Téma: Zimní krajina
Slohový útvar: Líčení
Přidal(a): MNAT
Zimní krajina
Když se řekne ZIMA, mnoho lidí si představí lenošení s horkým čajem v ruce u krbu, ve kterém září plameny ohně. Mně se naopak vybaví velmi chladné počasí, ale především překrásná krajina zavátá čistě bílým sněhem. Vypadá, jako by se obr přikryl obrovskou peřinou.
Není nad to ráno vstát, teple se obléci, ovinout se šálou a vyrazit prozkoumat tu nádheru více než jen přes okno domu, na které mráz nakreslil nejrůznější obrazce. Je krásné se i přes chladno a studený vítr, který štípe do tváří a nosu, vydat do nedalekého lesa. Jít po polní cestě, kterou pokryl čerstvě napadaný sníh. Sníh tak nadýchaný, že se pode mnou jen propadá a vytváří uklidňující zvuk tím, jak se mačká k samotné pěšině. Krajina posypaná noční sněhovou nadílkou se třpytí, jakoby se sklo roztříštilo na několik tisíc drobných střípků. V kombinaci s právě vycházejícím sluncem se lesk mnohonásobí, až mě ta nádhera zcela oslňuje.
Každou minutou jsem blíže k lesu a na zemi jsou čerstvě vyšlapané stopy nejen ode mě, ale i od nejrůznější lesní zvěře. Srny i malí koloušci tu určitě hledali něco dobrého na zub po tak mrazivé noci. Na kopci u samotného lesa se čím dál více začínám bořit do závějí a sněhových jazyků, které zde vytvořil sám mocný vítr.
Vysoké stromy všeho druhu se pyšní třpytivě bílou přikrývkou, kterou však vánek pomalu sfoukává dolů v podobě malých hebkých chomáčků, lehkých jako to nejjemnější peříčko. Až k samotné zemi však většina nedopadne – zachumlá se do mých dlouhých vlasů. Na skoro zapomenutých lesních chatkách se lesknou rampouchy, které díky teplých slunečním paprskům tají. Kapky padají do sněhu a spolu s vánkem vytváří nádhernou hudbu pro uši i duši.
Postupnými kroky domů si zpětně vybavuji, jakou nádheru jsem viděla. Takovou krásu matky přírody můžeme vidět každý den všichni, jen si to neuvědomujeme. Přitom jen se na chvíli zastavit a nasávat čistý vzduch a atmosféru zimy je jedna z nejkrásnějších věcí v mrazivém období.
Hodnocení: 1 = výborně
