Zánik samoty Berhof – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Zánik samoty Berhof

Autor:  Vladimír Körner

Přidal(a): Jan9

 

 

 

 

Zánik samoty Berhof (1973)

Obecná charakteristika lit. díla

  • Epika (baladické rysy)
  • Novela (středně dlouhý nebo kratší lit. žánr; zachycuje pouze jednu dějovou linku; uzavřené, poutavé vyprávění; zakončeno pointou; Boccaccio)
  • Česká literatura druhé pol. 20. stol. (1973). Druhá vlna literatury věnující se válce (více realistická, nahlíženo s odstupem)

 

Organizace jazykových prostředků

  • Poutavý vypravěčský styl; dynamiky docílil pomocí kratších vět a velkého množství přímých řečí; nevěnuje se zbytečným detailům
  • Vypravěč užívá spisovnou češtinu, ale i dialogy jsou psány relativně spisovně (s mírným náznakem místní mluvy); řada promluv je však v němčině bez jakýchkoli překladů, tím Körner zvyšuje autentičnost

 

Tématická výstavba

  • Psáno v er-formě z pohledu Ulriky, nehodnotí jednotlivé postavy
  • Novela rozdělena do 7 kapitol
  • Příběh 16 leté Ulriky, které umírá matka sama zůstává s otcem, chtěla by utéct do kláštera. Seznámí se s jeptiškou SS, ta využije její naivity a spolu s dalším SSmanem a zraněným chlapcem se na zimu nastěhují na Berhof. Jsou však prozrazeni a zabiti (Ulričinou zásluhou). Chlapce Ulrika schová a plánuje ho zavést domů, cestu však chlapec nepřežije.
  • Ulrika – mladá, naivní, vyspělá, hledání smyslu života, nejistota budoucnosti, strach, silná víra v boha (=Markéta Lazarová), mateřské city k Erichovi; Salome – řádová sestra, Němka, Wehrwolf, umírá s křížem v ruce = víra; Alfréd Habiger – Ulričin otec (čech), nectí památku zemřelé ženy (němka), už v den pohřbu si domů přivádí ženu (Tylda) nevalné pověsti, alkoholik, násilník, zbabělec; Karleman – hrubý, chladnokrevný zabiják; Erich Hell – němec, mladý, zraněný voják, nevyspělý, touha po návratu k matce; Poručík – nespolečenský, životem unavený, neschopen jednat citlivě, kontaktuje Ulriku, vede akci; dále: Tylda, Gusta, Florián Hampl, strážmistr Lašica
  • Podzim 1945
  • Česko- Německo-Polské pohraničí, západní Jeseníky, statek Berhof, městečko Kolštejn (dnes Branná)

 

Význam sdělení       

  • „Svědectví o tom, do jaké míry je jedinec, konfrontovaný tváří v tvář s konkrétními dějinnými událostmi, schopen vybojovat si ve světě plném nejistoty a zmatků právo na vlastní štěstí.“ Zdeněk David

 

Společensko – historické pozadí

  • Období normalizace, silná cenzura, řada autorů v exilu, převážně pracující lid
  • Nejednotné umění, rozpad na řadu nejrůznějších proudů a odvětví
  • Válka, historie, budovatelský román, kritika komunismu, společnosti…
  • Körnerovo dílo však patří k oficiálnímu produkci

 

Autor

  • Narozen 1939, stále žijící; dramaturg, filmový a televizní scénárista, prozaik; otec padl ve válce (= ovlivnění)
  • Raný středověk, 2. sv. válka; existenciální úzkost, beznaděj, destruktivní dopad války na lidskou psychiku, Sudety, odsun Němc, fanatismus (náb. i fašis.)
  • Poválečná doba, česko-německé pohraničí; Adelheid

 

Inspirace daným literárním dílem

  • Původně určena jako filmový scénář, v roce 1983 film: režie- J. Svoboda
  • Nezaujatost mohla být inspirací dalším autorům píšícím o válce

 

Literární kritika

  • Psychologie postav mohla být šokující, už nejsou Němci ti špatní a Češi ti dobří, téměř všechny postavy vyznívají spíše záporně, navíc Wehrwolfové nejsou považováni za vraždící monstra ale fanatiky s vlastním osudem;
  • Jedná se sice o určitou část dějin, ale nejistota a hledání správné životní cesty, bezpáteřnost a zbabělost, hrubost a násilí jsou stále aktuální

 

Srovnání

  • Přímo odsunu Němců se věnuje Adelheid nebo třeba Boží duha (Jar. Durych)
  • světové válce se pak věnuje řada dalších autorů: L.Aškenazy, J. Weil, A. Lustig, J. Otčenášek, O. Pavel všichni spíš Židovská tématika
  • Němá barikáda (Jan Drda) vzniká bezprostředně po válce, černobílé postavy, hrdinní Češi, hl. postavy jsou obyčejní lidé, kteří páchají hrdinné skutky, zpravidla zaplatí životem, řada z 11 povídek byla zfilmována

 

Wehrwolfové: němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní. Jejich pojmenování werwolf – vlkodlak. Jejich působení bylo nejsilnější na území Sudet.





Další podobné materiály na webu: