Podmětem bylo autorovo milostné vzplanutí k mladé Charlottě Buffové ve Wetzlaru v roce 1722, Goethe zde vykonával soudní praxi. Tragický konec je inspirovaný sebevraždou kolegy – mladého filozofa K.W. Jerusalema. Tato událost se stala také v roce 1722 a mladík si skutečně půjčil zbraň od Alberta Kestnera. Literární forma v dopisech je tradicí od 16. století a počátkem 18. st. (v době osvícenství) byla aktualizována. Do Německa se dostala z Anglie díky románům Pamela a Clarissa – S. Richardson. Další inspirací byla díla Nová Heliosa a Ossian.
Vliv na tvorbu:
- Seznámení s Herdrem, skupina mladých spisovatelů – označováno Sturm und Drang (bouře a vzdor) -> lit. přitahováni příkladem anglické literatury (Shakespeare= ideál tvůrčí svobody), díla skupiny téměř vždy skončila porážkou hrdiny, snaha vychovat měšťanskou třídu po vzoru umění antického Řecka -> tragédie Ifigenie na Tauridě, Torquato Tasso (1790), (přítel Friedrich Schiller – společné přesvědčení, že umění je nejdůležitějším výchovným prostředkem lidstva)
Další tvorba:
- Prométheus – lidský vzdor proti falešným božským autoritám, Goetz von Berlichingem, tragédie Ifigenie na Tauridě (1787), Torquato Tasso (1790), Egmont (1788) – oslava boje Nizozemců proti španělskému útlaku, Viléma Meistra léta učednická (1795 – 1796) – výchovný román, Faust – dvoudílná filosofická báseň v dramatické formě – Goethe dokončil až krátce před smrtí.
Společensko-historické pozadí autora
- Politická a společenská situace: Snaha panovníků o co největší armády, měšťanům se nedařilo získat patřičné postavení, Goethe žil za vlády Fridricha II -> Prusko se zařadilo mezi evropské velmoci, války o Slezsko, snaha odstranit škody způsobené válkou a koncentraci všech sil pomocí merkantilistického ekonomického a finančního systému. Panovník zdokonaloval státní správu, prosazoval reformy ve vojenství, právním řádu, školství a zemědělství.
- Umění: Ve výtvarném umění stále pozdní klasicismus – tkz. empír, v architektuře místo upravených parků divoké – neupravené – vycházející z myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua o nespoutané přírodě
- Literatura: Označení preromantismus vzniklo až později => umělci se k tomuto stylu tehdy nemohli hlásit – autoři považováni za klasicisty nebo osvícence se zvýšeným zájmem o přírodu nebo city. Soustředil pozornosti na autentické projevy národní kultury – vznik podvrhů – v Čechách Rukopis královédvorský a zelenohorský. Světoví autoři : FR – Antoine François Prévost – Mannon Lescaut, NĚM – Schiller – óda Na radost, drama Loupežníci
- Johann Wolfgang Goethe, Hnutí STURM UND DRANG – skupina německého preromantismu se všemi jeho znaky – vyzdvihl individuální vzpoury silného jedince + odmítání intelektualismu osvícenců a racionalistů + vyzdvihují cit a vášeň + zdůrazňují tvořivou svobodu osobnosti nespoutané žádnými konvencemi, česká lit. – Jungman, Kollár, Čelakovský
Rozbor díla: Utrpení mladého Werthera
- Die Leiden des jungen Werther, 1774
Obecná charakteristika literárního díla
Literární druh:
- lyrizovaná próza
Literární žánr:
- sentimentální/epistolární román
Literární směr:
- preromantismus
Organizace jazykových prostředků (próza)
- velmi bohatá, zastaralý a spisovný jazyk, polozapomenuté výrazy
Stylistická charakteristika textu:
- Napsáno formou dopisů (epistolární román) , členěno na odstavce
- Ich – forma
- Text obsahuje dlouhá souvětí, nekončící myšlenky – rozsáhlé popisy přírody a vlastních pocitů
- Použití zdrobnělin, eufemismů, archaismů, elips…
- Cenzura osob, měst…(Slečna B., Hrabě C.)
- Psáno poeticky za použití velkého množství přídavných jmen (líčí prostředí a postavy) a citoslovcí.
- Kniha má 2 díly:
- 1. díl popisuje přistěhování, život a následný útěk z Walheimu způsobený nešťastnou láskou k Lottě.
- 2. díl začíná pobytem na velvyslanectví, pokračuje návratem zpět do Walheimu za Lottou a končí sebevraždou Werthera.
- Výstavba děje:
- Expozice – Werther přichází do Wahlheimu.
- Kolize – Seznámení Werthera s Lottou.
- Krize – Odjezd Werthera na velvyslanectví.
- Zvrat – Návrat Werthera a odmítnutí
- Závěr – Tragický – sebevražda Werthera.
- Autobiografické prvky (viz vliv na dílo)
- Odkazy na Homéra a na Básně Ossianovy
- Vývoj psychiky hrdiny, nejprve nadšené a veselé líčení přírody, později pouze pocity neštěstí a zoufalství
Tematická výstavba (Epika)
- Vypravěč: Ich forma psaná v dopisech, Er forma (svědkové děje na konci knihy)
- Doba děje: 1771 – 1772
- Místo děje: Většina děje se odehrává ve městě Walheim, pouze na čas odjíždí na velvyslanectví.
Postavy:
- Werther (vypravěč formou dopisů) – Mladý básník, malíř, romantik, vzdělanec a poeta. Velmi citlivý a dává najevo své emoce. Upřednostňuje srdce před rozumem a je beznadějně zamilován do Lotty. Zabívá se lidskými povahami a smyslem života. Často si čte ve svém Homérovi.
