Jméno práce: Zimní krajina
Slohový útvar: Líčení
Přidal(a): kajan
Zimní krajina
Dnes je opravdová zima. Někdo je raději hezky v teplu doma u krbu, já ale na krásu a líbeznost zimní krajiny nemohu nechat dopustit. Stojím na louce blízko mého domova. Když se pomalu rozhlédnu, naskytne se mi výjimečný výhled na dokonalou zimní krajinu.
Paní Zima, nadšená malířka, si dala velmi záležet. Velká Borovice uprostřed je tak zasypaná sněhem, že se mi zdá, jako by omládla. Vedle ní na ní už čeká bělostný závoj jemných závějí jako pro nevěstu. Zima jim přes noc dokreslila stříbřitý třpyt, který závoj zdobí, a jemně foukla, aby byl jako z nejjemnějšího hedvábí.
Keříky u sousedovy chaloupky už nejsou vůbec vidět, schovaly se pod nadýchanými polštářky čerstvě napadaného sněhu a odpočívají. Jako strážní andělé nad nimi na zem shlíží rampouchy, které se díky jasnému slunci stejně jako celá krajina krásně třpytí jako diamanty.
Přesto tato na první pohled idylická krajina vypadá poněkud smutně. Stýská se jí po dětech, které by tu sáňkovaly a dováděly. Dnes ovšem zřejmě nepřijdou. Čekají totiž na Ježíška. Je Štědrý den a děti si jistě zkracují čekání na něj koukáním na pohádky a věšením světýlek na stromeček. Už teď se ale nevěsta Borovice, ospalé Keříky i samotná paní Zima těší, copak jim zítra děti budu vyprávět.
Hodnocení: neuvedeno
