Petr Bezruč – životopis

Petr Bezruč (1867 – 1958) byl český básník, který je literární historií často řazen do generace anarchistických buřičů, ačkoliv se s jejich názory plně neztotožňoval. Na jeho ojedinělé dílo měla největší vliv symbolika a česká moderna, přičemž se proslavil především jako autor sociálně a národnostně laděných básní ze slezského regionu.

 

Život a osudy

• Narodil se v Opavě do rodiny učitele, filologa a slezského buditele.
• Jeho otec jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského a vypracoval o tom podrobnou filologickou práci.
• Matka pocházela z bohaté rodiny, ale kvůli otcově pročeské aktivitě byla celá rodina nucena přestěhovat se do Brna.
• Každé léto trávil Bezruč v Háji u Opavy, jeho dětství však zůstalo poznamenáno častými neshodami mezi rodiči a zlými útoky proti otcově filologické práci ohledně Rukopisů.
• Otec zemřel na tuberkulózu a matka tak zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci.
• Studoval na brněnském gymnáziu, kde měl problémy s němčinou, matematikou a zpěvem, naopak ale velmi vynikal v češtině.
• Již v době gymnaziálních studií psal první verše, které se nezachovaly, ale často obsahovaly ironii namířenou proti profesorům.
• Velký vliv na něj měla četba Vrchlického, Nerudy nebo Čecha. Poté, co se ve čtrnácti letech naučil rusky, četl také Puškina a Lermontova v originále.
• Po gymnáziu zvažoval vstup do kláštera, ale nakonec začal studovat klasickou filologii v Praze.
• Studium sice nedokončil, ale zalíbila se mu během něj antika a etymologie.
• V Praze vedl bujarý večerní život po kavárnách a hospodách, kde se setkával s významnými osobnostmi a diskutoval o literatuře, začal ovšem upadat do melancholie a uzavírat se do sebe.
• Neúčastnil se žádných politických ani národních aktivit.
• Po návratu do Brna byla jeho matka zadlužená, on však nejevil snahu jí nijak pomoci a žil v nezájmu, přičemž mu pomáhal pouze alkohol a cigarety.
• Nakonec dostal místo písaře zemského výboru a později pracoval na poště.
• Když se u něj projevila tuberkulóza, usadil se v Kostelci na Hané, kde již zůstal až do konce svého života.

 

Literární styl a témata

• Soustředil se převážně na národnostní a sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí.
• Ztotožnil se s utiskovanými obyvateli regionu a ve svých dílech dokonce mluvil jejich jazykem.
• Ostře kritizoval pseudovlasteneckou měšťanskou společnost a její lhostejnost.
• Jeho básně jsou plné vzdoru a dodávají čtenářům víru ve vítězství a spravedlnost.
• Ve svých verších často používal výhružné apostrofy (zvolání), hyperboly a břitký sarkasmus.
• Záměrně porušoval tradiční básnický rytmus, čímž dosahoval větší syrovosti a autentičnosti textu.
• Byl naprosto ojedinělým zjevem české literatury a dodnes nejsou vyjasněny některé teorie o jeho díle a životě.

 

Literární dílo

Poezie

• Slezské písně (1909) – básnická sbírka s národní, sociální i milostnou tematikou. Původní název zněl Slezské číslo. S každým dalším vydáním se sbírka rozšiřovala a obsahuje 31 básní, mezi něž patří Maryčka Magdonová, Kantor Halfar, Ondráš, 70000, Ostrava, Leonidas, Smrt Casanova, Hlučín, Jen jedenkrát a Kdo na moje místo.
• Stužkonoska modrá (1930) – samostatná báseň, ve které vzácná můra symbolizuje básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě. Autor zde také vzpomíná na své mládí.
• Paralipomena I a Paralipomena II (1937) – básně a verše, které Bezruč napsal po vydání Slezských písní, kdy přestal oficiálně umělecky tvořit a svá díla posílal jen přátelům a známým.
• Přátelům a nepřátelům (1958) – posmrtně vydaná sbírka obsahující milostnou lyriku a verše přemýšlející o smyslu života.

 
Próza

• Moravská zem a moravská řeč (1907) – jedna z výjimečně vydávaných prozaických prací.
• Studie z Café Lustig (1889) – raná prozaická tvorba.
• Lolo a druhové (1937) – prozaické dílo.
• Mláďátko (1948) – krátká próza.
• Je nás šest (1950) – prozaická kniha.
• Povídky ze života (1955) – soubor povídek.

 

Zajímavosti ze života

• Existují literární spekulace, že autorem všech básní ze slavné sbírky Slezské písně ve skutečnosti není Petr Bezruč, ale jeho blízký kamarád Ondřej Boleslav Petr.
• Na škole měl přezdívku Anton (z německého ein Ton), protože mu vůbec nešel zpěv a vše prý zpíval pouze v jednom tónu.
• Během jeho studií byl jedním z jeho učitelů budoucí československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

 

Související autoři

Generace anarchistických buřičů a současníci
 
František Gellner

• Básník, prozaik a karikaturista
• Představitel generace anarchistických buřičů
• Autor sbírky Po nás ať přijde potopa

 
Karel Toman

• Básník a novinář
• Představitel generace anarchistických buřičů
• Autor slavné sbírky Měsíce

 
Viktor Dyk

• Básník, prozaik, dramatik a politik
• Představitel generace anarchistických buřičů
• Autor známé novely Krysař

 
Fráňa Šrámek

• Básník, prozaik a dramatik
• Představitel generace anarchistických buřičů
• Autor románu Stříbrný vítr

 

Slavné citáty a úryvky

Ostrava (Slezské písně)

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byl Petr Bezruč?
Petr Bezruč byl významný český básník, spojovaný s generací anarchistických buřičů a ovlivněný symbolismem a českou modernou. Proslavil se jako autor sociálně a národnostně laděných básní.
 
Jaké je nejznámější dílo Petra Bezruče?
Jeho nejznámějším a nejvýznamnějším dílem je básnická sbírka Slezské písně, která obsahuje slavné básně jako Maryčka Magdonová, Ostrava nebo Kantor Halfar.
 
Jaké měl Petr Bezruč dětství?
Jeho dětství bylo poznamenáno neshodami rodičů a útoky na jeho otce, který zpochybnil pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Po otcově smrti na tuberkulózu rodina trpěla finančními problémy.