- Lotta (Charlotta S) – Krásná, milá a laskavá venkovanka, která se provdá za Alberta. Tráví spoustu času s Wertherem, kterého zcela očarovala, ale je věrná svému manželovi. Zemřela jí matka a má spoustu sourozenců, o které se stará.
- Albert – Přátelský a čestný snoubenec/manžel Lotty. Přítel Werthera, na kterého později začne žárlit.
- Vilém – Blízký přítel Werthera a adresát téměř všech jeho dopisů (ke konci posílá i Lottě).
Děj knihy:
Mladý Wether přijíždí na vesnici, aby se zde věnoval zejména malování. Často se zde prochází přírodou, která ho silně inspiruje. Stále ji v dopisech svému blízkému příteli Vilémovi popisuje jako úplný ráj. Při svých častých toulkách ho jednou nohy zavedou do vesnice jménem Waldheim, kde se mu tuze zalíbí a následně se zde i ubytuje a brzy si ho lidé oblíbí. Když má být ve vesnici ples, doprovází na něj mladou dívku. Cestou se staví i pro zadanou Charlottu, která Werthera dočista okouzlí krásou i milou povahou. Lotta se po smrti matky sama stará o několik mladších sourozenců, kteří jí mají nade vše rádi. Na plese mu pak nedá spát a na jejího muže dočista zapomene. Další dny ji chodí pravidelně navštěvovat, a když se dozví, že je zasnoubena s poctivým úředníkem Albertem, který je právě na cestách, velice trpí. Nicméně Lottu stále navštěvuje skoro denně a podnikají dlouhé procházky. Po čase přijíždí Albert, který si Werthera oblíbí a často spolu tráví čas všichni tři. Brzy však už Werther nesnese přítomnosti ženy, do které je bezhlavě zamilován a která patří jinému. Přijímá tedy místo v kanceláři velvyslanectví a odjíždí. Práce ho vůbec nebaví, a tak si často stěžuje Vilémovi. Seznamuje se zde s dívkou, která mu připomíná Lottu a tráví s ní nějaký čas. S Lottou si zatím dopisuje a zjišťuje, že se zatím provdala za Alberta. Také se seznámí s hrabětem, který si ho oblíbí, ale tamní společnost ho ve své společnosti nesnese a je nucen se vrátit zpět na venkov, kde se opět začne stýkat s Lottou. U manželů v domě je častým hostem a Albertovi to už není příjemné. Werther se s Lottou začne stýkat, jen když je sama a Albert začíná trochu žárlit, avšak nedá to příliš najevo. Lotta už tuší, že je objektem nešťastné lásky, a tak se začne k Wertherovi chovat odměřeně. Před Vánocemi odjíždí Albert navštívit známé a umělec zatím vyznává svou lásku. Lotta je citově celá zmatená, avšak i kdyby Werthera milovala, Alberta by nikdy nezradila. Werther tedy odchází domů odhodlán se zabít. Napíše dlouhý dopis Lottě a pošle k Albertovi sluhu s prosbou o vypůjčení dvou zbraní, které dle svého tvrzení má na cestu, kterou hodlá vykonat. I když Lotta tuší, co se stane, dá na Alberta a zbraně sluhovi předá. Mladík se o půlnoci téhož dne, 23. prosince zastřelí. Ráno je nalezen sluhou, který jde neštěstí oznámit otci Lotty. Před polednem Štědrého dne Werther bolestivě umírá i se svými nenaplněnými city. Je pohřben u dvou líp; v místě, které si sám určil.
Inspirace dílem
- T. Mann napsal román Lotta ve Výmaru -> zpracoval Goethovo skutečné setkání s Ch. Buffovou ve Výmaru roku 1816.
Reakce na dílo
- Velký ohlas u mladých lidí -> wertherovská horečka -> sebevraždy jako řešení kritických situací. Dílo ovlivnilo i dobovou módu. Přeloženo do všech evropských jazyků, dostalo se i do Asie. Dílo si oblíbil například Napoleon, proti vystoupily osobnosti jako například G. E. Lessing nebo církev, která dílo označila za nemravné a požadovala zákaz.
Ukázka:
22. srpna
Je to bída, Viléme! Všechny mé tvůrčí síly jsou rozladěny, chátrají v neklidné lenivosti zahálet nedovedu a pracovat přece nemohu. Má představivost je mrtva, příroda mi není ničím a knihy se mi oškliví. Přísahám ti, někdy bych si přál být nádeníkem, jen abych měl zrána, kdyţ se probouzím, vyhlídku na den před sebou, naději a něco, co by mě pudilo kupředu. Často závidím Albertovi, jak je aţ po uši zahrabán v lejstrech, a představuji si, jak by mi bylo dobře, kdybych byl na jeho místě! Uţ několikrát mě náhle napadlo: napíši tobě a ministrovi, budu se ucházet o to místo na vyslanectví, které by mi, jak říkáš, neodepřeli. Sám tomu věřím, ministr mě má uţ dávno rád, dlouho mi domlouval, abych si přece našel zaměstnání. A někdy trvá hodinku, ţe mi samotnému o to jde. Ale pak, kdyţ si to zas rozmyslím, kdyţ mě napadne bajka o koni, jenţ, nespokojen se svou svobodou, zatouţil po sedle a otěţích a byl uštván, tu zas nevím, co mám dělat – A hlavně, příteli! Není snad to, co mi vnuká touhu po změně, nejniternější traplivý neklid mé duše, jenţ se mne nespustí, ať půjdu kamkoli?
