Kniha: V zámku a podzámčí
Autor: Božena Němcová
Přidal(a): Niky
Božena Němcová
Božena Němcová (1820–1862) patří k nejvýznamnějším českým prozaičkám 19. století. Ve své tvorbě se věnovala venkovskému životu, mezilidským vztahům, lidovým tradicím a sociálním rozdílům. Sbírala pohádky a pověsti, cestovala po českých zemích i na Slovensko a ve svých prózách spojovala pozorování skutečného života s idealizací některých postav a s důrazem na lidskost, soucit a mravní hodnoty.
Další tvorba
- Babička – nejznámější autorčina próza, založená na vzpomínkách, venkovském prostředí a idealizované postavě babičky.
- Divá Bára – povídka o svobodné a nekonvenční dívce střetávající se s předsudky okolí.
- Karla a Baruška – prózy zaměřené na vztahy, společenské normy a postavení jednotlivce.
- Národní báchorky a pověsti a Slovenské pohádky a pověsti – významná součást jejího zájmu o lidovou slovesnost.
Literárně-historický kontext
Povídka V zámku a podzámčí vznikla a vyšla roku 1856. Impulsem byly mimo jiné dobové sociální poměry, chudoba a zkušenost s epidemií cholery, která zasahovala především nejchudší obyvatele. Dílo patří do pozdní fáze českého národního obrození a současně už výrazně směřuje k sociálně kritickému pohledu na skutečnost. Němcová proti sobě staví bohatství zámku a bídu podzámčí, ale neusiluje o revoluční řešení: změna přichází především prostřednictvím osobního mravního prozření bohaté paní Skočdopolové.
- Literární období: česká próza poloviny 19. století, závěr národního obrození.
- Dílo má realistické prvky v popisu chudoby, nemoci a sociálních rozdílů, ale závěr je idealizující.
- Kontrast zámku a podzámčí má nejen prostorovou, ale především sociální a morální funkci.
- Autorčino humanistické pojetí zdůrazňuje soucit, vzdělání, péči o nemocné a odpovědnost bohatších za slabší.
Rozbor díla: V zámku a podzámčí
Literární druh a žánr
- Epika, próza.
- Sociální povídka s realistickými prvky a idealizovaným závěrem.
- Er-forma; vypravěč sleduje dění v zámku i mezi chudými obyvateli podzámčí.
Postavy
- Kateřina Skočdopolová – bohatá, marnivá a zpočátku společensky necitlivá žena, která se postupně promění.
- Václav Skočdopole – její manžel; majetný člověk méně okázalý než jeho žena.
- Vojtěch Karásek – osiřelý chlapec z podzámčí, jehož osud spojí svět chudých se zámkem.
- Sára – služebná a společnice paní Skočdopolové, která podporuje její marnivost a povýšenost.
- Klárka, Kalina, Sýkora a lékař – postavy spojené s poctivostí, pomocí druhým a postupnou nápravou poměrů.
Děj
Manželé Skočdopolovi žijí na zámku v dostatku. Paní Skočdopolová se snaží napodobovat aristokratické způsoby a přehnaně pečuje o svého psa Joliho, zatímco pod zámkem lidé trpí hladem a nemocemi. Vojtěch Karásek přijde v období cholery o nejbližší rodinu a dostane se do péče dalších lidí. Když nalezne ztraceného Joliho, dostane se do zámku a postupně si získá důvěru. Nemoc paní Skočdopolové a setkání s Vojtěchem i lékařem způsobí, že si začne uvědomovat skutečnou bídu podzámčí. Po uzdravení mění své chování, pomáhá chudým a podporuje praktická opatření, která mají jejich situaci zlepšit.
Téma, kompozice a jazyk
- Hlavním tématem je kontrast bohatství a chudoby a otázka společenské odpovědnosti.
- Důležitá je proměna paní Skočdopolové od marnivosti a lhostejnosti k soucitu a pomoci.
- Děj je převážně chronologický a propojuje osudy obyvatel zámku s obyvateli podzámčí.
- Jazyk je spisovný, místy charakterizuje společenské prostředí postav a využívá popisné i vyprávěcí pasáže.
- Dílo kritizuje sociální necitlivost, ale věří v možnost nápravy prostřednictvím lidskosti, vzdělání a osobní odpovědnosti.
